Odborný článek
U nových technologických výzev nejde ani tak o používání konkrétních nástrojů jako o to, co má smysl učit, jak o technologiích přemýšlet, co jim svěřit a co si naopak ponechat výhradně pro sebe.
S novým školním rokem před námi stojí celá řada technologických výzev, kterým budeme muset ve škole čelit. Z článků publikovaných na Spomocníkovi od začátku roku 2026 jsme vybrali 20 nejdůležitějších a přidali k nim 10 shrnujících myšlenek, které je zasazují do širšího kontextu.
Před použitím každé nové technologie si položte otázku, zda skutečně řeší konkrétní pedagogický problém a zda by bez ní nebylo možné dosáhnout stejného nebo lepšího výsledku.
Bořivoj Brdička: Klademe si ty správné otázky o AI?
Ověřte si, zda technologie ve vaší výuce skutečně zlepšuje učení, a nespokojte se pouze s tím, že ji žáci používají.
Bořivoj Brdička: Jak měřit vliv technologií na výuku
Ujasněte si, zda kompetence, které u žáků rozvíjíte, skutečně odpovídají světu, do něhož vstupují.
Bořivoj Brdička: Učíme digitální kompetence správně?
Zaměřte se na to, zda žáky připravujete na dlouhodobou schopnost smysluplně spolupracovat s AI, nebo je učíte pouze používat konkrétní nástroje.
Jaroslav Mašek: Od AI gramotnosti k AI plynulosti
Naučte žáky ověřovat výstupy AI i tehdy, když působí přesvědčivě, sebejistě a odborně.
Bořivoj Brdička: Budou velké jazykové modely přiznávat chyby?
Rozhodněte, kterou část přemýšlení můžete svěřit AI a kterou si žáci musí odpracovat sami.
Bořivoj Brdička: Je AI kognitivním trojským koněm?
Rozhodněte, kdy může být rychlá zpětná vazba AI přínosem a kdy je pro učení nenahraditelná zpětná vazba učitele nebo spolužáka.
Bořivoj Brdička: Umělá či lidská zpětná vazba?
Posuzujte, zda AI generovaný obraz skutečně pomáhá žákům porozumět učivu, nebo vytváří pouze působivou, ale potenciálně zavádějící ilustraci.
Bořivoj Brdička: AI vizualizace podle Philippy Hardman
Zvažte, co má dnes smysl učit v programování, když AI dokáže vytvořit funkční aplikaci na základě přirozeného jazyka, a co naopak musí zůstat součástí informatického myšlení.
Jaroslav Mašek: Hackathon vibe codingu odhalil budoucnost výuky nejen programování
Prověřte, jak ve škole spravujete a zabezpečujete účty, agenty a další digitální identity, které už nemusí patřit člověku.
Jaroslav Mašek: Jak zabezpečit nelidské identity ve škole
Proveďte inventuru AI nástrojů, které ve škole používáte, a ověřte, jaká data jim svěřujete a zda máte pod kontrolou jejich bezpečnost.
Jaroslav Mašek: 6 tipů, jak používat AI bezpečně
Začněte se žáky, rodiči i kolegy mluvit o AI systematicky, otevřeně a průběžně, nikoli pouze prostřednictvím školních pravidel a zákazů.
Jaroslav Mašek: Jak ve škole mluvit o AI?
Dbejte na to, aby jazyk, kterým o AI mluvíte, nepřisuzoval technologii lidské vlastnosti, záměry a schopnosti, které ve skutečnosti nemá.
Bořivoj Brdička: Jak mluvit o AI
Zjistěte, proč někteří žáci AI odmítají, a zvažte, zda jejich skepse nemůže upozorňovat na problémy, které při jejím zavádění přehlížíte.
Jaroslav Mašek: Proč generace Z nesnáší AI
Chraňte prostor pro vztahy, zkušenosti a činnosti, které mají dětem zůstat nezprostředkované technologií, i když AI dokáže nabídnout jejich pohodlnou náhradu.
Jaroslav Mašek: Trojský medvídek: význam lidské výchovy v době dětských AI společníků
Dejte ve výuce větší prostor lidským dovednostem a schopnostem, jako jsou spolupráce, empatie, komunikace, řešení problémů či adaptabilita.
Jaroslav Mašek: Profesní dovednosti v éře AI, které připraví žáky na budoucnost
Připravte žáky na svět, v němž mohou roje AI botů vytvářet zdání většinového názoru a systematicky ovlivňovat veřejnou diskusi.
Bořivoj Brdička: Jak AI podkopává demokracii
Prověřte, zda o technologické budoucnosti vaší školy skutečně rozhodujete vy, nebo zda ji stále více určují technologické firmy a jejich produkty.
Bořivoj Brdička: Nenápadná kolonizace vzdělávání prostřednictvím AI podle Moravce
Na vlastní práci si vyzkoušejte, co se stane, když AI svěříte stále větší část každodenních úkolů, a sledujte, co tím získáte a co naopak ztratíte.
Jaroslav Mašek: Nejsem robot: roční AI experiment Joanny Stern
Sledujte, které technologie teprve přicházejí, a připravujte sebe i školu na jejich dopad dříve, než se stanou běžnou součástí vzdělávání.
Jaroslav Mašek: 10 predikcí vzdělávacích technologií pro rok 2026
Škola by neměla začínat u seznamu nových nástrojů. Měla by začínat u pedagogického cíle. Technologie má být prostředkem k lepšímu učení, nikoli cílem sama o sobě.
AI může práci učitele i žáka výrazně urychlit. To ale ještě neznamená, že vzniká lepší vzdělávací zkušenost. Ušetřený čas má smysl pouze tehdy, pokud ho dokážeme využít k činnostem, které mají pro učení větší hodnotu.
Největším problémem budoucnosti nemusí být neschopnost AI používat, ale neschopnost rozhodnout, kdy ji nepoužít. Některé činnosti mají totiž svou vzdělávací hodnotu právě proto, že je musí člověk zvládnout sám.
Ochrana osobních údajů je důležitá. Stejně důležité však bude chránit samostatné myšlení, mezilidské vztahy, tvořivost, zkušenost a odpovědnost. To, že technologie dokáže něco zprostředkovat, ještě neznamená, že bychom jí to měli svěřit.
V éře AI bude důležitější rozumět technologickému prostředí, umět v něm rozhodovat a dokázat odhadnout jeho dopady. Schopnost kliknout na správné tlačítko bude mít stále menší hodnotu ve srovnání se schopností poznat, kdy, proč a s jakým rizikem ho stisknout.
Vibe coding je dobrým příkladem: pokud se mění samotná povaha tvorby softwaru, nemůže výuka programování zůstat stejná. Totéž se může postupně stát v mnoha dalších předmětech. Škola tak bude muset neustále přehodnocovat, které znalosti a dovednosti jsou pro vzdělávání klíčové a které se naopak stávají snadno automatizovatelnými.
Žák budoucnosti nebude potřebovat především vědět, jak získat odpověď od AI, ale jak posoudit, zda ji přijmout, odmítnout, ověřit nebo přeformulovat. Smyslem AI vzdělávání tak není vytvořit co nejefektivnější uživatele AI, ale samostatně myslící lidi, kteří AI dokážou účelně využít.
Škola má být spolutvůrcem své technologické budoucnosti, nikoli pouze zákazníkem produktů, které jí někdo nabídne. Rozhodování o technologiích by mělo vycházet především z pedagogických potřeb, hodnot školy a zájmů žáků.
AI boti mohou vytvořit iluzi, že určitý názor zastává velké množství skutečných lidí. Mediální gramotnost se proto bude muset posunout od otázky Je to pravda? také k otázce Kdo a proč vytváří dojem, že tomu všichni věří?
Nejde o odmítnutí technologií. Jde o to, aby škola dokázala rozlišit mezi tím, co je vhodné automatizovat, delegovat či technologicky rozšířit, a tím, co je natolik důležité, že to má zůstat lidskou zkušeností. Právě schopnost toto rozlišení provést může být jednou z nejdůležitějších kompetencí školy v éře AI.
Udržet krok se stále rychlejším vývojem digitálních technologií nespočívá v jejich neustálém dohánění, ale ve schopnosti rozhodovat, jak je smysluplně využívat ve vzdělávání. Právě to je největší výzvou, která před námi (nejen) v novém školním roce stojí.
*
Tento materiál je publikován pod licencí Creative Commons – Uveďte původ – Neužívejte komerčně – Nezpracovávejte 4.0.