Weby NPINPIMojeEduEduRevueRevize RVPProhlédnout RVPZapojme všechnyVedeme školu
npi
npi
  • Celá nabídka
  • Přihlásit se
  • Domovská stránka
  • Prohlédnout celou nabídku

  • Přihlásit se

MojeEdu

  • Domovská stránka
  • Celá nabídka
  • Pomoc k RVP PV
  • Pomoc k RVP ZV
  • Pomoc k RVP ZŠS
  • Nabídka IPS Kurikulum
  • Metodické kabinety
  • Jak na plynulý přechod z MŠ do ZŠ?
  • Spomocník
  • Záznamy webinářů
  • Proč MojeEdu?
  • Co je MojeEdu?
  • Jak používat MojeEdu?
  • Export produktů (JSON)
  • Export produktů (CSV)

Weby NPI

  • NPI
  • Revize RVP
  • Prohlédnout RVP
  • Digitalizace ve vzdělávání
  • Zapojme všechny
  • Vedeme školu

Kontakt

Konzultační centrummojeedu@npi.czSenovážné náměstí 25,
110 00 Praha 1

Sociální sítě


EU logo

  • Prohlášení o přístupnosti
  • Newsletter

NPI ČR © 2026

Odborný článek

Jak měřit vliv technologií na výuku

4,0 (2 hodnocení)

Rubrika
Odborný článek
Typ článku
Informativní
Stupeň vzdělávání
Základní vzdělávání
Týká se jazyka
Čeština

29. 6. 2026

Autor
BB

Bořivoj Brdička

Další tvorba autora
Kód

portal-24397

29. 6. 2026

Autor
BB

Bořivoj Brdička

Další tvorba autora
Kód

portal-24397

Zpráva o nové studii EEA snažící se sjednotit terminologii v oblasti hodnocení využití technologií ve vzdělávání.

Nedávno European EdTech Alliance (EEA) publikovala zprávu, které bychom měli věnovat pozornost. Zabývá se nastavováním postupů pro získávání důkazů prokazujících vliv technologií na výuku [1]. Není divu, poptávka po tzv. „evidence based education“ je stále rostoucí. Situace v sektoru edtech je dost podobná jako v celém školství – to, co se ověřuje, musí být ve shodě se vzdělávacími cíli (očekávanými výsledky, chcete-li). Jinak nastává tzv. „kobří efekt“ a tvůrci řeší jen to, co se měří. V případě edtech je problematika o to složitější, že ve hře jsou značně odlišné zájmy pedagogů a komerční zájmy vývojářů technologií.

Napříč Evropou bohužel panuje velmi malá shoda v tom, jaká data potřebujeme a co znamenají. Různí partneři vyžadují různé typy dat a jejich relevance pro jiné důležité skupiny zainteresovaných stran je dost rozdílná. Snadno pak může růst nedůvěra, napětí a nesprávná očekávání.

Důkazy se obvykle vytvářejí pro konkrétní účel nebo rozhodnutí. Vzhledem k tomu, že na jejich získávání jsou vynakládány značné zdroje financí i času, jsou často znovu používány nad rámec jejich původního kontextu a účelu. Jak důkazy putují mezi různými aktéry a prostředími, jejich zamýšlený dopad se může rozmazat, což může vést k chybné interpretaci nebo očekáváním, která nikdy neměly splňovat.

Spíše než požadovat více dat, musíme nejprve objasnit, jaké druhy důkazů jsou potřeba, pro koho a jaká rozhodnutí na jejich základě lze dělat. To zahrnuje též podporu pedagogů, osob s rozhodovací pravomocí a vývojářů vzdělávacích technologií, aby data mohla být vhodně interpretována a důkazy používány v kontextu, pro který jsou relevantní.

Zpráva EEA proto navrhuje nový přístup k chápání důkazů o přínosu vzdělávacích technologií. Zavádí pojem „Needs-Based Evidence Mapping“ (Mapování důkazů založené na potřebách), který pomáhá sladit pedagogické potřeby s tržními logikami prostřednictvím několika klíčových domén, jako jsou dopad na učení, bezpečnost či inkluze. Namísto pouhého měření krátkodobého vlivu na výsledky žáků zpráva prosazuje přechod k širšímu konceptu „dokladu důvěryhodnosti“. Ten zohledňuje etické standardy, udržitelnost a praktickou využitelnost technologií v reálném školním prostředí. Cílem je dospět ke společnému jazyku pro všechny aktéry evropského edtech ekosystému, s jehož pomocí by bylo možné činit zodpovědná a podložená rozhodnutí o zavádění inovací.

Výsledný model má následujících pět domén:

  1. Dopad na učení a efektivita
    Důkazy generované analýzou výsledků učení žáků, které vznikly využitím určitých zkoumaných nástrojů. Týkají se znalostí, dovedností i porozumění. Kromě tradičních výsledků testů a evidence dosažení požadované úrovně mistrovství (v rámci mastery kurikula) zahrnuje také kognitivní, behaviorální a socio-emocionální dimenze učení.
  2. Zkušenost a pedagogická vhodnost
    Tato oblast se týká využití technologií v praxi. Soustředí se jak na studující, tak na vyučující. Zkoumá, zda aplikace technologií odpovídá pedagogickým záměrům. Zahrnuje důkazy o použitelnosti, souladu s pracovními postupy, orchestraci třídy a dopadech na pracovní zátěž učitelů. Patří sem i data o aktivitě uživatelů, například zda se dokážou v rozhraní daného produktu snadno orientovat.
  3. Rovnost, přístupnost a inkluze
    Tato oblast zkoumá přístupnost (vhodnost) a použitelnost napříč různorodými populacemi žáků. Cílem je zjistit, zda nástroj nezpůsobuje rozdílné efekty u různých skupin a zda neposiluje nerovnosti. Důkazy v této oblasti ověřují teoretické předpoklady deklarované vývojáři produktu a zahrnují doklady o přístupnosti či vícejazyčným verzím daného produktu.
  4. Bezpečnost, etika a správa dat

Infografika modelu edtech důkazů EEA vytvořená Notebookem LM

Hlavním cílem tohoto modelu EEA není posuzovat přímo kvalitu produktů, ale hledat společný jazyk, který pomáhá identifikovat, k čemu konkrétní důkazy slouží, komu jsou určeny, kde v portfoliu důkazů existují mezery a jak je odstranit.

Navržený sdílený interpretační jazyk může snižovat nesrovnalosti, vyjasňovat očekávání a podporovat důvěryhodnější a transparentnější hodnocení důkazů o využití edtech v komplexních rozhodovacích kontextech. Snad přispěje též ke zlepšení dialogu mezi tvůrci a uživateli vzdělávacích technologií.

Literatura a použité zdroje

LINDROOS CERMAKOVA, Anna; HAVINGA, Beth; CLARY, Antonia. Needs-based EdTech Evidence Mapping [online]. 2026. [cit. 2026-03-27]. Dostupné z: https://static1.squarespace.com/static/5fac2fdb0da84a28cc76b714/t/69a944e316f14e4c0b0c8906/1772700899784/2026-03-04_Needs+based+Evidence+Map+Report.pdf.

Klíčová slova

  • Beth Havinga
  • data
  • dopad
  • důkazy
  • edtech
  • EEA
  • evidence based education
  • hodnocení
  • model
  • terminologie
  • vzdělávací technologie
cc

Licence

Tento materiál je publikován pod licencí Creative Commons – Uveďte původ – Neužívejte komerčně – Nezpracovávejte 4.0.

Doména se zaměřuje nejen na studující, ale na všechny uživatele daného ekosystému. Pokrývá důkazy týkající se soukromí, transparentnosti, zajištění bezpečnosti, chování algoritmů a odpovědného zacházení s daty. Rozlišuje mezi formálním dodržováním právních předpisů (např. GDPR) a širšími etickými otázkami, jako je vliv nástroje na autonomii, řízení výukových aktivit nebo odborný úsudek pedagoga.
  • Škálovatelnost a udržitelnost
    Tato oblast má celosystémové zaměření a řeší otázky technické odolnosti, interoperability, organizační náročnosti, nákladů a dlouhodobé životaschopnosti produktu. Rozlišuje mezi tržní škálovatelností (komerční úspěšnost, růst počtu uživatelů) a schopností spolehlivé implementace na úrovni celých školských systémů nebo obvodů.