Weby NPINPIMojeEduEduRevueRevize RVPProhlédnout RVPZapojme všechnyVedeme školu
npi
npi
  • Celá nabídka
  • Přihlásit se
  • Domovská stránka
  • Prohlédnout celou nabídku

  • Přihlásit se

MojeEdu

  • Domovská stránka
  • Celá nabídka
  • Pomoc k RVP PV
  • Pomoc k RVP ZV
  • Pomoc k RVP ZŠS
  • Nabídka IPS Kurikulum
  • Metodické kabinety
  • Jak na plynulý přechod z MŠ do ZŠ?
  • Spomocník
  • Záznamy webinářů
  • Proč MojeEdu?
  • Co je MojeEdu?
  • Jak používat MojeEdu?
  • Export produktů (JSON)
  • Export produktů (CSV)

Weby NPI

  • NPI
  • Revize RVP
  • Prohlédnout RVP
  • Digitalizace ve vzdělávání
  • Zapojme všechny
  • Vedeme školu

Kontakt

Konzultační centrummojeedu@npi.czSenovážné náměstí 25,
110 00 Praha 1

Sociální sítě


EU logo

  • Prohlášení o přístupnosti
  • Newsletter

NPI ČR © 2026

Odborný článek
Digitalizace ve vzdělávání

Klademe si ty správné otázky o AI?

5,0 (1 hodnocení)

Rubrika
Odborný článek
Typ článku
Informativní
Stupeň vzdělávání
Základní vzdělávání
Týká se jazyka
Čeština

22. 6. 2026

Autor
BB

Bořivoj Brdička

Další tvorba autora
Kód

portal-24382

22. 6. 2026

Autor
BB

Bořivoj Brdička

Další tvorba autora
Kód

portal-24382

Opravník oblíbených omylů, které se běžně vyskytují v souvislosti s využitím AI ve vzdělávání.

V posledních několika letech jsme byli svědky toho, jak se umělá inteligence prosadila do té míry, že vlastně každá konverzace o vzdělávacích technologiích je o ní. Stejně jako u čehokoli nového a potenciálně transformačního mají lidé pochybnosti. Ale kladou si ty správné otázky? Podívejme se spolu s portálem Teachonline.ca na některé zvláště běžné blíže [1].

Nesprávná otázkaSprávná otázka
Jak zabránit žákům používat AI k podvádění?Co mají žáci s AI dělat?

Snahu zjednodušit si práci nelze vymýtit. Absolutně nemá cenu nechat žáky odevzdávat eseje, u nichž nejsme schopni rozpoznat, zda je skutečně psali sami. Smysl dává jen se snažit rozpoznat jejich vlastní přínos při realizaci zadaného úkolu. Do budoucna třeba i s přiznaným využitím AI. Typickým příkladem může být vlastní prezentace výsledku před třídou, či dokonce širším publikem. Hodnocení by mělo být na přínosu AI nezávislé.

Nesprávná otázkaSprávná otázka
Jak zabránit tomu, aby AI dávala žákům nesprávné odpovědi, či dokonce dezinformace?Jak se mají žáci před použitím nesprávných informací generovaných AI bránit?

Je pravda, že AI je v současnosti stále ještě méně spolehlivá než učebnice, které byly ověřeny, nebo zprávy, o kterých informují profesionální novináři či renomovaní vědci. Schopnost ověřovat informace proto zůstává nezbytnou součástí digitální kompetence. Žáci musí rozvíjet dovednosti, jako je kritické myšlení a vědecká metoda, aby si mohli klást základní otázky, jako například: Jaké jsou důkazy? Jak to otestuji? Osvojení si těchto dovedností pomáhá nejen v boji proti dezinformacím, ale patří k základním lidským schopnostem, které nás odlišují od AI.

Nesprávná otázkaSprávná otázka
Jak zajistit, aby umělá inteligence nešířila škodlivé stereotypy a nezhoršovala problémy ohrožených žáků?Jaké základní znalosti potřebujeme mít, abychom dokázali rozpoznat zkreslení generované AI?

AI odráží zkreslení, které se vyskytuje v trénovacích datech, a vypadá to, že existující škodlivé stereotypy zvětšuje a posiluje. Je výsledkem ukvapené a často irelevantní generalizace, ke které jsou náchylní i lidé. Může směřovat k negativnímu vnímání a mít škodlivé důsledky pro společnost. Pouhá korekce zkreslení ve vstupních datech zdroj problému neřeší. Generalizace je nesmírně užitečný nástroj, ale ukvapené škodlivé závěry založené na úzkých a nereprezentativních datech jsou ve skutečnosti lidským selháním, které je třeba postupně napravovat.

Nesprávná otázkaSprávná otázka
Vytváří používání AI u žáků kognitivní deficit, který jim ztěžuje osvojování kritického myšlení a kreativních dovedností?Jaké dovednosti bychom měli získávat místo těch, které nahrazuje AI?

Každá nová technologie lidskou činnost usnadňuje a zároveň umocňuje výsledek. Nástup AI zvyšuje riziko, že se nám nebude chtít samostatně přemýšlet (Je snadnější zůstat hloupý?). Zároveň však vyžaduje, abychom měli zcela nové kompetence – např. schopnost „klást dobré otázky“ nebo „popisovat své zkušenosti“, abychom mohli co nejlépe využít automatizované výstupy AI.

Nesprávná otázkaSprávná otázka
Můžeme používat AI, aniž bychom narušili bezpečnost a soukromí žáků?Jak nastavit a vymáhat pravidla souhlasu se sdílením a používáním individuálních údajů?

AI potřebuje ke své činnosti velké množství dat a tato data jsou často získávána též od žáků, ať už s jejich souhlasem, nebo bez něj, sledováním jejich aktivit. To se může jevit jako narušení soukromí a může to být zneužito. Pozor ale, systémy řízení výuky a vlastně celá společnost se bez výměny informací neobejdou. Extrémní soukromí a bezpečnost činí vzdělávání nefunkčním. Je na místě se ptát, kdo vlastní a kontroluje data, která každý z nás vytváří, a co je dovoleno s těmito daty dělat, jakmile k nim mají ostatní přístup. Obě tyto otázky souvisejí s nezbytností existence našeho vědomého souhlasu.

Nesprávná otázkaSprávná otázka
Byla generativní AI trénována s pomocí obsahu chráněného autorskými právy?Používáte AI k vytváření klonů děl chráněných autorským právem?

AI ve skutečnosti obsah nikdy doslova nekopíruje. Naučila se jen, jak řadit slova, podobně jako se kontrola pravopisu naučila řadit písmena. Je to jako se ptát, zda používáte knihy chráněné autorským právem jako zarážku proti zavírání dveří. Tomu vlastník autorských práv bránit nemůže. Jde tedy o to, do jaké míry může být generovaný výstup AI shodný s obsahem chráněným autorským právem. Nad tímto problémem je třeba se zamyslet, jestliže AI žádáte o výtvor takovému obsahu co nejpodobnější.

Nesprávná otázkaSprávná otázka
Byla generativní AI trénována s pomocí obsahu, který byl použit neoprávněně?Jsou příjmy z AI rozdělovány spravedlivě?

Ve skutečnosti AI společnosti ve většině případů za obsah používaný k trénování svých modelů platí (Má mít AI lepší zdroje než lidé?). Vhodnější otázkou je, zda mají autoři tohoto obsahu mít nějaký podíl na jeho opakovaném použití při generování výstupů. Je to stejná otázka, jakou bychom si měli klást při nákupu košile vyrobené v Bangladéši, pomerančů z Jižní Afriky, hamburgerů od McDonalda apod. Zatím musí společnosti zabývající se AI vydávat na vývoj tak velké prostředky, že moc ziskové nejsou, ale v blízké budoucnosti bude AI zisková. Pak bychom možná měli zavést Fair Trade formu AI.

Nesprávná otázkaSprávná otázka
Jaká jsou rizika závislosti jen na několika velkých AI společnostech při vytváření obsahu a správě dat používaných ke vzdělávání příští generace?Můžeme se bez korporátní AI ve vzdělávání obejít?

Existence omezeného počtu velkých korporací se může podobat monopolu, kde se zisk stává primárním cílem. To často vede k vyšším cenám a snížené kvalitě produktů. Kontrola vzdělávacího obsahu velkými společnostmi otevírá dveře propagandě a nevhodnému vlivu. Podobné problémy již dlouho řeší i jiné obory (vydavatelství, železnice, prodej potravin). Řešením je demokracie a decentralizace, která umožňuje řídit vlastní vzdělávání, a to jak individuálně, tak i jako komunita. Můžeme vyvinout a řídit vlastní formu umělé inteligence založenou na účasti a souhlasu komunity. Nahrazení velkých společností alternativami zaměřenými na člověka, které fungují stejně dobře. To nám ukázala např. komunita open-source softwaru. Cesta je to ale velmi nesnadná (důvěryhodná AI).

Nesprávná otázkaSprávná otázka
Vede naše závislost na stále sofistikovanějších nástrojích ke zvětšování digitální propasti a růstu nerovností ve společnosti?Jak změnit rozdělování bohatství ve společnosti?

Každá nová technologie ztěžuje socio-ekonomicky znevýhodněným lidem šanci se posunout na vyšší existenční úroveň. Je třeba se zamyslet – ať už s AI, nebo bez ní – nad tím, jak zajistit, aby měl každý přístup k levné energii, pitné vodě, slušnému bydlení, čistým potravinám a všem dalším výhodám, které definují dobrou kvalitu života. To jsou v podstatě sociální otázky, které hovoří spíše o tom, jak se sami chováme, než o tom, jaké nástroje používáme.

Nesprávná otázkaSprávná otázka
Kde vezmeme energii a zdroje, které potřebujeme k udržení rozvoje a růstu AI?Jak vyvinout udržitelnou ekonomiku, která bude zahrnovat AI i všechny další vymoženosti, které dnes máme?

Datové centrum s AI může spotřebovat tolik energie jako malé město a k tomu celé jezero vody. Můžeme si dovolit takto plýtvat zdroji, když je svět na pokraji environmentální krize? To však je špatná otázka. Ano, máme problémy se životním prostředím, ale AI je jen jejich malou součástí. Třeba zemědělství spotřebovává mnohem více vody než technologie a nikoho nenapadne, že je to špatně. Musíme se ptát spíše, zda je možné k výrobě energie použít ekologicky méně problematické postupy, jak snížit naši závislost na přírodních zdrojích sladké vody, jak může být zemědělství efektivnější apod.

Nesprávná otázkaSprávná otázka
Jak zajistit, aby citlivá rozhodnutí (např. známkování, přijímačky apod.) dělali lidé, ne AI?Jak zajistit, abychom společně s AI činili jen ta nejlepší rozhodnutí?

Ukazuje se, že veškeré lidské rozhodování není vždy lepší než rozhodování AI. Jenže i AI dělá chyby. Proto se snažíme hledat např. přístup, v němž může AI člověka opravit, pokud je nespravedlivý, zaujatý nebo předpojatý (AI nebere při hodnocení v úvahu osobní sympatie či antipatie učitele). Chceme-li usilovat o dosažení co nejlepších výsledků, musí lidé a AI spolupracovat.

Teach Students to Think with AI – Not Copy it!

Jestli vás napadají další závažné otázky, podělte se s námi!

Literatura a použité zdroje

Stop Looking for the Right Answers about AI – Look for the Right Questions [online]. 2026. [cit. 2026-03-11]. Dostupné z: https://teachonline.ca/tools-trends/articles/stop-looking-for-the-right-answers-about-ai-look-for-the-right-questions/.

Klíčová slova

  • AI
  • AI gramotnost
  • důvěryhodná AI
  • metodika
  • mýty
  • opravník
  • otázky
  • Teachonline.ca
cc

Licence

Tento materiál je publikován pod licencí Creative Commons – Uveďte původ – Neužívejte komerčně – Nezpracovávejte 4.0.