Jak používání technologií a současné digitální trendy ovlivňuje náš wellbeing? V následujícím textu se podíváme na 10 oblastí, které na něj mají zcela zásadní vliv.
Pohledů na digitální wellbeing je dnes celá řada. Někteří v něm vidí způsob, jak se naučit používat technologie, aby nám pomáhaly a neškodily, jiní jej spojují s vlivy technologií a online světa na náš wellbeing. Digitální wellbeing je však především o způsobech, jakými dokážeme technologie používat, abychom svůj wellbeing zlepšili u sebe nebo u druhých. To, že se nám to ne vždy daří, může být dáno i tím, že si při používání technologií neuvědomujeme celou řadu témat a oblastí, nebo je opomíjíme, ať už nevědomky, nebo dokonce záměrně.
Pojďme se na některá důležitá, a přesto mnohdy opomíjená témata spojená s digitálními technologiemi nyní podívat a přemýšlet o jejich vlivu na náš wellbeing.
10 oblastí, které ovlivňují digitální wellbeing
Digitální minimalismus – aplikování základních principů digitálního minimalismu, kdy se zaměříme výhradně na vybrané aktivity, které nám něco přinášejí (např. i zlepšují wellbeing), a ostatních se vzdáme.
Digitální zlozvyky – efektivní využívání digitálních technologií (telefonu, tabletu, notebooku ad.) a uvědomění si změny, kdy se z našich původních digitálních návyků stanou digitální zlozvyky.
Digitální pozornost – naše způsoby udržení pozornosti v digitálním světě a její vývoj se nevědomky přenáší i do nedigitálního světa a má dopad nejen na proces vzdělávání, ale i na sociální oblast (např. komunikaci).
Digitální zahlcenost – používání nadbytečných zařízení a aplikací, které v našem ekosystému a pracovním workflow plní pouze duplicitní funkce.
Digitální versatilita – univerzálnost současných nástrojů (tzv. All-In-One), kdy se z původních jednoúčelových stávají mnohaúčelové aplikace (např. Canva), komplikuje volbu nejvhodnějšího nástroje pro danou aktivitu.
Digitální volatilita – trvalá proměnlivost a neustálý vývoj nástrojů, jejichž funkcionalita a vzhled se mění takřka na denní či týdenní bázi.
Digitální dynamika – rychlost vývoje a změn v ICT (v posledních měsících nejvíce patrné u generativní AI) ovlivňuje úroveň povědomí o dění ve světě technologií a schopnost aplikace aktuálních trendů ve vzdělávání (např. neintegrací nástrojů AI do výuky).
Digitální transparentnost – neschopnost člověka rozpoznat digitální obsah generovaný AI bez pomoci jiné technologie nebo jasným deklarováním původu a autorství tohoto obsahu předem.
Digitální původ – uvádění původu a autorství digitálního obsahu.
Digitální nezávislost – schopnost upřednostnění osobní kreativity nad obsahem vytvořeným pomocí technologie (např. generativní AI) a osvobození se od těchto nástrojů.
Vliv a dopad na osobní wellbeing
Vliv uvedených oblastí na wellbeing bude bezpochyby u každého z nás jiný. Jeho dopad bude záviset na úrovni naší digitální kompetence a zájmu o její neustálé zdokonalování. A v neposlední řadě právě na způsobu, jak dobře technologie používáme a jak učíme žáky je používat.
