Digitální kompetence v kontextu digitálního wellbeingu
Odborný článek
Digitalizace ve vzdělávání
Digitální kompetence v kontextu digitálního wellbeingu
5,0 (1 hodnocení)
Jak digitální wellbeing rozvíjí digitální kompetence? Článek nabízí celkem 12 konkrétních příkladů rozvoje těchto kompetencí v 8 oblastech digitálního wellbeingu.
O digitálních kompetencích a jejich rozvoji napříč vzdělávacími oblastmi a v kontextu celé řady oborů a témat se mluví v posledních měsících poměrně často. V souvislosti s digitálním wellbeingem se nám nabízí celá řada zcela konkrétních podob digitálních kompetencí, které je užitečné si nejen uvědomit a rozvíjet, ale též neustále zdokonalovat.
Než si konkrétní podobu těchto kompetencí představíme, seznamme se nejprve s oblastmi digitálního wellbeingu, ke kterým je následně vztáhneme.
Oblasti digitálního wellbeingu
Zdraví (kontrola a prevence)
Relaxace (hudba, zvuky, video, text)
Meditace (hudba a audio, digitální ticho)
Soustředění (monotasking a režimy nerušit)
Ovládání (změna digitálních návyků ve chvíli, kdy nic nepřináší)
Správa a bezpečnost (role zařízení, digitální úklid, záloha a bezpečnost)
Tvorba (digitální tvorba v kreativní samotě a její propagace)
Sdílení (publikování s eliminací negativních vlivů)
Konkrétní podoba digitálních kompetencí v kontextu digitálního wellbeingu by poté mohla vypadat následovně.
12 příkladů rozvoje digitálních kompetencí při aplikaci digitálního wellbeingu
I. ZDRAVÍ
Žák je schopen:
1. výběru vhodných technologií pro sledování a zlepšení svého zdraví.
2. správně interpretovat data získaná z technologií zaměřených na zdraví.
3. vyhodnotit přínosy i rizika spojená s technologiemi monitorujícími jeho zdraví.
II. a III. RELAXACE a MEDITACE
Žák je schopen:
4. využívat technologie zaměřené na relaxaci a meditaci pro zlepšení své duševní i fyzické pohody.
5. kombinovat různé formy digitálního obsahu pro zlepšení své duševní i fyzické pohody.
IV. SOUSTŘEDĚNÍ
Žák je schopen:
6. zvolit optimální digitální prostředí, které mu pomůže lépe se soustředit na práci i zábavu, a dosáhnout lepších výsledků i uživatelského zážitku zapojením monotaskingu a úpravou či minimalizací notifikací.
V. OVLÁDÁNÍ
Žák je schopen:
7. uvědomit si své digitální návyky a měnit je ve chvíli, kdy již nepřináší žádné benefity nebo kdy mu nepomáhají dosáhnout stanovených cílů v online či offline světě.
8. ovládat technologie a současně rozpoznat a eliminovat případy, kdy je technologiemi ovládán.
VI. SPRÁVA A BEZPEČNOST
Žák je schopen:
9. stanovit konkrétní role svých digitálních zařízení a přizpůsobit činnosti na těchto zařízeních podle těchto rolí.
10. digitálního úklidu, efektivní zálohy a obnovy všech zařízení v ekosystému a zabezpečení dat i komunikace prováděné prostřednictvím nich.
VII. TVORBA
Žák je schopen:
11. se pomocí technologií uzavřít do své kreativní samoty, ve které nebude rozptylován okolními podněty (online či offline), v ní tvořit digitální obsah a ten následně propagovat v online světě pomocí vhodných digitálních forem a nástrojů.
VIII. SDÍLENÍ
Žák je schopen:
12. při sdílení vlastního digitálního obsahu upravit či nastavit technologie a jejich používání tak, aby efektivně eliminoval situace, které negativně ovlivňují jeho wellbeing, například pomocí moderování komentářů, blokování nevhodných reakcí, nekrmení trollů, apod.
Konkrétní vymezení digitálních kompetencí
Pokud by si z obecnějšího vymezení digitálních kompetencí v rámci revize RVP učitelé hůře dokázali představit jejich konkrétnější podobu, ve výše uvedeném propojení s digitálním wellbeingem by ji mohli vidět lépe, stejně jako v jiných konkrétních příkladech propojení s obory či oblastmi, které jsou technologiemi ovlivněny a formovány. V případě digitálního wellbeingu jde o digitální kompetence, které jsou již nyní zcela klíčové, a v budoucnu jejich význam ještě více poroste.
