Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Informační a komunikační technologie se stávají stále samozřejmější součástí vzdělávání. Článek přináší souhrn nejzajímavějších článků vzniklých na základě práce ICT panelu Výzkumného ústavu pedagogického v Praze a reakce, které vyvolaly.
V polovině roku 2008 se poprvé sešli odborníci nově vzniklé pracovní skupiny nazvané ICT panel, který byl vytvořen Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze (VÚP) pro oblast informačních a komunikačních technologií. Tato expertní skupina dostala několik nelehkých úkolů. Jedním z nich bylo vytvořit návrh aktualizace, resp. inovace, pojetí rámcových vzdělávacích programů všeobecného vzdělávání (RVP ZV a RVP G) ve vzdělávací oblasti (informatika) informační a komunikační technologie včetně návrhů na širší začlenění ICT do ostatních vzdělávacích oborů a oblastí. První výsledky ICT panelu za rok 2008 jsou dostupné v samostatném článku Proč a jak inovovat pojetí ICT v rámcových vzdělávacích programech.
K tomu, aby bylo možné zodpovědně úkoly dané VÚP splnit, bude nutné postupně uskutečnit několik kroků. Jedněmi z nich je zmapování situace v zahraničí, rozpoutání diskuse pedagogické veřejnosti, či publikování průběžných informací o práci panelu. V následujícím textu se pokusím shrnout nejdůležitější publikační aktivity, které v rámci ICT panelu vznikly a případné reakce, které vyvolaly.
V dohledném časovém horizontu budou české školy konfrontovány s trendem 1:1, tedy jeden počítač na jednoho žáka. Tento trend potvrzuje v zahraničí vlna obrovského zájmu o tzv. studentské netbooky, tedy velmi malé přenosné počítače složené z komponent, u nichž je největším lákadlem extrémně nízká cena. Z tohoto důvodu jsme chtěli zjistit, zda jsou tyto počítače vhodné také pro učitele - situace, kdy je každý žák i učitel vybaven ve výuce vlastním počítačem je označována jako 1:1:1. Výzkumný ústav pedagogický v Praze provedl komparativní studii a vytipoval dva kandidáty, které po domluvě s českými distributory otestoval. Výsledky recenzí byly zveřejněny v článku autora Asus Eee PC 1000HD - notebook pro každého učitele a Notebook Mivvy M310U - další kandidát na počítač pro učitele. Z názvů článků je patrné, že koncept netbooků může být zajímavý i pro pedagogické pracovníky. Články sklidily zajímavou odezvu mezi pedagogickou veřejností, stojí za to si diskusi k prvnímu i druhému článku přečíst - ne každý učitel totiž výhody velmi malých počítačů oceňuje.
Při přemýšlení nad změnami v českém kurikulu všeobecného vzdělávání se může hodit vědět, jak řeší obdobnou problematiku v zahraničí. Proto bylo jedním z úkolů členů ICT panelu takové zdroje vyhledat. Podařilo se, nicméně do češtiny byla nakonec přeložena jenom malá část získaných materiálů. Některé zaujaly kolegy natolik, že nebyly pouze přeloženy, ale i doprovozeny vysvětlujícím textem.
"Informatika jako školní předmět v dnešní době stále ještě trpí především neurčitostí svého obsahu a cílů. Jako učitelé se dokážeme shodnout snad pouze na tom, že máme učit „počítače". Na různých školách je toto pojetí diametrálně odlišné, což nemusí být způsobeno pouze nekvalifikovaností učitele, nedůležitostí předmětu nebo „hravou povahou" práce s počítačem." Tato slova použil Jiří Vaníček v předmluvě k článku slovenských kolegů Ivana Kalaše a Andreje Blaha Programovanie? Používanie? Porozumenie, který pro ICT panel nalezl v deset let starém sborníku konference Poškole. Článek se zabývá návrhem kurikula a argumentací, proč je výuka informatiky koncipována právě tímto způsobem.
1. září 2008 vstoupil na Slovensku v platnost nový zákon o výchově a vzdělávání, který mimo jiné zavádí do praxe slovenských škol nové kurikulární dokumenty - Státní vzdělávací programy (SVP). Ty jsou obdobou českých Rámcových vzdělávacích programů, vycházejí ze stejné filozofie, přesto se od nich svým obsahem v některých momentech liší. Ivana Přichystalová připravila v článku Slovenská kurikulární reforma a informační a komunikační technologie sumarizaci toho, jak je ve slovenském SVP pojata tato vzdělávací oblast. Velmi zajímavé a možná až inspirativní by pro nás mohl být rámcový učební plán, který stanovuje hodinovou dotaci pro předmět Informatická výchova a Informatiky.
Jiným pohledem na to, jak dělají informatiku za hranicemi, je článek Od základů informatiky k informačním technologiím. Jedná se o český překlad původního anglického příspěvku polských autorek, který byl zveřejněn již před deseti lety.
Hashim Habiballa zúročil své zahraniční kontakty a přiblížil českým čtenářům Izraelský koncept výuky informatiky, který ukazuje, jak se informatika, resp. programování, vyučuje na Blízkém východě. V druhé části článku přidal i vlastní názor na to, jak by podle něj měla být tato oblast do rámcových vzdělávacích programů zapracována.
Velmi zajímavou aktivitu Computer Science Unplugged přiblížil svým článkem Lze učit informatiku bez počítačů? Petr Naske. Stránky tohoto projektu v angličtině jsou výborným zdrojem inspirace pro učitele, kteří hledají tvůrčí aktivity pro své žáky.
Association for Computing Machinery (ACM) publikovala v roce 2003 modelový učební plán pro předmět informatika pro základní a zejm. střední školy. Jeho kompletní čtyřiadvacetistránkový překlad byl zveřejněn v článku Modelový učební plán pro K-12 Informatika. Největší světová vzdělávací a vědecká společnost se problematikou osnov informatiky zabývá již několik desetiletí a její doporučení má ve světě nemalou prestiž.
Český překlad rámcových vzdělávacích programů všeobecného vzdělávání pro všeobecná gymnázia, profilovaná gymnázia a průmyslové školy v Polsku nastudovala a připravila Marta Slawinská. Součástí článku Pojetí oblasti ICT v polském RVP a maturitě je i přehled standardů požadavků jako základu k provádění maturitních písemek a zkoušek.
V roce 2008 proběhla poprvé v České republice velmi zajímavá soutěž pro žáky základních a středních škol, která si klade za cíl prohloubit a formovat zájem mládeže o informační a komunikační technologie a jejich využívání při učení. V článku Bobřík informatiky - soutěž žáků a studentů v informačních technologiích popisuje organizátor soutěže Jiří Vaníček důvody pro český název soutěže a především uvádí několik příkladů testových úloh. Soutěž vznikla v Litvě v roce 2004 a v následujících letech byla díky velkému úspěchu zorganizována v několika dalších evropských státech. V Čechách se 1. ročníku zúčastnilo 4 069 soutěžících ze 79 základních a středních škol.
Ivana Přichystalová vnímá v souvislosti s inovací obsahu kurikula za podstatné dva problémy:
stanovení výstupů, tedy cílových kompetencí žáka na konci jednotlivých vzdělávacích období a způsob realizace vzdělávacího obsahu. Oběma dvěma oblastem se věnuje ve svém článku Zamyšlení ICT kompetence v oblasti ICT. Přílohou tohoto článku je přeložená česká verze standardu úrovně potřebných znalostí a dovedností, kterou zvolili pro své učitele v Estonsku.
Autor tohoto článku se pokusil formulovat sedm mýtů a polopravd, se kterými se učitelé - zejména pracující s informačními technologiemi - dennodenně setkávají. Hlavním cílem bylo zachytit některé stěžejní body této vzdělávací oblasti, a především vzbudit k dané problematice diskusi. Reakce na článek Sedm mýtů o informatice a ICT ve vzdělávání na sebe nenechaly dlouho čekat, viz bohatá diskuze po zveřejnění. Článek, jako ostatně všechny další zde zmiňované, přebral z Metodického portálu server Česká škola. Na jeho stránkách zveřejnil jako samostatný článek profesor Karel Rýdl reakci, ve které se vyhrazuje vůči „... dost nelichotivému názoru na činnost Pracovní skupiny pro standardizaci profesní činnosti učitele, která vznikla při MŠMT ČR". I k této reakci lze nalézt zajímavé komentáře. V návaznosti na reakci Karla Rýdla byl publikován článek Polemika: Obhajoba ICT ve standardizaci profesní činnosti učitele, ve kterém jsem se snažil vysvětlit rozdíl v chápání dané problematiky mezi panem profesorem a mnou. V diskusi k článku se rozvinula debata, zda je osobnost učitele opravdu nezastupitelná. V návaznosti na uvedenou polemiku publikoval Bořivoj Brdička na serveru Učitelský spomocník hned tři články, které danou problematiku vhodně rozvíjejí: Role technologií v profesionálním růstu učitelů, Ověřování kompetencí pro XXI. století a Inteligentní agent ve výukových aplikacích. Další reakcí na polemiku byl Českou školou otištěný názor Pavla Roubala Učitel s VT nebo bez ní? a k němu vzniklá rozsáhlá diskuse.
V rámci separátně probíhající didaktické inovace přírodovědných předmětů na VÚP byl publikován oborově orientovaný článek Michaely Frýzkové Využití ICT ve výuce chemie na základních školách a nižších stupních víceletých gymnázií.
S vědomím, že se ve vzdělávání má v co největší míře zrcadlit praktická využitelnost jeho obsahu, přistoupilo gymnázium v Rumburku, zatím jako jedno z mála v celé republice, k integraci obsahu vzdělávací oblasti informatika a ICT do ostatních vzdělávacích oborů s cílem vyučovat ICT jeho přímým využitím v dalších vyučovacích předmětech. O průběhu a důsledcích tohoto pilotního ověřování školního vzdělávacího programu pojednává člen oborového týmu VÚP pro ICT na gymnáziích Petr Švarc. Finální verze článku bude brzy zveřejněna.
Výše uvedené články zahrnují pouze určitý výběr z práce ICT panelu. Mnoho dalších studií a materiálů vzniklo pro interní potřebu pracovního týmu, a tudíž nebyly veřejně publikovány. Rádi bychom znali názor učitelů na danou problematiku. Proto bude činnost ICT panelu prezentována na vzdělávacích konferencích a seminářích, jako např. Poškole nebo Počítač ve škole a samozřejmě na stránkách Metodického portálu . Budeme rádi, pokud nám čtenáři poskytnou zpětnou vazbu a své názory.
Tento materiál je publikován pod licencí Creative Commons – Uveďte původ – Neužívejte komerčně – Nezpracovávejte 3.0 ČR.