Lekce problubuje digitální a mediální gramotnost žáků a rozvíjí jejich kritické myšlení. Pracují s obrazovými hoaxy, které zasáhly české uživatele sociálních sítí. Analyzují jejich narativy (související s válkou vedenou Ruskou federací proti Ukrajině, s problémem migrace a kulturní intolerance či s politikou EU), a vyhledávají původní nepozměněné fotografie s pomocí nástrojů pro reverzní vyhledávání fotek.
Cíl výuky
Žák:
kriticky přistupuje k mediálním obsahům, kriticky posuzuje, jak vývoj technologií včetně umělé inteligence ovlivňuje různé aspekty života jedince a společnosti, zvažuje příležitosti a rizika a tato rizika se snaží proaktivně minimalizovat, např. účinnou reakcí na manipulativní obsahy či šířením osvěty;
rozpozná, kdy je třeba vlastní digitální kompetence zdokonalit nebo aktualizovat, a je schopen podpořit v rozvoji digitálních kompetencí i ostatní;
při interakcích v digitálním prostředí respektuje pravidla chování a jedná eticky, respektuje kulturní rozmanitost.
při kritické práci s mediálními obsahy (obrazovými, zvukovými i textovými) využívá širokého spektra analytických nástrojů k ověření pravdivostní hodnoty sdělení, odhalení případných manipulativních technik, k rozkrytí účelu, za jakým byla manipulace vytvořena, a k identifikaci narativu, který podporuje;
si osvojí práci s nástroji pro reverzní vyhledávání fotek a volí ke své práci vhodné postupy;
porovná své výstupy se závěry AI Bing GPT-4 a kriticky hodnotí přínosy i rizikace práce s AI.
Přínos využití digitálních technologií
Žáci se naučí využívat nástroje pro reverzní vyhledávání fotek ve svém každodenním životě, ať už se budou pídit po e-shopu prodávajícím oblečení, které je zaujalo, dohledávat rasu psa, kterého potkali a líbil se jim, nebo pátrat po originální fotce, která posloužila pro vytvoření manipulativního obrazového hoaxu. Výsledky své práce se naučí ověřovat spoluprací s AI, kriticky zhodnotí přínosy takovéto spolupráce i její rizika.
Popis vzdělávací aktivity
Materiál je součástí kolekce mediální výchova a zabývá se ověřováním obrazových hoaxů. Navazuje na něj lekce FakeCzech: V kůži dezinformátora, která pracuje se dvěma obrazovými hoaxy, použitými i v této lekci, a zprostředkovává žákům techniku jejich tvorby, a lekce FactCzech: Co je psáno, je i dáno?, která se zabývá ověřováním textových hoaxů a konspirací vytvářených „alternativními zpravodajskými“ weby a následně šířených na sociálních sítích.
Lekce FactCzech: Fotky nelžou? nabízí metodický list pro učitele s konkrétním a podrobným návodem na různé postupy při práci s nástroji na reverzní vyhledávání fotek včetně obrázků, žákovské pracovní listy a odkazy na informace k jednotlivým obrazovým hoaxům a narozšiřující zdroje k mediálnímu vzdělávání v oblasti informací a dezinformací.
Před použitím lekce ve výuce je potřeba žákům zajistit:
dostatečně kvalitní připojení k internetu;
stažení aplikace Google Lens a Bing do zařízení (smartphone či tablet), se kterými budou žáci pracovat (je však možné používat i on-line jako součást prohlížeče Google Chrome či Edge – Microsoft Bing);
dostatečný počet smartphonů či tabletů, měl by jej mít každý žák.
Metodická poznámka
V této aktivitě je žádoucí vyjít ze zkušenosti žáků. Je pravděpodobné, že někteří již nástroje pro reverzní vyhledávání použili, např. pro nákupy. My jim tak nabídneme jen další možnost, jak s těmito nástroji pracovat.
Zpočátku mohou žáci pracovat ve dvojicích, měli by si však vyzkoušet i samostatnou práci, abychom ověřili, že si dovednost pracovat s nástroji reverzního vyhledávání osvojili opravdu všichni. Vlivu manipulativních obsahů na sítích budou čelit každý sám za sebe.
Pracovní list obsahuje výběr několika obrazových hoaxů a nelze vyloučit, že se s nimi žáci již setkali a – vzhledem k sociálnímu prostředí, v němž vyrůstají – nemuseli je identifikovat jako nepravdivé či manipulativní. Vyhýbáme se proto nálepkování obětí dezinformací a věnujeme velkou pozornost závěrečné reflexi.
Postup při práci na aktivitě
1. Žáky rozdělíme do dvoučlenných skupin (na zadání však mohou od začátku pracovat i jednotlivě) a rozdáme jim Pracovní list pro žáky.
2. Pracovní list obsahuje obrazové hoaxy s těmito třemi dezinformačními narativy:
Příspěvek 1. – 4: Ukrajinští uprchlíci připravují Čechy o práci, příp. Na Ukrajině se nejedná ani o ruskou agresi, ani o válku, ale o speciální operaci ruských sil s cílem Ukrajince denacifikovat
Příspěvek 5. –7: Česká republika je obětí migrační politiky „Bruselu“, příp. České republice hrozí „islamizace“
Příspěvek 8.: Evropská unie nám diktuje změnu jídelníčku, ale užívání hmyzu v potravinách není ani prověřené, ani bezpečné
3. Výběr úkolu můžeme nechat na samotných žácích nebo jim zadání určit (s ohledem na probírané téma, aktuální atmosféru ve třídě apod.).
Poznámka: Z vlastní zkušenosti doporučuji zařadit pracovní list s ruským narativem o válce na Ukrajině, pokud máme ve třídě ukrajinské žáky. České prostředí je náchylné k negativním postojům vůči Ukrajincům, ať už v souvislosti s podporou ukrajinské armády (výcvik, vybavení), nebo s pomocí státu ukrajinským uprchlíkům. Čeští žáci si rozklíčováním jedné z ruských dezinformačních kampaní mohou uvědomit, jak ruská propaganda manipuluje s českými občany a staví je proti zranitelné skupině ukrajinských uprchlíků.
4. V pracovním listu najdou žáci obrazový hoax, který se reálně objevil na sociálních sítích, konkrétně Facebook, X či Telegram. Jejich úkolem je:
identifikovat narativ, který HOAX vypráví prostřednictvím obrazu a textu, a posoudit jeho vliv, např. v podobě dopadu na vlastní emoce;
vyhledat původní nepozměněnou fotografiii s původním narativem, který měla vyprávět.
5. K ověřování žákům nabídneme aplikaci pro reverzní vyhledávání fotek, např. Google Lens, která je nejběžněji používaná, Bing, která vyhledává obdobně jako Google Lens, ale může být pro žáka přehlednější, či TinEye, která přehledně vyhledá všechna sdílení obdobné fotografie, uvede zdroj a umožní obě fotky navzájem porovnat.
6. K vyhledání původní předlohy pro obrazový HOAX mohou žáci volit hned z několika možných postupů:
Jednoduše využít fotoaparát vlastního mobilního telefonu. Stačí si stáhnoutaplikaci Google Lens nebo Bing, které jsou k dispozici zdarma. Jak pracovat s Google Lens s pomocí vlastního telefonu ukazuje obrázek 1. Práce s Bing je obdobná.
Vyhledat aplikaci integrovanou přímo do internetového prohlížeče bez nutnosti aplikaci stahovat do svého mobilního telefonu. Fotku pak aplikace vyhledá po stisknutí příslušné ikony umístěné vedle okna prohlížeče. Takto funguje Google Lens prostřednictvím prohlížeče Google Chromei Bing prostřednictvím prohlížeče Microsoft Edge. Jak postupovat, přibližuje obrázek 2. Práce s Bing je obdobná.
Fotomontáž lze vyfotit a uložit do paměti mobilního telefonu. V prohlížeči Google Chrome vyhledat aplikaci pro reverzní vyhledávání TinEye a přes tlačítko Upload načíst uloženou fotku přímo do reverzního vyhledavače. Tento způsob přibližuje obrázek 3. Takto lze postupovat i u dvou předchozích aplikací Google Lens a Bing.
Pokud není obrázek v dostatečné kvalitě nebo pracujeme s notebookem, můžeme do každé z aplikací reverzního vyhledávání zadat URL obrázku, který chceme vyhledat.
Poznámka: Vyhledáváním obrazového hoaxu na internetu mohou žáci nacvičovat využívání správných klíčových slov nebo jim lze odkaz na obrazový HOAX zprostředkovat prostřednictvím QR kódu (takto postupujeme v pracovním listě k lekciFakeCzech: V kůži dezinformátora).
7. Na závěr, abychom žákům práci příliš nezjednodušili, mohou porovnat výsledky, k nimž se dobrali, s výstupy AI Bing GPT-4. Ne vždy však AI musí řádně identifikovat všechny prvky obrázku nebo dohledat relevantní informace. V našem případě hovoří o čísle 45 na fotbalovém dresu namísto 95 a jako zdroj používá Parlamentní listy, které zveřejňují manipulativní informace. Žáci si prací s AI procvičí správné zadávání klíčových slov a uvědomí si, že kritické myšlení nenahradí ani umělá inteligence, spíše naopak.
Reflexe
Pokud jsme to neudělali již v samotném úvodu, ověříme, zda se žáci s některým z obrazových hoaxů již setkali a jak jej tehdy vyhodnotili. Klademe důraz na pouhé sdělování zkušenosti, vyhýbáme se hodnocení.
Velkou pozornost věnujeme analýze narativů, které dezinformace šíří, a jejich dopadům na společnost. Ptáme se, jaké mají společné znaky. Okrajově se můžeme společně s žáky zamyslet i nad motivy samotných dezinformátorů. Využít můžeme nástroje vyvinuté v rámci vzdělávacího projektu společnosti Člověk v tísni Jeden svět na školách: 5 klíčových otázek nebo karty dezinformace.
V rámci reflexe je vhodné se zaměřit (nejen) na emoce, které v žácích vyvolaly manipulativní příspěvky. Ptáme se, jak se cítili, když se s hoaxem poprvé setkali (emoční složka), a co je při jeho rozkrývání napadalo (racionální složka). Zajímáme se o to, zda se v průběhu jejich práce nějak měnily jejich pocity a postoje.
K reflexi můžeme využít i sofistikované nástroje JSNŠ. Přehled metod i jejich podrobné rozpracování včetně pracovního listu najdeme na portálu Jeden svět na školách. Vybíráme především ty nástroje, které pomáhají žákům zformovat jejich prožitky do sdělitelného tvaru. Doporučuji metodu jedno slovo nebo co cítím. Větší důraz na racionalizaci pak klade metoda I.N.S.E.R.T. Pokud bychom chtěli hlouběji reflektovat jednotlivé narativy šířené propagandou, zvolíme tvůrčí metodu volného psaní anonymní myšlenky, pětilístek nebo dopis/R.A.F.T.
Protože dezinformace a hoaxy pracují s manipulací a lží, měli bychom v reflexi připomenout zásady netikety, můžeme využít např. stránky projektu E-Bezpečí. Ptáme se žáků, jaké principy manipulátoři svou činností porušovali.
Zkušenosti s použitím materiálu ve výuce
S lekcí pracovali žáci různých vzdělávacích stupňů: 8. a 9. tříd ZŠ, gymnázií i odborných maturitních a učňovských oborů. Zadával jsem dva hoaxy z obou okruhů minimálně do dvou skupin, abychom mohli porovnat vždy alespoň dva výstupy ke každému hoaxu.
Výstupy se pochopitelně lišily v kvalitě i rychlosti zpracování, ale ověřit minimálně jeden obrazový HOAX a dohledat původní fotografii a kontext, ve kterém byla pořízena, zvládli nakonec všichni.
Žáci ZŠ a učňovských oborů se nejvíce potýkali s ověřováním hoaxů vycházejících sice z reálné fotografie, avšak zasazené do posunutého kontextu. Většina žáků dokázala sama bez pomoci rozkrýt narativ, který daný HOAX podporuje. Často jsem se ale potýkal s tím, že pro ně končila práce nalezením původní fotografie, a bylo potřeba je motivovat, aby porozuměli i okolnostem, za kterých byla fotografie pořízena.
Abych předešel negativním reakcím především u žáků učňovských oborů, záměrně jsem zdůrazňoval, že se jedná o „detektivní“ práci, nikoli o jejich postoje k ukrajinskému konfliktu a migraci. A podobně jsem u reflexe dbal na to, aby žáci „neodbíhali“ k obecnému tématu války na Ukrajině a migraci a jeho subjektivnímu hodnocení a posuzovali jen tyto konkrétní hoaxy a svou práci při jejich demaskování.
KOPECKÝ, Kamil; VORÁČ, Dominik a SZOTKOWSKI, René. NA PRAVDĚ ZÁLEŽÍ: příručka pro učitele, jak učit o pravdě a lži na internetu. [online]. In: Pedagogická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci, 2023. Dostupné z file (e-bezpeci.cz).
STRACHOTA, Karel; VALŮCH, Jaroslav; ŠAFÁŘOVÁ, Kateřina; BERÁNEK, Jan; JUŘÍKOVÁ, Jana et al. Na pravdě záleží: týdny mediálního vzdělávání: materiály pro vyučující. Praha: Člověk v tísni, o.p.s, 2017. ISBN 978-8087456-82-8. Dostupné z: pro_web_brozura_medialni_vzdelavani_1strana_72dpi.pdf (jsns.cz).
VALŮCH, Jaroslav; ĎURKOVÁ, Michaela; ŠAFÁŘOVÁ, Kateřina a STRACHOTA, Karel. Dezinformační dezinfekce: výukové materiály ke (koronavirovým) dezinformacím: metodická příručka. Praha: Člověk v tísni, o. p. s., 2020. ISBN 978-80-7591-045-5. Dostupné z: dezinformacni_dezinfekce.pdf (jsns.cz).
Zdroj: www.snopes.com/fact-check/zelenskyy-swastika-jersey/