propaganda

Lekce přináší ukázky strojové analýzy obrazového materiálu v politické komunikaci. Ukazuje, jak lze generativní AI využít k hodnocení manipulativnosti vizuálů, například volebních plakátů nebo billboa

Lekce žáky vede k tomu, aby dokázali porovnat různé dobové pohledy na válku ve Vietnamu a pochopili, proč se stejná historická událost může jevit odlišně podle role, zkušenosti a kontextu jednotlivých

Článek srovnává současné možnosti mocných ovlivňovat veřejné mínění s tím, jak tutéž věc viděl známý vědec MIT Noam Chomsky před 30 lety. Vývoj je přinejmenším varující!

Badatelská lekce přibližuje společenské, ekonomické a politické podmínky, které vedly k nástupu nacismu v Německu v letech 1930–1933. Žáci prostřednictvím práce s dobovými zdroji, včetně filmových uká

Lekce přibližuje žákům každodennost školního života v době protektorátu Čechy a Morava a ukazuje, jak hluboko pronikla nacistická ideologie do výuky i učebnic. Žáci porovnávají dvě dobové ukázky – slo

Analýzou dobových propagandistických materiálů (text, fotografická koláž, karikatura) z období protektorátu Čechy a Morava získá žák schopnost popsat, objasnit a analyzovat základní prvky propagandy v

Tato výuková aktivita provede vaše žáky tématem PROPAGANDA pomocí nástrojů založených na principech neuronových sítí a umělé inteligence. Díky podobným aplikacím naučíte svoje žáky vybrat si nejrychle

Toxickými informacemi jsou manipulativní informace, které mají za cíl ovlivnit příjemce zprávy tak, jak si přeje jejich autor. K vyšší důvěryhodnosti i ovlivnění autoři toxických informací využívají r

Lekce se zaměřuje na konflikt mezi dvojicí internetových tvůrců, Kazmou a Meldikem, a společností Karlovarské minerální vody (KMV), který v roce 2010 rezonoval českým mediálním prostorem. Prostřednict

Lekce žákům přibližuje, jak nacistická ideologie formovala myšlení lidí a legitimizovala rasovou nerovnost. Prostřednictvím práce s dobovými prameny – propagandistickými texty, ilustracemi a vědeckými

Lekce problubuje digitální a mediální gramotnost žáků a rozvíjí jejich kritické myšlení. Žáci pracují s konkrétní událostí a jejím mediálním obrazem. Identifikují narativ šířený v článcích na „zpravod

Žáci si prostřednictvím myšlenkové mapy vytvoří vlastní definici pojmu „propaganda“. Na základě následné analýzy dobových propagandistických materiálů jsou schopni pojmenovat základní rysy propagandy.