Termín hybridní výuka je v posledních měsících skloňován čím dál častěji. Výukou to ale zdaleka nekončí. Hybridní model sahá mnohem dál, takřka do každé činnosti, kterou na naší škole provádíme.
Autor: vectorjuice – freepik.com
Minulý týden jsem pro naši školu vypracovával návrh koncepce pro zapojení se do Pokusného ověřování obsahu, metod a organizace kombinovaného vzdělávání v základních a středních školách. Ve svém návrhu jsem vycházel z článků, které jsme doposud publikovali na Spomocníkovi, a navrhl vhodné modely testování hybridní výuky s jejich zcela konkrétními variantami. Bez ohledu na to, zda bude naše škola do tohoto ověřování zařazena či nikoliv, můj návrh využijeme pro realizaci hybridního přístupu u nás ve škole od školního roku 2021/2022. Návrh jsem pracovně nazval Hybridní škola. Nejde totiž jen o samotnou výuku, ale o další aktivity, které běžně ve škole provozujeme.
Zkuste si nyní vybavit libovolnou aktivitu, kterou jste realizovali ve vaší škole před pandemií, a položte si otázku, jak daná aktivita vypadá dnes ve formě online nebo jak by případně vypadala, kdybyste ji online realizovali. A následně se sami sebe zeptejte, zda byste ji v budoucnu mohli ve vaší škole provozovat oběma formami. Přesně to jsem udělal já a napadlo mě celkem 10 aktivit, které bychom mohli realizovat prezenčně i online.
1. Hybridní výuka
Pro hybridní výuku jsem navrhl celkem čtyři různé varianty:
varianta (minimální) = prezenční výuka s využitím prostředí Teams pouze pro asynchronní vzdělávání
varianta (rozšířená) = varianta 1 + zapojení dalších nástrojů Office 365 (používáme ve škole) a aplikací třetích stran
varianta (úplná) = varianta 2 + individuální výuka přes videokonferenci
varianta (flexibilní) = výběrová výhradně online výuka dle konkrétních výukových situací (cvičení, projekty apod.)
2. Hybridní zájmové aktivity
Prezenční kroužky, volitelné předměty či školní nebo třídní projekty by mohly být též nabízeny formou online, nebo online formu využít k rozšíření té prezenční v podobě asynchronního prostředí.
3. Hybridní třídní schůzky
O tom, jak realizovat online třídní schůzky, jsem psal v minulém článku.
4. Hybridní komunikace se žáky
Vedle prezenční komunikace nabídnout žákům i tu online, ať už jde o třídnické hodiny, neformální třídní akce, či každodenní rychlou i pomalou komunikaci žáků s třídním učitelem a předmětovými učiteli, případně též k pravidelným online setkáním zástupců tříd s vedením školy apod.
5. Hybridní setkávání učitelů
Také porady předmětových komisí, pedagogické rady, porady vedení školy ad. by mohly být realizovány jak prezenčně, tak online, případně oběma formami současně (streamování).
6. Hybridní Dny otevřených dveří
O online Dnech otevřených dveří jsem psal detailně zde.
7. Hybridní zkoušky
Dovedu si představit, že by všechny typy prezenčních zkoušek v naší škole, a obecně ve kterékoliv škole, mohly být nabízeny i v online variantě, ať už jde o zkoušky průběžné, opravné, pololetní, nebo závěrečné, či dokonce maturitní.
8. Hybridní přijímací řízení
Stejně tak i přijímací řízení do všech oborů vzdělávání by mohlo být realizováno prezenčně i online.
9. Hybridní školní služby
Vhodným příkladem může být například školní knihovna, která může v online režimu nabízet například půjčování školních e-knih a e-učebnice.
10. Hybridní kurzy a další školní akce
Kurzy pro žáky i veřejnost by též mohly existovat v obou formách a vzájemně se doplňovat, podobně jako u zájmových aktivit popsaných v bodě 2.
Každá z uvedených aktivit bude nepochybně vyžadovat detailnější analýzu (např. SWOT) pro obě formy, prezenční i online, abychom lépe poznali jejich výhody i nevýhody v různých situacích. Uvedený výčet ukazuje, že hybridní model může jít napříč veškerým děním ve škole. Jde jen o to, pro kterou situaci se daná forma hodí lépe a jak efektivně se doplňují.
Aby se však jednalo o hybridní přístup, musí být obě formy dané aktivity navrženy tak, aby se vzájemně doplňovaly či spolu alternovaly, a nikoliv aby se jen duplikovaly. Z prezenční aktivity neuděláme tu online tím, že osobní kontakt nahradíme technologiemi.
Nesmíme zapomínat ani na to, abychom žáky a zejména učitele zavedením hybridního modelu nezahltili. Týká se to především hybridní výuky. Je důležité dobře zvolit, kterou z variant zvládnou a budou ochotni provozovat všichni, a co již má být jen nadstavbou.
Aby ovšem hybridní škola fungovala správně, je nutné nejen nastavit technologie pro jednotlivé aktivity a procesy správně, ale především vybudovat takový hybridní model, jehož prioritou bude zajištění spravedlivého, personalizovaného prostředí pro žáky, které bude taktéž rozvíjet jejich digitální gramotnost, informatické myšlení, sociálně-emoční učení nebo např. digitální wellbeing.
Jedná se o takové hybridní školní prostředí, které současně dokáže snížit nerovnosti ve vzdělávání, rozvíjet potenciál žáků a vytvářet podmínky pro to, aby získali potřebné kompetence a dovednosti pro budoucí uplatnění v životě. U každé navržené aktivity se musíme ptát, zda a jak tyto popsané principy dokážeme pomocí námi zvoleného hybridního modelu naplňovat.
Autor: vectorjuice – freepik.com