Zpráva o kurzu MIT Teaching Systems Lab, který pomáhá učitelům zařadit do online a hybridní výuky kontroverzní témata, s nimiž žáci přicházejí mimo školu běžně do styku.
Když jsem minulý týden zkoumal práci Justina Reicha (Nezdařená disrupce podle Reicha), narazil jsem na docela nový kurz, na němž se jeho pracoviště (MIT Teaching Systems Lab) podílelo – Teaching Challenging Issues in Uncertain Times: Strategies for Online and Hybrid Teaching. Zajímavý není jen jeho obsah ale i forma. Vlastně je to MOOC – tedy otevřený kurz určený učitelům, který preferuje sdílené učení před prostým předáváním informací. Má tedy blízko k cMOOC (viz Možnosti otevírající vlastní cesty za poznáním), i když kurz samotný toto označení nepoužívá. Vypadá to, že se otevřené kurzy stávají stále více samozřejmou součástí činnosti prestižních vzdělávacích institucí. Podívejme se na tento kurz trochu podrobněji.
Důvodem, proč nebyla použita původní platforma edX na MIT vyvinutá, byl pravděpodobně záměr posunout aktivity účastníků konektivistickým směrem (od x k cMOOC). Použita byla volně dostupná platforma CatCat vyvinutá firmou Intellum původně pro firmy snažící se podchytit zájem zákazníků a zvýšit jejich znalosti o produktech, které nabízejí.
CatCat používá jiným MOOC dost podobnou strukturu. Průchod kurzem je primárně lineární, tj. od první lekce k poslední. V jednotlivých lekcích se nacházejí výukové materiály (texty s obrázky a videi), případně dotazníky pro zpětnou vazbu. Doplňkem celého kurzu je téměř povinné zapojení do aktivit v rámci sociálně orientované složky, k čemuž slouží specializovaný nástroj Intellum Tribe.
To vše příliš nevybočuje ze standardů osvojených tvůrci MOOC kurzů v minulých letech. Vyjimečným do kurzu integrovaným prvkem však je v MIT Teaching Systems Lab vyvinutá aplikace Teacher Moments. Pochopení její funkce posouvá naše poznání o tom, jak lze prostřednictvím technologií umocnit přípravu učitelů. Přitom se jedná o aplikaci poměrně jednoduchou. Umožňuje ve formě diskuze simulovat určitou výukovou situaci, nechat uživatele v jejím rámci reagovat a ukázat mu, jaké důsledky jeho reakce měla. Navzdory v názvu specifikované cílové skupiny (učitelé) je dobře představitelné umožnit nácvik řešení určitých situací pomocí této aplikace i žákům.
Celý kurz je ukončen standardně – účastník žádající certifikát musí vypracovat vlastní lekci pro své žáky, v níž uplatní nabyté zkušenosti.
Kurz nepochybně pokrývá oblast, která je v současnosti velice aktuální a velké množství učitelů se s ní neumí vyrovnat. Celý název zní – Jak učit obtížná témata v turbulentní době: Strategie online a hybridního vzdělávání.
Jde o to, jak do výuky zařadit různá kontroverzní témata, na nichž neexistuje společenská shoda (dissensus) a velmi často bývají doprovázena množstvím dezinformací.
Vybrat správné téma není snadné a špatné rozhodnutí může být i velice riskantní. Kurz pracuje s analýzou témat, která dovoluje bližší zamyšlení a ukazuje možnosti uchopení při diskuzi se žáky.
| Věda | Politika | |
| Otevřené | Problém, který může být vědecky vysvětlen, ale dosud není dost důkazů, takže existují různé názory. Např.: Je čas strávený u obrazovky pro děti škodlivý? | Problém, který musí být vyřešen politickým rozhodnutím, ale neexistuje konsenzus. Např.: Mají být žáci rozdělováni podle schopností? |
| Definované | Problém, pro jehož řešení existuje dostatek ověřených vzájemně si neodporujících důkazů. Např.: Škodí kouření zdraví? | Otázka, na níž existuje politická shoda. Např.: Má mít volební právo každý občan od 18 let? |
Charakteristika kontroverzních témat ve výuce
Je logické, že učitel si zpočátku pro diskuzi vybere téma snadnější, které pravděpodobně nevyvolá příliš rozdílné názory a nerozdmýchá velké emoce. Je-li ale naším cílem připravit žáky na svět existující mimo školní zdi, pak je nutné se postupně propracovat i k tématům obtížnějším.
Diskuze může samozřejmě probíhat přímo ve třídě, ale tak jako tak bude dobré ji rozšířit o možnost diskutovat online. Pak se jedná o výuku hybridní. Použít lze libovolný nástroj – fórum je součástí všech dostupných školských platforem, vhodný může být i sdílený dokument či nástěnka.
Žáky je ale třeba na účast nejprve připravit. Ta příprava má několik komponent:
Sort Fact from Fiction Online with Lateral Reading
V praxi to pak vypadá typicky tak, že žáci dostanou nejprve za úkol se s daným tématem seznámit prostřednictvím nalezených online zdrojů, které mají za úkol vyhodnotit. Pak se rozdělí do skupin (po 3-4), v nichž problematiku (pod dohledem učitele) diskutují. Někdy může být vhodné nastavit předem role, jež jednotliví účastníci diskuze zastávají. Je důležité, aby se neodchylovali od tématu. Aktivita by měla být ukončena individuálním vyhodnocením posunu v chápání problematiky u jednotlivých žáků.
Kurz v závěru vysvětluje, že to, co ve výsledku vznikne není chráněný prostor pro znevýhodněné žáky (např. minority, přistěhovalce apod.). Vznikne neohrožený (brave) prostor, v němž učitel nemůže zaručit, že se tam neobjeví názor, který se někomu nemusí líbit. Jde o to, aby nebyl urážlivý a týkal se věci samotné. Riziko je tedy jistě značné.
V rámci kurzu jsme měli příležitost si prostřednictvím aplikace Teacher Moments vyzkoušet simulaci několika skupinové diskuze žáků na téma Omezování práva na vyjadřování osobních názorů na sociálních sítích. Jde o to, zda, a v jakých případech se takové omezení může vztahovat i na aktivity žáků realizované prostřednictvím vlastních přístrojů mimo školu.
Budu moc rád, dáte-li nám vědět, zda se vám podařilo nějaké takové obtížné téma žákům osvětlit.
Tento materiál je publikován pod licencí Creative Commons – Uveďte původ – Neužívejte komerčně – Nezpracovávejte 3.0 ČR.