Scratch – univerzální nástroj ICT na ZŠ I

Pokud byste hledali blokový online nástroj pro děti ve věku 5–7 let, máte k dispozici Junior Scratch (www.scratchjr.org), který vychází ze Scratch a je zdarma pro Android a iPad tablety.

Ke Scratchi máte přístup přes internetový prohlížeč, pokud si vytvoříte účet, budou se vám všechny projekty ukládat na serveru Scratche a budete k nim mít přístup z jakéhokoliv počítače s Windows připojeného k internetu (jak zprovoznit Scratch na Android a iOS naleznete zde, oficiálně podporovány nejsou). Můžete také využít vytvoření učitelského účtu – Scratch Educators, který vám umožní snadnější správu žákovských účtů.

Dále máte k dispozici spoustu zdrojů, např. Scratch-Tipy, kde vás průvodce vede krok za krokem při vytváření zvoleného projektu z široké nabídky. Další možností je ScratchEd, kde naleznete velké množství příběhů, simulací a her vytvořených ve Scratchi. 

Co Scratch nabízí?

Scratch nám toho nabízí opravdu hodně. V první řadě se jedná o programovací nástroj, dále obsahuje vektorový a grafický editor, editor zvuku a umožňuje pracovat s textem a videem. V následujícím textu si jednotlivé komponenty představíme. Použiji k tomu konkrétní výstup – animovaný příběh tučňáka.

Animované příběhy jsou vhodným tématem do výuky informatiky ve vyšších ročnících, tedy v době, kdy žáci již umí pracovat s textem, obrázky, prezentacemi, jsou zvyklí tvořivě myslet. Tvorba animovaného příběhu totiž skloubí všechny doposud získané znalosti a dovednosti žáků doplněné o kritické myšlení, analýzu problému, posuzování správnosti řešení, kreativitu, mezipředmětové vztahy. Pokud bych měl animovaný příběh ve Scratchi z pohledu vzdělávacích cílů zařadit, jednalo by se o nejvyšší stupně Bloomovy taxonomie výukových cílů.

Náš animovaný příběh tučňáka vymyslel žák 5. třídy, já jsem ho částečně doplnil a společně se zbylými žáky jsme ho dokončili. Podívejte se na něj a v další části si popíšeme, co vše žák musí znát, aby takový příběh vytvořil, a co vše mu Scratch nabízí.

Příběh

První činností je vymyslet příběh, který musí zaujmout. Zde vidím vztah na český jazyk, protože zde by se měl žák s různými příběhy setkat, měl by být schopen je vymyslet (pohádka, bajka, komiks atd.), popsat, znát jejich strukturu. Půjdeme-li ještě o krůček dál, je zde návaznost na cizí jazyk – příběh může být celý v cizím jazyce. Další návaznost může být na fyziku (např. správný pohyb a interakce objektů), pokud by se jednalo o jiný příběh, tak třeba na přírodopis, zeměpis atd. Tuto část bych charakterizoval slovy mezipředmětové vztahy.

Pozadí a postavy

Pak přichází část, v níž je třeba promyslet jednotlivé objekty, jejich počet, rozmístění, pohyb a návaznost, kdy budou vidět a kdy ne, co se stane, když nastane nějaká událost, co objekty říkají atd.

Nejdříve žák zvolí vhodné pozadí scény. Buď využije vestavěné knihovny pozadí, nebo stáhne obrázek z internetu (prokáže dovednost hledání informací, jejich stažení a uložení a následné nahrání do příběhu). Může použít i vlastní fotografii, kterou pořídil např. mobilním telefonem.

Dále obdobným způsobem (jako u pozadí) vloží jednotlivé postavy (ve Scratchi se jednotlivé objekty takto označují, i když jde např. o věc nebo text). V našem příběhu nalezneme následující postavy: tučňák zepředu, tučňák z profilu, sněhové vločky, texty, skála, náraz, podpisy žáků.

V této části žák prokáže dovednost vyhledávání a práce s informacemi. 

Úpravy postav

Všechny zvolené postavy nemusí odpovídat představě žáka, bude potřeba je upravit. V našem případě potřebujeme tučňákovi dokreslit lyže, na pozadí rozkopírovat vločku a skálu zakrýt sněhem, který z ní v určitém okamžiku sklouzne.

K těmto úpravám Scratch nabízí jednoduchý vektorový i rastrový grafický editor, mezi nimiž se můžete průběžně přepínat, a chvíli pracovat s postavou ve vektorovém, chvíli v rastrovém editoru.

V případě tučňáka v rastrovém editoru nakreslíme lyži a holi, pak se přepneme do vektorového editoru, upravíme velikost, uděláme jejich kopii a přesuneme za tučňáka, kterého stranově převrátíme.

V případě sněhu na skále se udělá kopie skály a nastaví přechodová výplň od bílé k šedé barvě.

Zde žák prokáže znalost práce jak s rastrovou, tak i vektorovou grafikou, dovednost pracovat s objekty (velikost, otočení, práce s vrstvami, mazání části postavy atd.). Plně si vystačí s vestavěným grafickým editorem. S takto vytvořenými grafickými objekty – můžeme dále ještě pracovat na úrovni programového kódu, kde jsou k dispozici bloky pro nastavování vzhledu, např. změna velikosti, barvy, viditelnost atd. (viz následující obrázek).

Tuto část můžeme charakterizovat slovy vektorová a rastrová grafika.

Nyní tedy máme vymyšlen příběh, připraveno pozadí a jednotlivé postavy. Žák bude muset jednotlivé postavy rozpohybovávat a doplnit o texty a zvuky. Tyto činnosti si ukážeme ve druhé části článku s názvem Scratch – univerzální nástroj ICT na ZŠ II.

Reflexe

Podle reakcí žáků a dle mých postřehů z hodin si dovolím konstatovat, že hodiny s náplní Scratche jsou cestou, jak v žácích nastartovat vnitřní motivaci.