Odborný článek
Mobilní telefony LEGÁLNĚ ve výuce
4,7 (7 hodnocení)
Zamyšlení nad možnostmi mobilních telefonů ve výuce v souvislosti s růstem jejich využívání žáky, jež se brzy bude blížit 1:1.
Současný pohled na 1:1
Spomocník trvale poukazuje na fakt, že při plánování výuky již nelze pohlížet na učícího se jedince jako na subjekt využívající pouze a jenom zapamatované vědomosti, papír a tužku nebo učebnici. Tento náhled je patrný např. z článků Bloomova taxonomie pro kreativní prostředí (Brdička, 2011a) nebo Nový pohled na osobní vzdělávací prostředí (Brdička, 2011b) publikovaných v nedávné době. Oním kreativním prostředím je takové prostředí, v němž je učící se jedinec zapojován (dnes díky internetu již nejen v rámci třídy nebo školy) do široké komunity pracující na podobném úkolu. V této komunitě jedinci sdílí výsledky své práce a nápady, dostatečně zřetelně ukazují svůj postup, diskutují problémy, se kterými se setkají, a v nejvyšším stupni spolupracují při řešení úkolů či problémů s ostatními (samozřejmě na základě diskuse, které předchází odhalení vlastních kroků každého zapojeného jedince) (viz Brdička, 2011a).
Je tedy zřejmé, že kreativní prostředí vyžaduje, aby byl jedinec připojený k síti (komunitě) ostatních. Toho lze dosáhnout v prostředí, kde je každý žák vybaven technologií s připojením k internetu, jež je typicky označována jako 1:1 (viz např. V USA se diskutuje o výuce 1:1, Den Země v prostředí 1:1). Ještě v roce 2009 se v souvislosti s prostředím 1:1 hovořilo o „optimálním zapojení počítačů do výuky“ (Brdička, 2009). Za východisko bylo považováno vybavení učeben počítači. Naneštěstí se ukazuje, že někteří naši vedoucí představitelé ustrnuli v této etapě a neschopni jakéhokoliv (většího?)posunu si budoucí vývoj školství představují stále velmi podobně (např. navrhované plošné testování).
V současnosti se ovšem ukazuje, že onou jedničkou k 1 - žákovi (1:1) nemusí být zákonitě pouze notebook nebo stolní počítač doma či v učebně. V posledních letech se na trhu objevila další forma počítačů – tzv. chytré telefony (smartfouny). Nejedná se již pouze o přístroje umožňující volání a posílání SMS zpráv. Chytré telefony svými parametry odpovídají běžným počítačům vyráběným v polovině 90. let minulého století (A jak nám tehdy stačily!). Jejich výkon i funkce rostou při stále klesající ceně. Je tak možné mluvit o velkém nástupu této nové technologie. Největší výrobci, aktuálně seřazení podle množství prodaných telefonů Apple, Nokia a Samsung, usilovně pracují na tom, aby byly nové telefony ještě ergonomičtější, výkonnější a funkčnější, a tím zůstaly v popředí zájmu uživatelů (tedy i žáků) ještě déle.
Čtenářům Spomocníka známý pedagog Marc Prensky (např. Technologie jako příčina vývojové nespojitosti) v jednom ze svých příspěvků pro časopis Innovate! (Prensky, 2004) uvádí, že v roce 2004 vlastnili lidé přibližně 1 miliardu mobilních telefonů, přičemž každý rok půl miliardy přibylo (např. v druhém čtvrtletí tohoto roku se prodalo 20,34 milionů iPhonů (Apple, 2011)). Podle tohoto hrubého odhadu by všichni obyvatelé planety (alespoň pokud jde o rozvinutou část světa) měli vlastnit mobilní telefon do roku 2012. V úvodu článku zmiňované 1:1 tak může stále častěji znamenat žák : jeho mobilní telefon. Důkazem, že k tomuto stavu směřujeme je průzkum, na který odkazuje Prensky (2004): mimo USA a Kanadu je v rozvinutých zemích počet mobilních telefonů na obyvatele vyšší než počet počítačů. Učitelé z praxe sami dobře vědí, jak je to s telefony v hodinách. Stále častěji tak můžeme počítat s tím, že telefon mají všichni žáci.
To, že jsou chytré telefony ve vzdělávání schopny notebookům konkurovat nejen svým zastoupením, dokládá i úspěch, který v posledním roce zaznamenaly chytré telefony s větším displejem – tzv. tablety (viz Nástup tabletů je definitivním vítězstvím 1:1 nebo příspěvek Shelly B. Plock (2011) Thoughts on iPad2 in Teaching). Není tedy divu, že se využitím těchto přenosných technologií začali zabývat i mnozí, inovacím otevření učitelé (viz např. (Prensky, 2004; Brdička, 2011c; Shaw, 2005; Andersen, 2009). Vybraným možnostem využití je věnován zbytek textu.
Využití mobilních telefonů ve výuce
Možnosti, které učitel plánující výuku s podporou mobilního telefonu má, jsou obrovské. Telefony umožňují nejen prezenční, ale i distanční formu výuky, tedy možnost pracovat s širší paletou úkolů. Mezi základní funkce využitelné ve vzdělávání patří (členění podle Prenskyho (2004)):
Jako zcela nový zdroj informací mohou být telefony využity při exkurzích apod. Některá muzea nebo galerie dokonce opatřují exponáty QR kódy vedoucími k dalším informacím. Dobře připravený a telefony respektující učitel výtvarné výchovy tak může napomoci žákům zasadit Van Goghova díla do historického i geografického kontextu. Samozřejmě, že si tito žáci odnesou víc, než kdyby pouze galerií procházeli. Učitel však musí dbát na zdůraznění etické stránky a zajistit, aby žáci měli vypnutá zvonění a aby nefotili či nenatáčeli.
Tak jako každý nový fenomén, ani mobilní telefony nejsou ve vyučování všemi jen opěvovány. Jindřich Kasálek již v roce 2007 ústy Spomocníka informoval o kroku italského Ministerstva školství zakázat mobilní telefony ve školách (Kasálek, 2007). Podobné opatření je součástí školního řádu mnoha našich škol dodnes. Na některých školách dokonce děti telefony před vyučováním odevzdávají školníkovi, o velké přestávce si mohou pouze zkontrolovat zprávy a po vyučování zase telefony vyzvednout (viz Marešová, 2009).
Telefony jsou bohužel často využívány nejen k výukovým účelům. Hodiny bývají narušeny zvukem ohlašujícím příchozí zprávu apod. Nadto žáci v hodinách poslouchají hudbu, chatují na facebooku či ICQ, hrají rozličné hry apod. (Shaw, 2005). To vše odvádí jejich pozornost od učení.
Průzkumem provedeným v Ontariu (viz Durchame, 2011) bylo zjištěno, že 72 % žáků (N=2656) vnímá mobilní telefon jako věc, která by ve vyučování neměla mít místo. Erin Andersenová (2009) ve svém článku uvádí, že pro mnoho žáků může být telefon užitečným nástrojem, zároveň ovšem upozorňuje na skutečnost, že celá řada z nich efektivní užívání telefonu nezvládá. Mobilní telefon se tak pro ně stane pouhou hračkou. Je zřejmé, že telefon žáky svádí ke „zneužívání“. Stejně tak to ale v minulosti byly piškvorky, lodě, posílání psaníček, čmárání po lavici nebo pouhé koukání z okna. Stále platí, že dobře připravená hodina má větší šanci na úspěch, tedy na zajištění plné žákovy pozornosti.
Mobilní telefony ve třídě jsou také kritizovány jako nástroj umožňující podvádění při hodnocení (např. Prensky, 2004; Shaw, 2005). V tomto případě se ale jedná spíše o neschopnost učitele konstruovat vhodné úkoly. Pokud učitel testuje poznatky, žáci je na internetu najdou snadno a opíšou. Pokud ale učitel testuje práci s poznatky a jejich aplikaci, najít text vedoucí přímo k odpovědi je mnohem těžší. I když žáci řešení s pomocí internetu nakonec zjistí (možnosti by měl mít učitel předem zjištěny), znamená to většinou, že museli podat dobrý výkon, zapojit cizí jazyky, vhodnou volbu klíčových slov a kritické posouzení obsahu. Stejně tak budou žáci potřebovat uspět i v životě. Někdy něco najdou přímo, někdy ne. Budou se tedy muset naučit řešit problémy, i když zrovna nenajdou přesnou odpověď. Nenechat se odradit. K tomu všemu jim bude v kapsách běžet stále výkonnější chytrý telefon. Mají ho tedy mít opravdu jen na volání?
Odpovědi na tyto otázky se snaží hledat např. Dr. Liz Kolbová, která se na Michiganské univerzitě zabývá vzdělávacími technologiemi. V září vychází její kniha s názvem Cell Phones in the Classroom: A Practical Guide for Educators (Mobilní telefony ve třídě: Praktický průvodce pro učitele). Krátký abstrakt a ukázka obalu knihy jsou dostupné pod tímto odkazem. Autorka zachycuje současný trend a snaží se využít mocný nástroj, který žáci mají. Bližší informace o tom, jaký postup Liz Kolbová navrhuje, přineseme, jakmile bude kniha k dispozici.
ANDERSEN, Erin. Cell Phones in School: Tools or Toys? [online]. 2009. [cit. 2011-07-30]. Dostupné z: http://journalstar.com/lifestyles/article_b851282e-941c-11de-b6d1-001cc4c002e0.html.
Apple dál pohádkově bohatne, takové zisky nikdo nečekal [online]. 2011. [cit. 2011-07-30]. Dostupné z: http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/business-ve-svete/clanek.phtml?id=707856.
BRDIČKA, Bořivoj. Bloomova taxonomie pro kreativní prostředí [online]. 2011. [cit. 2011-07-30]. Dostupné z: http://spomocnik.rvp.cz/clanek/12573/.
BRDIČKA, Bořivoj. Nový pohled na osobní vzdělávací prostředí [online]. 2011. [cit. 2011-07-30]. Dostupné z: http://spomocnik.rvp.cz/clanek/12685/.
BRDIČKA, Bořivoj. Svět vzdělávacích technologií na začátku roku 2011 [online]. 2011. [cit. 2011-07-30]. Dostupné z: http://spomocnik.rvp.cz/clanek/ /12453/.
BRDIČKA, Bořivoj. Levné počítače 1:1 stále centrem zájmu [online]. 2011. [cit. 2011-07-30]. Dostupné z: http://spomocnik.rvp.cz/clanek/11675.
DUCHARME, Jim. Social Marketing Forum. Survey: Cell Phones in Class a Bad Idea [online]. 2011. [cit. 2011-07-30]. Dostupné z: http://www.socialmarketingforum.net/2011/02/survey-cell-phones-in-class-a-bad-idea/.
KASÁLEK, Jindřich. Itálie zakázala mobilní telefony ve školních třídách [online]. 2007. [cit. 2011-07-30]. Dostupné z: http://spomocnik.rvp.cz/clanek/12001/.
MAREŠOVÁ, Dana. Mobilní telefon v životě dítěte. Diplomová práce: Univerzita Karlova Praha, Pedagogická fakulta, 2009. 96 s.
PLOCK, Shelly. B. Thoughts on the iPad2 in Teaching [online]. 2011. [cit. 2011-07-30]. Dostupné z: http://teachpaperless.blogspot.com/search/label/iPad.
PRENSKY, Mark. What Can You Learn from a Cell Phone? – Almost Anything! [online]. 2004. [cit. 2011-07-30]. Dostupné z: http://www.marcprensky.com/writing/prensky-what_can_you_learn_from_a_cell_phone-final.pdf.
SHAW, Katherine. Students and Cell Phones: Controversy in the Classroom [online]. 2005. [cit. 2011-07-30]. Dostupné z: http://www.associatedcontent.com/article/4903/students_and_cell_phones_controversy_pg2.html.
Tento materiál je publikován pod licencí Creative Commons – Uveďte původ – Neužívejte komerčně – Nezpracovávejte 3.0 ČR.