Technologie jako příčina vývojové nespojitosti
Článek shrnuje názory některých odborníků, jež se domnívají, že vliv technologií na vývoj lidstva a školství spolu s ním je tak převratný, že lze v blízké budoucnosti očekávat změny přirovnatelné k vývojové nespojitosti.
Dějiny světa jsou plné všelijakých historických předělů. Každou chvíli jedna epocha končí, aby mohla jiná začít. Zdá se, že zrovna my jsme právě nyní svědky takové vývojové diskontinuity, jež může mít na budoucnost lidstva velmi závažný vliv.
Současným světem vládnou technologie. Vlna síťově propojených počítačů zvolna proniká do všech oblastí života a významně mění podmínky všude tam, kam pronikne. Důsledky teprve začínají být znát, od počátku je ale zřejmé, že svým významem pravděpodobně předčí Gutenbergův vynález knihtisku, jež dal většině lidí možnost číst a stál u zrodu novověku. Dnes máme nejen přístup téměř ke všemu, co kdy bylo napsáno, ale můžeme též sami tvořit a publikovat, či se spojit s kýmkoli, ať je kdekoli.
Historie zkoumání důsledků této „digitální revoluce“ na vzdělávání je z pohledu věčnosti zanedbatelně krátká. Přestože se jedná vlastně jen o jedno desetiletí, existuje již celá řada významných zjištění. Přehled těch nejznámějších by mohl začít nejspíše u Dona Tapscotta, který v roce 1999 přišel s představou nové lišící se síťové generace (Net Generation). První výzkumem doložený popis jejích vlastností přinesla pak
Diskuze (4)
Archivní diskuze převzatá z rvp.cz. Přidávání nových komentářů není k dispozici.
- Jiří Soukup25. 9. 2011
Zatím souhlasím téměř se vším, co pan doktor Brdička ve svých studijních oporách vyzdvihuje, otevírá či diskutuje. V rámci tohoto článku bych trochu více otevřel problém, který je načrtnut v odstavci cit:"... Patří k nim například Bill Kerr (http://billkerr2.blogspot.com/), který ale zároveň zdůrazňuje, že změny neprobíhají ve všech oblastech najednou. Budeme-li se držet výhradně problematiky vzdělávání, je patrné, že všude pozorovatelný předstih ve schopnosti dětí ovládat technologie včetně možnosti využívat online služby bez současné modifikace výukových postupů a výukového obsahu vyvolává nemalé problémy. Průvodní jevy tohoto stavu jsou často oprávněně kritizovány (podrobněji viz Dělá z nás Google hlupáky? (http://www.spomocnik.cz/index.php?id_document=2272)). ..." Jeví se mi, že s rostoucí uživatelskou přívětivostí opravdu dochází k zpohodlňování a nekonečným diskuzím na téma "Proč se mám něčemu učit, když všechno je na internetu.", případně "... proč, když nic nebudu potřebovat." A to zažívám dlouhodobě u všech věkových kategoriích, mimo Univerzit 3 věku. Bohužel je tento přístup mimo jiné zřejmě podporován i interakcí v současném vzdělávacím prostředí, kdy existuje stále příliš okaté konzervativnosti, a dále opravdu široce se rozevírajícími sociálními nůžkami, zvláště u školství středního. Ing. Jiří Soukup, účastník e-kurzu pro 21. stol.
- Václav Votruba30. 9. 2011
Ne zcela bych souhlasil. Jak dokládá článek http://www.spomocnik.cz/index.php?id_document=2272,nové technologie s sebou přináší i rizika, závislosti, nahrazení reálného života virtuálním životem. Určitě je pohodlnější používat namísto slovníků a encyklopedií online údaje a virtuální komunity a záleží na kruzích, okruhách známých a jejich známých, ti nám mohou pomoci. Jak ale najít ty správné kruhy a okruhy? Bude studentům stačit, když je naučíme rozeznávat a ohodnit zdroje, vážit a rozlišovat skutečné přátele od e-kontaktů? V celé té diskusi mi chybí hlas psychologů, aby řekli, jaké důsledky dnešní trendy mají/budou mít.
- E Kocourek1. 10. 2011
Pojem "technologie" (případně i "informační a komunikační technologie") je tak velice obecný, že jeho používání v článku pana doktora Brdičky (zejména v citacích) je poněkud nepřesné, až matoucí. Například v tabulce digitální moudrosti je pravý sloupec věnovaný všudypřítomným technologiím, ale JAKÝM? Soudím, že zejména těm "online", zprostředkovaným Internetem a webem. JENŽE existuje i způsob využití informačních (a trochu také komunikačních) technologí zcela odlišný, bez spoléhání na online přísun informací. Tím využitím je NAPŘÍKLAD vytváření bohatě strukturované osobní databáze. Představte si tedy v tabulce moudrosti ještě prostřední sloupec. A v něm tyto řádky: Primárním zdrojem informací je osobní databáze, u níž je dominantním přístupem čtení. (Výhledově samozřejmě přímé napojení na nervovou soustavu.) Nutnost spoléhat se mimo jiné na svou vlastní paměť, neboť v ní je klíč ke struktuře databáze.A v databázi je množství dat okamžitě dostupných, a tudíž využitelných pro rozhodování. Hledání bývá většinou velmi snadné (závisí na kvalitě databáze). Zprostředkování poznání jevů existujících mimo dosah našich smyslů komplikované. Nápady lze ověřovat jen v okruhu blízkých lidí. Možnosti simulace dopadu rozhodnutí omezeny, ale zas ne tak moc. Vlastní úsudek podmíněn digitální moudrostí - tedy kvalitou (strukturou a obsahem) mojí vlastní databáze. Proč to připomínám? Protože využívání online technologií vede na problémy (NE-)důvěryhodnosti dat, (NE-)spolehlivosti partnerů, atd. apod. - jak správně píše Dr.Brdička i citovaný Bill Kerr. Zatímco používání technologií "offline" (které nejsou o nic méně digitální, ani méně informační) je z tohoto hlediska zcela bezpečné a bezproblémové. Z hlediska vyučování je rozdíl principiální. Máme-li učit studenty používat online technologie, pak důraz bude na co všechno dávat pozor, před čím vším se vyvarovat a chránit, na co všechno nespoléhat, čemu všemu a komu všemu NEVĚŘIT. Nakonec se může ukázat, že prokousat se online reklamami, podvodnými nabídkami a googlovským pokřiveným prezentováním informací ani nestojí za tu námahu. Ale budu-li učit studenty jak vytvářet svoji osobní databázi, důraz bude jinde - jak strukturovat informace, jak je kódovat, jaké nové atributy zavádět a jak je vyhodnocovat, formáty, algoritmy a vůbec samé příjemné a užitečné věci.
- Bořivoj Brdička13. 10. 2011
Koukám, že mi některé diskuze unikají. Díky panu Kocourkovi jsem si nakonec všiml i této. Seznámení s jeho vizí osobní databáze připojené k mozku mi vnuklo nápad. Nebylo by nejjednoduší žákům onu databázi prostě předat hotovou? Nepochybuji, že, kdyby to bylo možné, ten nápad někdo dostane. Jen nevím, zda tu možnost připustí i pan Kocourek?
