Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Příspěvek popisuje žákovské portfolio a jeho druhy v primární škole.
Příspěvek byl převzat z publikace nakladatelství Verlag Dashöfer Školní vzdělávací program krok za krokem (Kapitola 3/5.1.1, s. 1 - 3. Aktualizace červenec 2005).
www.dashofer.cz/svp/?wa=25N07E7RV
Žákovské portfolio je uspořádaný a komentovaný soubor vybraných materiálů, vznikajících během učení žáků. Není cílem učení žáků, ale prostředkem k němu. Důležité jsou proto činnosti, kterým se žáci v průběhu práce s portfoliem věnují, tj. především sbírání, třídění, průběžné reflektování a sebehodnocení, sdílení, prezentování a obhajování. I když je potřeba se sjednotit na základním smyslu a obsahu žákovského portfolia, je třeba ponechávat žákům zároveň dostatek prostoru pro projevení osobnosti, originality, tvořivosti a samostatnosti.
V primární škole je důležité rozlišit portfolio pracovní, se kterým žáci pracují průběžně během celého školního roku, a portfolio reprezentační (závěrečné, výběrové), které tvoří z pracovního portfolia na závěr určité etapy učení (většinou na konci školního roku, při odchodu na jinou školu, na konci 5. ročníku). Většinou každý žák tvoří jedno své portfolio zahrnující práce ze všech vzdělávacích oblastí a podporující komplexnost učení a rozvoje klíčových kompetencí. Někdy vznikají další portfolia, např. k vybraným tématům (čtenářské deníky apod.) nebo k třídním projektům.
Žákovi slouží jeho portfolio k efektivnímu učení, k uvědomování si procesu učení, ke sledování vlastního úsilí a pokroku v učení, ke spolupodílení se na plánování dalšího učení a rozvoje osobnosti. Žákovské portfolio umožňuje dokumentovat a integrovat dosavadní vědomosti a dovednosti a jejich rozvoj. Výběrem a obhajobou svých nejúspěšnějších prací žákovi umožňuje spolupodílet se na hodnocení. Při práci s portfoliem může být každý žák v něčem úspěšný.
Žákovské portfolio se stává funkčním nástrojem rozvoje a prokazování celé škály klíčových a oborových kompetencí. Zvláště umožňuje rozvíjet kompetence k sebereflexi a sebehodnocení. Sebereflexí přitom rozumíme dívání se zpět na svou minulou činnost. Zahrnuje popis jevu, analýzu klíčových prvků, vysvětlení, srovnání, hodnocení, syntézu, prognózu a stanovení dalšího postupu. Sebereflexí také rozumíme zamýšlení se nad celou svou osobností, ohlížení se za "svými činy, myšlenkami, postoji, city, rekapitulování určitého úseku vlastního života či vlastního chování a rozhodování v situacích, které jsou pro daného člověka významné." (Průcha, J., Walterová, E., Mareš J. 2003)
Učiteli slouží žákovské portfolio k realizaci výuky, ve které se žák sám, se svými vrstevníky i s učitelem, učí rozumět procesům svého učení i sama sobě a toto porozumění využívat k plánování dalších úkolů a strategií vlastního rozvoje, k přejímání spoluzodpovědnosti za své učení a rozvoj. Učiteli umožňuje vidět žákovo učení jako dlouhodobý proces, který je ovlivněn řadou faktorů, brát a vidět žáka jako osobnost v celé jeho komplexnosti. Práce s portfoliem umožňuje individualizovat a diferencovat učení žáků podle jejich možností, potřeb a zájmů. Portfolio je pro učitele zdrojem informací o žákově učení a jeho pokrocích a slouží k efektivnímu hodnocení. Žákovské portfolio slouží také rodičům především jako zdroj informací o pokrocích učení dítěte a příležitost ke vzájemnému sídlení jeho zážitků a úspěchů.
V podmínkách primární školy je třeba přesněji specifikovat možnosti a meze práce s portfoliem dané věkovými a individuálními zvláštnostmi dítěte mladšího a středního školního věku, tj. přibližně šestiletého až dvanáctiletého.
K formulovaným cílům práce s žákovským portfoliem, zvláště ke kompetencím k sebereflexi a sebehodnocení, směřujeme po celý život. V primární škole, natož v 1. ročníku, tento proces teprve začíná. Dítě má zatím málo zkušeností. Postupně se odpoutává od přirozeného egocentrismu, kdy vše vztahuje k sobě a věci posuzuje jen ze svého úhlu pohledu. Zpočátku je tzv. nekritickým realistou, nekritickým k sobě i k okolí. Jistotu a uznání hledá u učitele, bezmezně přijímá jeho názor i hodnocení. Sebehodnocení žáka je ovlivněno hodnocením, názory a očekáváním dospělých. Sebepojetí žáka je závislé na mnoha faktorech a dítě může být k sobě velmi kritické nebo mít vysokou míru sebevědomí bez pádné argumentace. Vliv na jeho činnost může mít nestabilita jeho emocionální stránky. Žije především současností, pohled do minulosti nebo do vzdálené budoucnosti je pro začínajícího školáka náročný. Na počátku školní docházky má omezenou slovní zásobu a také psaní jako častý nástroj reflexe a sebereflexe je v počátcích. Také rozdíly mezi dívkami a chlapci mohou způsobovat rozdílné výsledky práce s portfoliem (např. snaha o úpravu, pečlivost, přehlednost).
Dosavadní charakteristika shrnuje spíše překážky, se kterými se učitel i žák setkávají na počátku školní docházky, pokud začínají pracovat s portfoliem. Protože však procesy zrání i výchovy jsou velmi intenzívní, můžeme počítat, zvláště v období středního školního věku, s postupně sílící samostatností při sebereflexi a sebehodnocení spojenou s rozvojem formálních logických operací, s přijímáním zodpovědnosti za vlastní jednání, korekcí názorů jiných osob, významem názorů spolužáků atd. Od počátku můžeme prostřednictvím práce s portfoliem naplňovat dětskou potřebu učení a poznávání, seberealizace a sebeprosazení. Na počátku můžeme využít dětského zaujetí pro sbírání všeho zajímavého. Důraz klademe na nalézání zdařilých prací a jejich oceňování. Práce s konkrétním materiálem směřuje k názorné výuce a žákům usnadňuje učení.
Počátky práce s portfoliem spočívají především v budování bezpečného, pozitivního a podnětného třídního klimatu, jehož součástí se stávají pravidelné příležitosti k práci s portfoliem a procvičování v konkrétních metodách a technikách sebereflexe a sebehodnocení. Žáci primární školy si rádi zvykají na pravidelně se opakující činnosti, které mají podobu rituálů a využívají pomocných nástrojů, jak činnost vykonávat. Pak vítají prostor pro vlastní tvořivost a možnost osobitého přístupu, obměny zaběhnutého. Plnější rozvinutí a využití možností, které práce s portfoliem nabízí, očekávejme přibližně od 3. ročníku, podle individuálních možností každého dítěte (více viz např. Vágnerová, M. 2001).
Na tento text navazují články Způsob práce s portfoliem v primární škole a Učitelské portfolio.
GRAVES, A. A Fresh Look at Writing. Portsmouth. Heinemann, 1994.
KJAERGAARD, E; MARTINENIENE, R. Pětkrát hurá demokracii. O demokracii v každodenní praxi školy. Praha: Strom, 1997. ISBN 80-901954-5-8.
KREJČOVÁ, V.; KARGEROVÁ, J. Vzdělávací program Začít spolu pro ZŠ. Praha: Portál, 2003.
NEZVALOVÁ, D. Reflexe v pregraduální přípravě učitele. Olomouc: Hanex, 2000.
Portfolia žáků ze třídy p. učitelky V. Strculové z FZŠ Chlupova, Praha 5.
PRŮCHA, J.; WALTEROVÁ, E.; MAREŠ, J. Pedagogický slovník. Praha: Portál, 2003.
SLAVÍK, J. Hodnocení v současné škole. Praha: Portál, 1999.
SPILKOVÁ, V. Současné proměny vzdělávání učitelů. Brno: Paido, 2004.
TOMKOVÁ, A. Výukové případy v přípravě učitelů primární školy. Praha: Kritické listy, č. 19, 2005.
VÁGNEROVÁ, Marie. Kognitivní a sociální psychologie žáka základní školy. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2001. 304 s. ISBN 8024601818.
Tento materiál je publikován pod licencí Creative Commons – Uveďte původ – Neužívejte komerčně – Nezpracovávejte 3.0 ČR.