Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Způsob práce s portfoliem v primární škole
4,0 (1 hodnocení)
Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Příspěvek představuje možnost využití a práci s žákovským portfoliem v primární škole.
Příspěvek byl převzat z publikace nakladatelství Verlag Dashöfer "Školní vzdělávací program krok za krokem" (Kapitola 3/5.1.1, s. 1 - 3. Aktualizace červenec 2005)
www.dashofer.cz/svp/?wa=25N07E7RV
Text navazuje na článek Žákovské portfolio a jeho cíle v primární škole.
Zásadní nejen pro práci s portfoliem je motivace žáků k činnosti. Ta musí být pro ně zajímavá, podnětná, související s jejich potřebami a zájmy. Činnosti musí být praktické a názorné, vycházející ze světa dětí.
Vhodnou motivací k založení žákovského portfolia je aktivita zvaná Naše sbírky (Graves, D. 1994), která umožňuje prakticky si vyzkoušet a procvičovat sbírání, vybírání a řazení, komentování a prezentování, sdílení a reagování na otázky a připomínky. Učitel může nejprve nabídnout svou sbírku vybraných produktů, na kterých ukáže své zájmy, dovednosti, ale i své další plány. Např. v mé sbírce zvonečků převažují zvonky vlastnoručně vyrobené, zařadila jsem ale i některé zvonky získané. Ve sbírce jsou zvonky lepené z modrotisku, keramický, perníkový, drátovaný, dřevěný a paličkovaný. Zvonky mám v krabici, žáci si je mohou vzít do ruky. Mám i verzi kreslenou, v pomyslné krabici je šest náčrtků zvonečků s popiskami.
Nejprve svou sbírku žákům představuji. Každý zvonek popisuji, upřesňuji, kdy a jak jsem ho vyrobila, co jsem přitom musela zvládnout a co mi nešlo, jakým kurzem jsem musela projít nebo kterou knihu nastudovat, proč je pro mě v mé sbírce důležitý a zajímavý. Žáci se mě ptají, vyjadřují, co je zaujalo, přidávají svou zkušenost. Znovu mluvím o své sbírce jako celku. Mluvím o svých dalších výzvách, např. o technikách, které zatím nezvládám, o podobě zvonečku, který je mým ideálem, zatím nedosaženým. Shrnuji, čeho chci dál dosáhnout a co chci zlepšit. Žáci mají možnost se ptát, mou sbírku i prezentaci hodnotí. Na závěr se ještě vyjadřuji k tomu, co jsem od žáků vyslechla. Poté žáci uvažují, jestli by mohli také vytvořit nějakou podobnou sbírku vlastních produktů a co by do pomyslné krabice dali. Jejich nápady je třeba citlivě usměrňovat, často navrhují nejdřív své sbírky nevlastních produktů (kartičky, figurky, obaly...). Při dostatečném času i společném přemýšlení přicházejí na skutečně vlastní sbírky - bývají to diplomy ze soutěží, keramické výrobky, vlastní literární texty. Kreslí své krabice, vybírají významné produkty, o kterých pak mluví, naslouchající se ptají a sbírky komentují. Zbývá zaměřit pozornost žáků na produkty, které vznikají ve škole a které by šlo také sbírat, přemýšlet a mluvit o nich. Aktivita Naše sbírky je příkladem nejen toho, jak s portfoliem začít (nejen v 1. ročníku), ale také pro jaké jednotlivé činnosti je potřeba dávat příležitosti a jaké činnosti je třeba cvičit.
Škála materiálů, které lze v primární škole sbírat, je veliká. Je dobré pokoušet se ji stále rozšiřovat. Není třeba se omezovat na sbírání materiálů v písemné podobě, v úvahu přicházejí i obrázky, fotografie, audionahrávky či videozáznamy. Podle přirozeného postupu činností, tj. od plánování přes realizaci k hodnocení a novému plánování, je možné např. sbírat a zařazovat:
S hromaděním prvních materiálů je třeba vyřešit, kam budou žáci své materiály ukládat. Práce nejčastěji ukládají do šanonů, výrazně označených jménem nebo jinou značkou každého žáka, umístěných na přístupném místě. V úvahu přicházejí také skladovatelné krabice nebo šuplíky, které si žáci snadno přenesou na svůj pracovní stůl. Je dobré, když má učitel ještě další velkou krabici na produkty zapomenuté, ke kterým se nikdo nehlásí, nebo na materiály, které chce nějaký žák vyhodit. Shromažďované materiály je důležité datovat, aby žáci mohli sledovat vývoj svých dovedností. Sbírání materiálů do portfolia by se mělo stát samozřejmou a samostatnou činností žáků.
V prvním ročníku se žáci věnují především sbírání materiálů, drobným reflexím a sdílení. Při důsledném sbírání však brzy vzniká bohatá složka pestrých materiálů. Je potřebné i účelné, přibližně od 2. ročníku, začít materiály třídit, a tedy zvolit vhodné kritérium členění. V souladu s tradičním důrazem na učivo v našem školství se nabízí jako nejjednodušší způsob třídění prací podle vyučovacích předmětů. V úvahu přichází členění podle hlavních témat, kterými se žáci zabývají, zvláště z oblasti Člověk a jeho svět. V souladu s podstatou RVP ZV je třeba podpořit členění materiálů podle cílových kategorií, především podle rozvíjených klíčových kompetencí. Toto členění více koresponduje s novými strategiemi výuky vedoucími k integraci učiva a k aktivnímu učení a přispívá k tomu, že se žáci klíčovým kompetencím učí i rozumět a s pojmy vědomě operovat.
Klíčové kompetence se ve skutečnosti velmi prolínají, nelze je vždy přesně oddělit. Je vhodné je pojmenovat konkrétně a jazykem žáků tak, aby jim rozuměli; např. učíme se pracovat s informacemi, učíme se spolupracovat. Samostatně zařazovat nebo začleňovat lze mimoškolní aktivity a produkty žáků. Je třeba žáky motivovat k tomu, aby ve svých pracovních portfoliích nechávali i práce méně úspěšné, které později ukážou na rozvoj jejich dovedností. Při třídění materiálů a při dalších činnostech s portfoliem si žáci většinou pořizují desky s kroužkovou vazbou a s euroobaly, ve kterých mohou své produkty lépe třídit, přesouvat a číst si v nich.
Při práci se žákovským portfoliem počítáme s tím, že se k vlastním produktům vracíme, přemýšlíme o nich, reflektujeme je a sebe při jejich tvorbě. Ústní i písemné sebereflexe a sebehodnocení jsou samozřejmě limitovány možnostmi žáků primární školy. Pomocí ke komentování, reflektování a hodnocení materiálů jsou jasně formulovaná kritéria kvality prací a jejich škály, což žákům nabízí i zásobu slov, kterými je možné se vyjádřit. Žákům mohou pomoci např. nedokončené věty typu - Tato práce se mi povedla, protože... Někdy jim můžeme nabídnout jednoduché symboly (např. smajlíky). Postupně žáky vedeme k samostatnému vyjádření. Měli bychom se vyhýbat formulacím formálním nebo tolerování opsaných vyjádření od spolužáků.
Práce s portfoliem nabízí vedle individuálních činností také řadu příležitostí k interakci mezi učitelem a žákem a mezi žáky navzájem. Žáci by měli mít pravidelné příležitosti sdílet s ostatními výsledky své práce s portfoliem a prezentovat je. Žákům primární školy zpočátku pomáhá, když si osvojí jasný postup své prezentace, např. tak, jak jej nabízí aktivita zvaná Naše sbírky, tj. od představení materiálu autorem a jeho vyjádření, přes pochvaly, komentáře, otázky spolužáků a učitele a diskusi, k závěrečnému slovu autora obsahujícímu další plány a strategie učení. Postup umožňuje učiteli citlivě vést prezentaci i komunikaci a směřovat žáky spíše k pochvale a povzbuzení.
Vedle neplánovaných příležitostí se v primární škole osvědčuje stanovit pravidelný čas, ve kterém se žáci sebereflexi, sebehodnocení, sdílení a prezentaci svých portfolií budou věnovat. Jako se žáci scházejí např. v tzv. komunitním kruhu na začátku pracovního týdne, kdy si vyprávějí své zážitky z víkendu, plánují nebo se seznamují s programem na následující týden, tak v závěru týdne je vhodné věnovat čas právě reflexi a bilancování, které v sobě zahrnuje i další plánování. Pokud máme pracovat přímo i s materiály, je potřeba pro tuto aktivitu vyčlenit pravidelně delší čas, nejdříve v lavici nad svou složkou materiálů, pak případně ve dvojicích nebo ve skupinkách a konečně v komunitním kruhu. Důkladnějšímu reflektování, společnému prezentování a bilancování se učitelé primárních škol věnují spíše v delších časových intervalech, např. jednou měsíčně. V případě učení v projektech se nabízí reflektování a bilancování vždy s ukončováním každého projektu.
Žákovské pracovní portfolio je podkladem pro konzultace, kterých se účastní rodiče, učitel a žák. Prostřednictvím portfolia může žák prezentovat především své úspěchy a s učitelem a rodiči plánovat další úkoly a cíle svého učení (více viz Krejčová, V., Kargerová, J. 2003).
Vytvoření závěrečného portfolia je završením určité etapy učení a práce s pracovním portfoliem. Je veřejné, určené k prezentaci, k dispozici učiteli, rodičům i spolužákům. Lze jej svázat dokonce jako knihu.
Při tvorbě závěrečného žákovského portfolia žáci dokončují třídění a reflektování jednotlivých materiálů. Do jednotlivých součástí svého závěrečného portfolia (členěného podle vzdělávacích oblastí, podle klíčových kompetencí atd.) řadí materiály tak, aby dokladovaly rozvoj dané kompetence, případně vybírají pouze nejzdařilejší práce. Upřednostňuje se zařazení vlastní tvorby. Doporučuje se zařazení prací, které mají charakter autentických, komplexních a tvořivých úkolů, a vyřazení prací procvičovacích. Objem žákovských portfolií se na závěr školního roku tedy spíš ztenčuje, i když některá se ještě znovu obohacují o "úlovky" z nástěnek a posterů, které během školního roku zůstávaly k dispozici všem žákům na zdech třídy i školních chodeb. Zařazené práce žáci podle potřeby a podle svých možností písemně reflektují.
Materiály v závěrečném portfoliu je potřeba reflektovat především jako celek. K tomu učitel může žákům nabídnout připravené hodnotící dotazníky, žáci mohou své portfolio zakončit volným psaním, zvláště v primární škole lze volit i další zajímavé způsoby závěrečné sebereflexe a sebehodnocení (žák např. vytváří obrázek stromu, do jehož koruny umísťuje ještě neuzrálá jablíčka s formulovanými dovednostmi, které ještě dobře neovládá, a pod strom lepí už uzrálá jablíčka s dovednostmi, které už bezpečně zvládá). Důležité je, aby žáci byli vedeni k argumentování a dokladování svých hodnotících výroků. Závěrečná sebereflexe a sebehodnocení by měla vyzývat žáka i k formulování nového cíle.
I v případě závěrečného žákovského portfolia musíme počítat s věkovými a individuálními možnostmi žáků primární školy. Školní rok lze tak zakončit např. i utříděným portfoliem podle vzdělávacích oblastí a vybráním tří nejzdařilejších prací, které žák umístí na začátek. Písemně pak komentuje pouze tyto vybrané práce. Také závěrečné sebereflexe a sebehodnocení mohou být ovlivněny aktuálním emocionálním stavem žáka.
Ani závěrečné portfolio nestačí pouze vytvořit. Celoroční práce s portfoliem a obsah závěrečného portfolia si zaslouží odpovídající pozornost spolužáků, učitelů i rodičů. Důležitá je jeho prezentace a obhajoba. Může se odehrát před třídou, před rodiči nebo jako celoškolní slavnost (např. jako den otevřených portfolií žáků 5. ročníku). Závěrečné portfolio se stává jedním z podkladů závěrečného, nejlépe popisného hodnocení. Nabízí učiteli konkrétní důkazy o pokroku žáka a konkrétní materiály ilustrující výsledky jeho učení. Nabízí podklady k hodnocení rozvíjených klíčových kompetencí, zvláště kompetence k učení, k sebereflexi a sebehodnocení, ale i dalším.
Na konci školního roku si žáci svá portfolia odnášejí domů. Je vhodné zajistit, aby si svá portfolia zachovali i do dalších ročníků. Mohou se k nim vracet na začátku nového školního roku při společném a individuálním plánování, dále při jednotlivých příležitostech k bilancování pokroků, také např. při navazování na témata a činnosti, kterými se už jednou zabývali. Na konci 5. ročníku žáci mohou porovnat svá reprezentační portfolia z jednotlivých ročníků a vidět svou cestu rozvoje a učební úspěchy v primární škole.
Se začátkem každého nového školního roku žáci většinou zakládají novou složku. Doporučujeme pokračovat v osvědčených funkčních činnostech, na které jsou žáci zvyklí a které ovládají, a postupně je rozvíjet. Zakládání nového portfolia s novým školním rokem zároveň umožňuje vycházet z nových podmínek, do kterých se žáci po prázdninách vrátili, z nových příležitostí daných rozvojem možností žáků i z nových příležitostí, které učitelé načerpali pro svou práci. Žáci si s učitelem mohou dát např. úkol systematičtěji pracovat s cíli a plánováním učení, mohou zvolit vhodnější formu, složitější třídění.
Předpokládáme, že závěrečné žákovské portfolio bude postupně hrát stále významnější roli při přijímání žáka do jiné školy, ať už při přestupu z jedné školy na druhou nebo při přijímání na vyšší stupeň školy, např. na osmiletá gymnázia.
Na tento text navazuje článek Učitelské portfolio.
GRAVES, A. A Fresh Look at Writing. Portsmouth. Heinemann, 1994.
KJAERGAARD, E; MARTINENIENE, R. Pětkrát hurá demokracii. O demokracii v každodenní praxi školy. Praha: Strom, 1997. ISBN 80-901954-5-8.
KREJČOVÁ, V.; KARGEROVÁ, J. Vzdělávací program Začít spolu pro ZŠ. Praha: Portál, 2003.
NEZVALOVÁ, D. Reflexe v pregraduální přípravě učitele. Olomouc: Hanex, 2000.
Portfolia žáků ze třídy p. učitelky V. Strculové z FZŠ Chlupova, Praha 5.
PRŮCHA, J.; WALTEROVÁ, E.; MAREŠ, J. Pedagogický slovník. Praha: Portál, 2003.
SLAVÍK, J. Hodnocení v současné škole. Praha: Portál, 1999.
SPILKOVÁ, V. Současné proměny vzdělávání učitelů. Brno: Paido, 2004.
TOMKOVÁ, A. Výukové případy v přípravě učitelů primární školy. Praha: Kritické listy, č. 19, 2005.
VÁGNEROVÁ, Marie. Kognitivní a sociální psychologie žáka základní školy. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2001. 304 s. ISBN 8024601818.
Tento materiál je publikován pod licencí Creative Commons – Uveďte původ – Neužívejte komerčně – Nezpracovávejte 3.0 ČR.