Výběr zjištění z mezinárodního šetření PISA 2012 k finanční gramotnosti
Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Výběr zjištění z mezinárodního šetření PISA 2012 k finanční gramotnosti
4,5 (2 hodnocení)
V roce 2012 proběhlo první mezinárodní šetření PISA pro oblast finanční gramotnosti. Do testování se zapojilo 18 zemí včetně České republiky. Česká školní inspekce aktuálně vydala k výsledkům národní zprávu. Příspěvek se věnuje třem zjištěním z tohoto šetření a komentuje je v širším kontextu.
Mezinárodní šetření PISA, které zkoumá čtenářskou, matematickou a přírodovědnou gramotnost patnáctiletých žáků, se v roce 2012 soustředilo také na sledování úrovně finanční gramotnosti. Šetření bylo primárně zaměřeno na matematickou gramotnost, testovala se také čtenářská a přírodovědná gramotnost. Dobrovolnou komponentou bylo testování řešení problémů a testování finanční gramotnosti. Výsledky testování finanční gramotnosti zveřejnila OECD v červenci 2014 a je možné se s nimi seznámit ve zprávě PISA 2012 Results: Students and Money: Financial Literacy Skills for 21st Century (Volume VI). V únoru 2015 pak Česká školní inspekce zveřejnila Národní zprávu z testování finanční gramotnosti. Z této zprávy jsme vybrali tři oblasti, kterým se věnujeme v podrobnějších komentářích.
Čeští žáci dosáhli v mezinárodním šetření šestého nejlepšího výsledku
Testování finanční gramotnosti se zúčastnilo celkem 29 000 žáků z 18 zemí (z toho 13 členských zemí OECD). V České republice se do testování finanční gramotnosti zapojilo celkem 1 207 žáků z celkem 288 škol. Test z finanční gramotnosti byl na každé škole zadán maximálně osmi náhodně vybraným žákům. Čeští žáci dosáhli průměrného výsledku 513 bodů, nejlépe dopadli žáci ze Šanghaje (Čína)1, kteří získali 603 bodů. Výsledky českých žáků lze považovat za nadprůměrné. Zajímavostí může být to, že v roce 2012, kdy šetření PISA probíhalo, nebyla finanční gramotnost povinnou součástí vzdělávání na základních školách a patnáctiletí žáci tedy nemuseli být finančním vzděláváním zasaženi.
Z dotazníků, které jsou součástí šetření, je zřejmé, že se do testování přihlásily především školy, které s finanční gramotností zkušenosti mají a které k ní své žáky vedou. Kolem 83 % českých žáků uvedlo, že absolvovalo výuku finanční gramotnosti. Přes 40 % českých žáků mělo zajištěno finanční vzdělávání více než 2 roky. V zajištění finančního vzdělání jsme podle šetření byli druzí nejlepší, hned po Slovensku, které ale v celkovém hodnocení výsledků skončilo na 16. pozici. Podle ředitelů škol cca 73 % testovaných českých žáků navštěvovalo školy, kde alespoň někteří učitelé absolvovali další vzdělávání v oblasti finanční gramotnosti. I v tomto zjištění byla Česká republika v čele žebříčku, před námi byla pouze Belgie (Vlámsko).
Ačkoli finanční gramotnost nebyla v době testování povinnou součástí základního vzdělávání, testovaní žáci navštěvovali ve velké míře školy, kde se finanční gramotnost vyučovala a kde se učitelé věnovali dalšímu vzdělávání ve finanční gramotnosti. Výsledky našich žáků tedy mohou být na první pohled překvapivé, ale na druhý pohled odrážejí systematickou podporu, které se tématu dostává již od roku 2006. Z výsledků šetření můžeme vyvodit to, že zvyšování finanční gramotnosti pomáhá začlenění finanční gramotnosti do výuky a další vzdělávání pedagogů v této oblasti.
Finanční gramotnost je ovlivněna čtenářskou a matematickou gramotností žáků
Při testování finanční gramotnosti žáci vyplňovali celkem čtyři testy (na každý z nich měli 30 minut). Dva testové sešity obsahovaly úlohy k finanční gramotnosti, jeden sešit zahrnoval úlohy na čtenářskou gramotnost a jeden sešit obsahoval úlohy na matematickou gramotnost. Smyslem zařazení všech tří zkoumaných oblastí v rámci jednoho testu bylo zjistit, zda (a do jaké míry) je finanční gramotnost žáků ovlivňována jejich výsledky v matematice a čtení2.
U českých žáků se ukazuje, že 75 % výsledků ve finanční gramotnosti souvisí s výsledky ve čtenářské a matematické gramotnosti. Největší vliv mají dovednosti v matematické a čtenářské gramotnosti dohromady (cca 54 %), poté samostatné dovednosti v matematické gramotnosti (17 %), samostatná dovednost čtení se pak na výsledcích podílí 5 %. Pokud z výsledků matematické a čtenářské gramotnosti odvozujeme výsledky finanční gramotnosti, čeští žáci nás mohou překvapit – výsledky ve finanční gramotnosti jsou u žáků nejvyšší v porovnání s jejich matematickými a čtenářskými dovednostmi. Pokud to vysvětlíme jinak, tak by podle výsledků čtenářské a matematické dovednosti měli čeští žáci dopadnout ve finanční gramotnosti daleko hůře, což u většiny ostatních států neplatí. Obecně lze z výsledků vyčíst silný vztah mezi finanční gramotností a matematickou a čtenářskou gramotností. To, že čeští žáci svou úrovní finanční gramotnosti „přeskočili“ své matematické a čtenářské dovednosti, můžeme přisuzovat tomu, že se většina českých testovaných žáků setkala s výukou finanční gramotnosti. Pro praxi je užitečné vědět to, že finanční gramotnost stojí a staví na základech čtenářské a matematické gramotnosti.
Sociální, kulturní a ekonomické zázemí žáků má vliv na finanční gramotnost
Součástí šetření PISA je také získávání informací o tom, co ovlivňuje výsledky žáků. Proto žáci po vyplnění testů dostali ještě dotazník o svých zkušenostech s penězi a obecnější žákovský dotazník. Ten se věnoval sociodemografickým údajům žáka a jeho rodiny, ale také zkušenostem s výukou matematiky a řešením problémů. Oba tyto dotazníky nebyly součástí hodnocení výsledků finanční gramotnosti.
Z dotazníků vyplynulo, že demografické a socioekonomické faktory ovlivnily výsledky českých žáků z cca 23 %. Největší vliv měly tyto sledované kategorie:
kulturní bohatství rodiny a počet knih v domácnosti (5,8 %),
povolání rodičů (2,5 %),
vzdělávací zdroje v domácnosti (1,5 %).
OECD takto sleduje tzv. index sociálního, kulturního a ekonomického zázemí žáků. Z šetření lze vysledovat, že čím vyšší je tento index, tím vyšší je finanční gramotnost žáků. U žáků České republiky je závislost výsledků ve finanční gramotnosti na indexu zázemí žáků silnější, než je průměr mezi testovanými zeměmi. Sociodemografické údaje také ukazují, že lepších výsledků dosáhli chlapci (průměrně 516 bodů) než dívky (průměrně 509 bodů).
Jednou z otázek dotazníku bylo také to, zda patnáctiletí žáci vlastní bankovní účet nebo bankovní kartu. V České republice má bankovní účet 40 % testovaných žáků a 30 % českých testovaných žáků má vlastní bankovní kartu. Co se týče bankovních účtů žáků, tak je Česká republika pod průměrem testovaných zemí.
Zajímavé ale je, že ve vlastnictví bankovní karty byli čeští žáci na první pozici ze všech zemí. Z mezinárodních výsledků pak vyplývá, že v například v Belgii, Estonsku, Novém Zélandu a Slovensku dosahují žáci, kteří mají vlastní bankovní účet, lepších výsledků ve finanční gramotnosti. Toto zjištění kopíruje vztah mezi finanční gramotností a socioekonomickým statusem. Obecně lze konstatovat, že žák, který má lepší sociální, kulturní a ekonomické zázemí, dosahuje lepších výsledků ve finanční gramotnosti.
1 Výsledky žáků Šanghaje nepředstavují všeobecné výsledky čínský žáků. Při interpretaci výsledků žáků Šanghaje je dobré si uvědomit, že testování probíhalo pouze v tomto hospodářském centru Číny.
PISA 2012 Results: Students and Money: Financial Literacy Skills for the 21st Century (Volume VI) [online]. 2014. [cit. 2015-03-06]. Dostupné z: http://www.oecd.org/pisa/keyfindings/PISA-2012-results-volume-vi.pdf.
