Uvnitř mě, mimo mě – 3. ročník ZŠ

Součástí lekce je také reflexe zaměřená na otázky: Jak poznám, co druhý člověk cítí? Jak dávám své emoce najevo já? Mohou lidé své skutečné pocity skrývat? Děti si upevňují poznání, že emoce jsou přirozenou součástí života každého člověka a že každý je může prožívat i vyjadřovat trochu jiným způsobem. Je vhodné vytvářet ve třídě bezpečné prostředí, ve kterém mají žáci možnost otevřeně mluvit o svých pocitech a učit se je přiměřeným způsobem vyjadřovat. Učitel může podporovat žáky v rozpoznávání emocí u sebe i u druhých a upozorňovat na různé způsoby, kterými lidé své prožívání vyjadřují – nejen slovy, ale také mimikou, gesty, postojem těla a chováním. Doporučujeme respektovat, že každé dítě může emoce prožívat a projevovat odlišně. Někteří žáci své pocity sdílejí spontánně, jiní potřebují více času a bezpečí, aby je dokázali pojmenovat. Je vhodné vyhýbat se hodnocení emocí jako „správných“ či „špatných“ a vést děti k pochopení, že všechny emoce mají svůj význam. Při práci s tématem emocí je důležité podporovat vzájemný respekt mezi žáky, rozvoj empatie a schopnost vnímat, že vnější projev člověka nemusí vždy odpovídat tomu, co skutečně prožívá uvnitř. Učitel může využívat běžné situace ve třídě k nácviku pojmenování emocí, hledání vhodných způsobů jejich vyjádření a podpory zdravých vztahů mezi spolužáky.