Odborný článek
Informace o formách využití technologií k posílení orientace výuky na žáka inspirovaná prací odbornice na kurikulum firmy Nearpod Pamely Villalby.
Orientace na žáka je heslem, které se v současné době objevuje v souvislosti s transformací školství stále častěji. V pozadí je snaha zapojit žáky do výukových činností a dovést je až k převzetí kontroly nad vlastním poznáváním (personalizace). Není pochyb, že významnou roli při tom mohou hrát technologie. Poměrně zajímavý přehled metod orientovaných na technologie, které toto heslo naplňují, sestavila odbornice na kurikulum pracující pro americkou firmu Nearpod Pamela Villalba. Nearpod je systém řízení výuky podporující různé výukové postupy (frontální, synchronní online, samostatná práce) a integrující většinu jiných používaných systémů. Díky tomu má blízko k dnes tolik žádanému školnímu digitálnímu ekosystému, bez něhož je personalizace obtížně představitelná.
Podívejme se na 7 vybraných Pameliných metod [1] a nezapomeňme, že v pozadí je propagace komerčního produktu, což zároveň znamená, že s pomocí systému Nearpod lze všechny popisované postupy realizovat.
Až příliš často jsou prezentace ve třídě orientované na učitele. Obvykle jsou používány při frontálním výkladu, při němž učitel stojí v přední části třídy a žáci pasivně sedí a poslouchají. Snadný způsob, jak zvýšit jejich kognitivní zátěž, je obohatit použitou prezentaci o interaktivitu.
Typickým postupem je vložení kontrolních otázek do prezentace (či videa), které může být v rámci výkladu ve třídě obohaceno o přímé zapojení přítomných. V rámci hybridních či distančních forem pak lze použít nástroje synchronní výuky. Vrcholem interaktivních metod je nechat žáky realizovat část výkladu samostatně.
Systém řízení výuky dává učitelům možnost průběžně sledovat pokrok žáků. Díky tomu lze upravovat výuku za běhu. Včasné zjištění, kde mají žáci problémy, dovoluje učitelům poskytovat cílenou podporu a individualizovanou zpětnou vazbu. To znamená, že mohou přizpůsobit výuku jedinečným potřebám každého žáka.
Tento typ personalizované výuky s formativní zpětnou vazbou je charakteristickým znakem vzdělávacích aktivit zaměřených na žáka, které upřednostňují jejich potřeby a zájmy před univerzálním přístupem k výuce, který předpokládá, že všichni dělají totéž. Když mají žáci větší kontrolu nad svým vlastním učením a jsou schopni pracovat svým vlastním tempem, je pravděpodobnější, že se budou cítit zapojeni a do procesu učení investují více.
Školní digitální výukový ekosystém by měl integrovat větší množství různých aktivit na různých úrovních obtížnosti. V ideálním případě lze výukové cíle naplňovat různými cestami. Pedagogové pak mohou vytvořit poutavější, motivující a smysluplnější prostředí tím, že dají žákům možnost si na základě svých osobních zájmů, stylu učení a úrovně dovedností vybrat, jak se budou učit.
Další možností je nabízet zadání s volbou formátu výstupu. Například místo zadání tradiční eseje by učitelé mohli žákům nabídnout možnost vytvořit video, podcast, infografiku nebo jiné formáty, které odpovídají jejich schopnostem. Tím, že žákům umožníte vybrat si preferovaný formát i formu realizace, využijete jejich kreativitu a pomůžete jim rozvíjet důležité dovednosti 21. století, jako je komunikace, spolupráce a řešení problémů. Je zřejmé, že když žáci cítí, že mají určitou kontrolu nad svým učením, je pravděpodobnější, že za něj převezmou větší odpovědnost.
Kolaborativní učení je důležitým příkladem učení zaměřeného na žáka, protože podporuje aktivní zapojení, kritické myšlení a sociálně emocionální učení. Když žáci spolupracují, staví na svých nápadech, zpochybňují předpoklady a spoluvytvářejí nové znalosti. Spolupráce povzbuzuje k interakci, komunikaci a učení se od sebe navzájem. Podporuje smysl pro komunitu, přičemž se žáci učí respektovat a oceňovat vzájemné pohledy a rozdíly.
Spolupráce podporuje sociální emocionální učení tím, že žákům poskytuje příležitosti k rozvoji důležitých dovedností, jako je komunikace, týmová práce a řešení konfliktů. Když žáci spolupracují, učí se aktivně naslouchat, sdílet své vlastní nápady a pracovat i přes neshody. Učí se přebírat různé role a odpovědnosti, rozvíjejí vůdčí schopnosti a budují si smysl pro empatii a porozumění.
Současné technologie umožňují pro spolupráci využívat celou řadu různých nástrojů – komunikací počínaje, sdílenými dokumenty konče.
Pomocí her (či simulací) lze výuku významných způsobem obohatit. Mohou poskytovat poutavou a interaktivní výuku. Mnoho vzdělávacích her je navrženo tak, aby se přizpůsobily úrovni a pokroku žáka. To je zvláště výhodné ve výuce zaměřené na žáky, která má splňovat jejich jedinečné potřeby a zájmy.
Když žáci hrají hru, jsou často ochotnější riskovat, dělat chyby a opakovat postup tak dlouho, dokud neuspějí. Vytváří se tak pozitivní a podpůrné učební prostředí, které povzbuzuje žáky k převzetí odpovědnosti a aktivní role v procesu učení.
Vzdělávací hry mohou být navíc účinným nástrojem pro podporu kritického myšlení a dovedností při řešení problémů. Mnoho vzdělávacích her vyžaduje, aby žáci používali kritické myšlení k rozhodování, což podporuje hlubší učení a porozumění.
Další cestou, jak dovést žáky k aktivnímu zapojení do vlastního učení, je dát jim prostor pro sdílení myšlenek, názorů a nápadů. Existuje více způsobů, jak může být hlas žáků zviditelněn. Na prvním místě je to opět diskuze v rámci třídy, která může být synchronní i asynchronní. Běžnou formou jsou skupinové projekty, v nichž žáci získávají hlubší a smysluplnější studijní zkušenosti.
Hlasy žáků lze však také zvýraznit prostřednictvím zpětné vazby a reflexe. Žáci, kteří dostanou příležitost poskytnout zpětnou vazbu a uvažovat o svém pokroku, se následně aktivněji podílejí na utváření vlastního učení a rozvíjení hlubšího porozumění obsahu. Užitečné je používání průzkumů (dotazníků) a dalších forem zpětné vazby. Je však třeba, aby si učitelé našli čas a svým žákům naslouchali.
Sociálně emocionální učení (SEL) se týká procesu rozvoje sebeuvědomění, sebeřízení, sociálního uvědomění, vztahových dovedností a odpovědného rozhodování. Žáci se silnými sociálními a emocionálními dovednostmi jsou lépe vybaveni k tomu, aby převzali odpovědnost za své učení a zapojili se do hlubších a smysluplnějších vzdělávacích aktivit.
Zde je několik způsobů, jak může SEL podporovat výuku zaměřenou na žáka:
Education in the 21st Century – Student Centered Learning
VILLALBA, Pamela. 7 Student-centered learning examples with technology [online]. 2024. [cit. 2024-05-10]. Dostupné z: https://nearpod.com/blog/student-centered-learning/.
Tento materiál je publikován pod licencí Creative Commons – Uveďte původ – Neužívejte komerčně – Nezpracovávejte 3.0 ČR.