Systémové změny podle Kevina Starra

Kevin Starr je zakladatelem neziskovky Mulago Foundation, která se zabývá zaváděním systémových změn fungování lidské společnosti směrem k udržitelnému rozvoji. Na prvním místě od počátku v 90. letech minulého století to byla podpora znevýhodněných skupin (jako např. dětí v Africe) či problematika životního prostředí, postupně se ale Kevin začal stále více zabývat systémovými změnami více teoreticky. Myslím, že seznámení s jeho myšlenkami pro nás může být docela důležité, protože i my se neustále o systémové změny pokoušíme. Dosud většinou neúspěšně.

Teorie systémové změny začíná definicí, která říká, že změna je rozdíl mezi tím, co by se stalo, kdybychom nic neudělali, a tím, co se stane v důsledku naší intervence. Chtě nechtě jsem si vzpomněl na zjevné učení profesora Hattieho, jež ukazuje, které výukové postupy mají pozitivní dopad na výsledky a které ne. Pozor ale, i bez jakékoli cílené intervence ze strany učitele dochází k samovolnému vývoji každého jedince. O to složitější je změnu identifikovat a měřit. Myslím, že raději ani nebudu z tohoto úhlu pohledu posuzovat svou 35letou kurátorskou činnost v oblasti vzdělávacích technologií.

Kevin ve své teorii popisuje sedm hlavních kroků systémové změny, tj. postupu vedoucího k měřitelnému přetrvávajícímu účinku intervence [1]:

1. Definování cíle
   Jedná se o formulování jasného poselství, které zatím nutně nemusí sdělovat, co konkrétně a jak se má udělat. Musí však být díky současné informační přesycenosti velmi úderné. Kevin doporučuje maximálně osm slov, lépe méně. Má obsahovat sloveso, cílovou oblast intervence a požadovaný dopad. Např. „Zachraňme korálové útesy v Mikronésii!“
2. Dobrý záměr
   Popisuje, jak bude intervence realizována. Čím jasnější a jednodušší postup bude, tím snadnější bude změřit skutečný dopad.
3. Výsledek (dopad)
   Dopad = co se stane s intervencí – co se stane bez intervence. Musí vyjadřovat naplnění daného poslání a být objektivně měřitelný. Máte-li potíže s definováním dopadu, je možná váš záměr příliš široký, nebo nedisponujete dostatečnou odbornou expertizou. Příklad: „Korálové útesy v Mikronésii rostou.“
4. Mapa chování
   Dopad nastane jen tehdy, když někdo něco udělá, typicky změní chování. Kevin doporučuje udělat si mapu toho, co kdo má udělat. K tomu dává několik základních doporučení:
   • Konkretizovat aktéry, jichž se změna chování týká, a jejich roli.
   • Věnovat pozornost jen reálným činům, ne pocitům či myšlenkám.

Budete-li se chtít s touto teorií seznámit blíže, můžete se zúčastnit některého kurzu na Fitzroy Academy.

Kevin Starr: Lasting Impact

Závěr

Kevin Starr nedávno v časopise SSIR (Stanford Social Innovation Review) publikoval článek, který odhaluje, jak obtížné je dělat systémové změny (We’re Beating Systems Change to Death) [2]. Konstatuje, že pod pojmem systémová změna si lze představit mnoho různých věcí, a přiznává, že žádná opravdová systémová změna se nedá dělat jen shora. Můžeme dělat třeba jen malé měřitelné posuny, z nichž se skutečná systémová změna nevyvine (typicky např. v rámci grantů pro neziskovky jako je ta Kevinova). Občas se stane, že „se iniciativa shora potká s hnutím vedeným zdola“. Pak je velká šance na skutečnou systémovou změnu. Snad se toho jednou dočkáme i ve školství.

Literatura a použité zdroje

SCHMIDT, Gregory. Design for lasting impact at scale [online]. 2019. [cit. 2021-05-15]. Dostupné z: http://www.gregoryschmidt.ca/writing/lasting-impact-at-scale-kevin-starr.

STARR, Kevin. We’re Beating Systems Change to Death [online]. 2021. [cit. 2021-05-15]. Dostupné z: https://ssir.org/articles/entry/were_beating_systems_change_to_death.