Systém dotazníků a jejich vyhodnocování v rámci autoevaluace školy
Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Systém dotazníků a jejich vyhodnocování v rámci autoevaluace školy
Příklad dobré praxe ukazuje, jak lze použít jeden z běžných nástrojů evaluace – dotazník – pro hodnocení učitelů žáky.
Příklad dobré praxe vznikl jako součást systémového projektu Pilot G/GP (www.pilotg-gp.cz), který v letech 2004 - 2008 spolufinancovaly ESF, MŠMT a MHMP.
Škola: Gymnázium F. X. Šaldy, Liberec Realizátor: Irena Přádná Konzultant VÚP: Tomáš Pavlas
Příklad dobré praxe ukazuje, jak lze použít jeden z běžných nástrojů evaluace - dotazník - pro hodnocení učitelů žáky. Vzhledem k tomu, že se jedná o velmi citlivou oblast, popisuje i vývoj názorů žáků i učitelů na tuto problematiku. Zachycuje stručně jednotlivé etapy vývoje dotazníku, způsoby vyhodnocování a práci s výsledky.
Kontext
Gymnázium F. X. Šaldy bylo založeno v roce 1919 jako první česká střední škola v Liberci. Povolená kapacita školy je 720 žáků; nyní má 22 tříd se 650 žáky. V každém ročníku osmiletého studia se otevírá jedna třída a v každém ročníku čtyřletého studia dvě třídy; dále je v budově umístěno ještě 6 tříd šestiletého studia s výukou vybraných předmětů v cizím jazyce.
Budova školy (postavená v 80. letech 20. století) se skládá z pěti propojených bloků. Postupnou modernizací se stala bezbariérovou. Pro výuku jsou k dispozici celkem 32 učebny, z toho 14 odborných; mezi nimi jsou i tři počítačové. Škola je výborně vybavena výpočetní technikou. Počítače jsou zapojeny v počítačové síti a napojeny na vysokorychlostní internet. Žáci mají počítače ve škole k dispozici i mimo výuku.
Tento příklad dobré praxe byl realizován v některých etapách ve všech třídách gymnázia.
Východiska
Kontrolní činnost patří k základní náplni práce ředitele školy a jeho zástupců. Již na konci 90. let minulého století se škola pustila do vlastního hodnocení naší školy. Protože se nespokojila s posuzováním kvality výuky jen na základě hospitací a výsledků vzdělávání, které byly ověřovány různými testy, zajímaly školu také názory žáků na jednotlivé vyučující. Učitelé hodnotí žáky ve škole nejenom jedenkrát za pololetí, ale průběžně, a používají k tomu různé metody a nástroje. Naopak žáci mezi sebou hodnotí učitele, to ale probíhá neveřejně.
Škola si byla vědoma různých úskalí, a tak po řadě konzultací dala příležitost všem žákům vyššího stupně gymnázia, aby ohodnotili všechny svoje učitele. I když se někteří vyučující předem vyjadřovali o tomto hodnocení skepticky, ukázalo se, že si žáci důvěry velmi vážili a snažili se o co největší objektivitu. Anonymní dotazník žáci vyplnili relativně snadno.
Příloha 1 - Dotazník pro žáky I.
Následovalo velmi pracné přepsání do počítače a jeho vyhodnocení. Tuto obtíž mohla škola překonat díky pracovníkovi, který zde vykonával náhradní vojenskou službu.
Jednalo se o první dotazník tohoto druhu. Každý učitel se dozvěděli jen souhrnné výsledky, ve kterých byl sám hodnocen. Tyto výsledky byly ředitelkou školy předány jednotlivým vyučujícím, a pokud se vyskytly výrazné odchylky od průměrného hodnocení u jednotlivých položek, společně o nich diskutovali. Většinou ovšem výsledky odpovídaly i jiným hodnocením (např. z hospitací). Někteří vyučující si přicházeli s obavami pro výsledky, většinou však přiznali, že je nepřekvapily. Naopak ti, co jsou ke své práci velmi kritičtí, byli i příjemně překvapeni.
Cíle
Cílem aktivity bylo postihnout nejenom metody práce ve výuce, klima, ale i objektivnost hodnocení, využívání času ve vyučovací hodině apod. Je velmi důležité, že samotný dotazník má i formativní charakter. Může ovlivnit další práci pedagoga, vztah mezi učitelem a žákem a mezi učiteli navzájem. Připomene, co je ve vyučování pokládáno za důležité.
Realizace - postup a metody
Škola se znovu vrátila k hodnocení učitelů žáky, které provedla na jaře 2006. Využila dotazník, který publikovala Jana Straková vModerním vyučování 6/2004. Ten byl použit pro žáky a na jeho základě byl vytvořen dotazník pro učitele. Tentokrát bylo vyhodnocení dotazníku ponecháno na samotných vyučujících. Diskusi pak vedli sami se svými žáky.
PDotazník pro žáky II. – autorka Jana Straková Dotazník pro učitele
Každý vyučující si vybral jen dvě třídy, kde nechal dotazník žáky vyplnit. Tyto vybrané třídy zapsal do společného rozpisu tak, aby žáci v každé třídě vyplňovali dotazník maximálně pro tři vyučující. V jedné vyučovací hodině žáci vyplnili dotazník do tabulky, aby vyhodnocení bylo co nejjednodušší.
Dotazník pro žáky III.
V téže vyučovací hodině vyučující na základě dotazníku pro učitele hodnotil práci nikoli jednotlivců (to dělá běžně), ale celé třídy. V té době tedy neznal hodnocení ze strany žáků. Po odevzdání tabulek vyučující žákům sdělil své hodnocení, neboť to je zajímalo.
Celá akce byla rozložena na měsíc duben. V některých třídách žáci ocenili, že si je vyučující vybrali pro hodnocení, když sami přiznávali, že jsou spíše problémovou třídou. Tím se opět potvrdilo, že nejde jen o výsledky z dotazníku, ale že celá aktivita přispívá k posílení vztahu mezi učiteli a žáky. Žáci také kladně hodnotili, že se vyučující o jejich názory na výuku zajímají. Toto jsou názory dvou vyučujících:
„Lokální třídní výzkum, který se týkal mého předmětu (dějepis - pozn. aut.), jsem realizoval ve školním roce 2006/2007. Výsledky sondy byly pro mne jako pro učitele překvapivě pozitivní. Nekorespondovaly s mým subjektivním pocitem ze společně strávených hodin. V principu je to dobrá věc, protože zpětná vazba nemůže nikdy být na škodu. Osobně mne výsledky dotazníku nikterak nepřekvapily, neboť v podstatě odpovídaly mé vlastní reflexi." (V. Ulvr)
„Co se týče „vyhodnocování" dotazníku, pak se domnívám, že v současné chvíli bude lepší ponechat celou věc pouze na jednotlivých vyučujících a postupně pracovat na metodice vyhodnocování v rámci komisí, popř. s vedením, aby byla jasně stanovena pravidla. Za nešťastné bych považoval řešení, kdy dotazníky vyhodnocuje vyučující a pouze v případě potřeby předloží výsledky někomu dalšímu. Taková nejednoznačnost vyvolává nedůvěru a pocit nejistoty." (T. Minster)
V závěrečném hodnocení této aktivity byly formulovány připomínky k některým formulacím. Skupina čtyř vyučujících se snažila navrhnout úpravy, lepší formulace ale nakonec nebyly předloženy.
Využité zdroje a pomůcky a způsob jejich využití
K vytvoření školních dotazníků byl využit dotazník uvedený v časopise Moderní vyučování 6/2004. Další speciální pomůcky nebyly potřebné. V budoucnu se uvažuje o opětovném využití výpočetní techniky.
Výsledky uskutečněného příkladu dobré praxe
Vhodně formulované otázky v dotazníku mají informativní charakter. Učitelé si připomenou, že ve vyučování nejde jen o odbornou stránku výuky, ale i o klima při hodinách, objektivitu hodnocení, efektivní využívání pomůcek, učebnic, ICT apod. Žáci velmi kladně hodnotili zájem ze strany vyučujících o jejich názory, což přispělo k pozitivnímu klimatu ve škole.
Shrnutí a zhodnocení kvality příkladu dobré praxe
Dotazník je častým nástrojem autoevaluace. Ve škole byl v uplynulých letech využit vícekrát, proto může být zkušenost z této školy přínosem pro ty, kteří s dotazníky začínají. Nejpřínosnějším momentem je formativní vliv dotazníku na učitele a jeho styl výuky, na klima ve třídě i ve škole.
Budoucí perspektiva příkladu dobré praxe
V budoucnu chce škola zredukovat počet položek dotazníku a zjednodušit vyhodnocování. Jednou cestou je dnes běžné vyplnění dotazníku přímo v počítači, ale pro účely práce s celou třídou chce škola zvolit jinou cestu. Zápis žáci provedou do přesné šablony, která se naskenuje a vyhodnotí pomocí speciálního programu, např. Remark Office OMR® 6.0, PC OMR V8.0, EzData 7.1.6, Omni Page Professional 16, ABBYY FormReader 6.5 Enterprise Edition nebo TestChecker.
Na základě zkušeností by škola chtěla pravidelně dávat příležitost hodnotit vyučující žáky v 1. pololetí maturitního ročníku a sledovat dlouhodobě jednotlivé vyučující. Většina žáků maturitního ročníku je schopna velmi objektivně posoudit vyučovací proces.
