Školní parlament - volební kampaň

Příspěvek vychází z autorových praktických zkušeností při působení na ZŠ Táborská v Praze 4 a je součástí seriálu Školní parlament.

Existuje několik cest, jak sestavit školní parlament. V Základní škole v Praze v Táborské ulici jsme zvolili variantu, že ze všech tříd 5. až 9. ročníku (v každém jsme měli dvě paralelní třídy) budou do školního parlamentu kandidovat čtyři žáci (celkově 40 žáků). Čtyři z toho důvodu, že školní parlament byl dále rozdělen na čtyři výbory, a to na organizační, pedagogický, pro stravování a pro volný čas. Z takto nastaveného systému vyplývalo, že kandidáti za danou třídu měli již předem jasně určeno, v jakém výboru budou pracovat, na co se budou úzce specializovat (v každém výboru tak mělo zasednout 10 žáků). Výběr kandidátů měl proběhnout při třídnických hodinách (první vyučovací hodina v pátek, kdy se pravidelně setkával třídní učitel se žáky své třídy - pozn. aut.).

Všem třídním učitelům byl doporučen model, kdy nejprve mělo dojít k diskusi, aby se zjistilo, kdo má o práci ve školním parlamentu zájem, jakou má vizi a myšlenky, co by chtěl uskutečnit, jaké změny by daná třída chtěla ve škole realizovat a jakým způsobem je chce provést. Na základě této diskuse se měli vyprofilovat samotní kandidáti do školního parlamentu. Pokud by bylo více uchazečů, musí rozhodnout třída, tzn. v tajné volbě vybrat své zástupce do jednotlivých výborů.

Po této fázi, kdy třídy nominovaly žáky do školního parlamentu, se již nic jiného nemuselo uskutečňovat a zástupci jednotlivých tříd se rovnou mohli sejít k práci. My jsme však chtěli dát školnímu parlamentu větší vážnost, chtěli jsme, aby školním parlamentem žily vesměs všechny třídy a aby se u žáků rozvíjely klíčové kompetence. Zároveň bylo naším zájmem učit žáky demokracii, ukázat jim, co je čeká, až se stanou plnoletými a budou vybírat kandidáty při volbách tak, jak to v současnosti činí dospělí. Cesta tedy vedla přes uspořádání skutečné volební kampaně a samotných voleb. Zde se nepovinný vyučovací předmět Školní parlament dostával do úplně jiné roviny. Již se netýkal jen vybraných kandidátů, ale vyjma 1. ročníku všech žáků školy. Tím jsme se dostali i k realizaci průřezového tématu Výchova demokratického občana, konkrétně tematického okruhu Občanská společnost a škola.