Scratch – univerzální nástroj ICT na ZŠ II

Jak je z obrázků vidět, tučňák stojící čelem pouze v určitý okamžik (když obdrží z programu zprávu s názvem „mluv“) řekne několik vět, přičemž mezi jednotlivými větami jsou pomlky (řešené příkazem „čekej x sekund“). Jakmile tučňák tuto svou činnost provede, předá tuto informaci programu (resp. všem postavám a pozadí) pomocí příkazu „rozešli všem zprávu – na kopec“.

U tučňáka natočeného doprava je situace složitější, neboť musí současně vykonávat několik činností (postupně se během jízdy z kopce zvětšovat; v polovině kopce změnit směr jízdy; reagovat na skálu). Vše musí žák promyslet, naplánovat časově i prostorově, zapsat do podoby programového kódu. 

Touto částí žák prokáže informatické myšlení a programování (zapsání myšlenek do podoby kódu programu).

Zvuky

V okamžiku, kdy tučňák narazí do skály, ozve se rána. Současně po celou dobu příběhu zní na pozadí tlumená hudba, která v závěru zesílí. I tyto činnosti týkající se zvuků Scratch nabízí pomocí jednoduchého editoru zvuku, který umožňuje pracovat se zvuky z vestavěné knihovny, dále se zvuky, které přímo nahrajete do programu z mikrofonu (lze použít místo písemných textů, které říkají jednotlivé postavy), a v neposlední řadě se zvuky, které do programu naimportujete.

Na obrázku je ukázka zvuku „Výstřel“ postavy s názvem „Výbuch“. Na kartě zvukového editoru si můžete všimnout možnosti získání zvuku (knihovna, mikrofon, import), dále pak nastavení hlasitosti, možnosti použít různé efekty (postupně zesilovat/zeslabovat zvuk, přehrát pozpátku atd.), možnost zvuk oříznout, opakovat atd. S každým zvukem ještě můžete pracovat přímo v programu pomocí jednotlivých příkazů, jak ukazuje následující obrázek.

Takto koncipovaný zvukové editor plně postačuje k ozvučení animovaného příběhu, současně staví na tom, že žák zná základy práce se zvukem. Dovolím si tedy tuto část nazvat zvukový editor.

Pomalu se dostáváme ke konci tvorby animovaného příběhu, už chybí jen jeho publikování. Průběžné ukládání probíhá samovolně, k přehrání bychom však museli spustit Scratch. Je zde i jiná možnost – uložit příběh ve formě videa (viz následující obrázek), nahrát ho na nějaké cloudové úložiště (např. YouTube) a odtud ho nasdílet. Při exportu příběhu do formátu videa (mp4) máte možnost ještě dalších voleb, jako např. zaznamenat zvuk z mikrofonu, zahrnout ukazatel myši, nastavit vyšší kvalitu záznamu.

Při této činnosti musí žák znát základní informace o práci s videosoubory, možnostech sdílení, cloudových řešeních. Tuto část bych tedy charakterizoval slovy video, cloud, sdílení. 

Shrnutí

Ukázali jsme si použití Scratche pro tvorbu animovaného příběhu, přičemž jsme zjistili, že má-li žák příběh vytvořit, potřebuje k tomu následující schopnosti a dovednosti: 

• uplatnit mezipředmětové vztahy (český jazyk, cizí jazyky, fyzika, zeměpis atd.), 
• vyhledávat informace a pracovat s nimi, 
• pracovat s vektorovou a rastrovou grafikou, 
• informaticky myslet a programovat, 
• zpracovávat zvuky, 
• pracovat s videem, 
• používat cloud, 
• umět sdílet soubory.

Závěr

Jsem přesvědčen, že pokud budou ze základních škol vycházet žáci, kteří se v informatice naučí byť jen vytvořit jednoduchý animovaný příběh, který jsme si popsali v tomto dvoudílném článku, bude to plně postačující. Možná namítnete, že na to není čas, že stěžejní je práce s textem, tabulkami a prezentacemi. Nemyslím si to. Toto jsou v dnešní době dovednosti, které by se měli žáci naučit v jazycích, matematice a fyzice, dějepise.

Reflexe

Podle reakcí žáků a dle mých postřehů z hodin si dovolím konstatovat, že hodiny s náplní Scratche jsou cestou, jak v žácích nastartovat vnitřní motivaci.