Zpráva o tom, jak si budoucí vývoj školství představují odborníci, kteří publikují v blogu prestižního World Economic Forum.
Tomu, jaký vliv má současný odhad budoucího vývoje světa na školství, se věnujeme poměrně často. Není divu, protože právě tento výhled je asi největším katalyzátorem změn v oblasti školství a nejspíše hlavním odůvodněním potřebné inovace zastaralých kurikulárních dokumentů, která je první nutnou podmínkou pro modifikaci změn v požadavcích na kvalifikaci absolventů škol vstupujících na trh práce (Kdo z našich žáků nejspíše nenajde práci?). Jedním z hodnotných zdrojů relevantních informací, které ukazují směr, je známá organizace snažící se ovlivnit budoucí vývoj světa spojením známých osobností politiky, byznysu a akademického sektoru – World Economic Forum (WEF). Na jeho blogu se v nedávné době objevilo hned několik na vzdělávání orientovaných příspěvků. Nejaktivnější jsou dva autoři – Stephane Kasriel a Adam Jezard.
Archivní diskuze převzatá z rvp.cz. Přidávání nových komentářů není k dispozici.
E Kocourek3. 1. 2018
Že by se při modifikaci kurikulárních dokumentů mělo přihlížet ke vstupu absolventů škol na trh práce, to je vynikající zpráva. A přiznám, že je pro mne poněkud překvapivá - dosud jsem měl za to, že ti nejpokrokovější hybatelé nikdy nekončících reforem školství nemíní připustit, aby cosi tak přízemního jako trh práce ovlivňovalo posvátné reformy.
"Goodbye, maths and English. Hello, teamwork and communication" je výstižná charakteristika školských reforem a digitálních strategií na příští desetiletí a staletí. Každý zaměstnavatel jistě rád sáhne po expertovi, který nevyniká v matematice ani v jazykových schopnostech, zato v týmové spolupráci a v komunikaci vládne mimořádnou kvalifikaci (byť nedoložitelnou).
Bořivoj Brdička3. 1. 2018
Koukám, že se ani v tomto roce duchaplných komentářů pana Kocourka nezbavíme. Většinou už asi ani nebudu reagovat. Ono to ani není třeba. Že by se našel někdo, kdo by, byť jen na chvíli uvěřil, že se dá s někým spolupracovat bez jazykových schoností, doufám nehrozí.
Jaroslav Mašek5. 1. 2018
V podobném duchu jako Stephane Kasriel mluví ve své TED prezentaci Why jobs of the future won't feel like work také David Lee. https://goo.gl/BDZ3Zb
Je evidentní, že téma naší budoucnosti (zejména pak budoucnosti našich žáků) a přípravy na ni bude v tomto a následujících letech čím dál více skloňováno.
E Kocourek7. 1. 2018
Že nějaký bavič z Technology, Entertainment and Design mluví "v podobném duchu jako Stephane Kasriel" sice není úplně nezvratný důkaz, že také Kasrielovy výroky jsou jalové povídání určené k obveselení zábavychtivého publika, ale rozhodně to lze považovat za dosti silné varování, že se Kasriel pohybuje na hranici serióznosti.
, která je sama o sobě velmi zajímavá. Na mezinárodní úrovni zprostředkovává spojení zájemců o práci z domova (na volné noze) s firmami, které takovou práci nabízejí. Asi nelze pochybovat o tom, že Stephane má přehled, kolik takových nabídek existuje a jaká kvalifikace je pro takovou výdělečnou činnost online potřebná. Své předpovědi budoucnosti vtělil do 4 bodů [1]:
Dokážeme-li zodpovědně řídit inovace, nevyvolá nastupující umělá inteligence a robotika (průmysl 4.0) masovou nezaměstnanost, naopak vytvoří více míst. Stephane připomíná, že strach z toho, že nás technologie připraví o práci, tu je již dlouho, a nenaplnil se. Automatizace v minulosti pracovní místa spíše vytvářela. Detailně to rozvádí ve dvou dalších příspěvcích – 6 způsobů, jak zajistit, aby umělá inteligence přinášela práci více lidem a Budeme do roku 2030 všichni svými vlastními šéfy? Je třeba si uvědomit, že změna skutečně přichází, ale není v počtu pracovních míst, nýbrž v potřebných schopnostech lidí. Musíme umět spolupracovat se stroji, které nejdříve nahradí běžné rutinní činnosti. Již dnes se na trhu práce jasně projevuje hlavně nedostatek kvalifikace zájemců.
Města (kraje) si budou konkurovat v získávání talentovaných obyvatel. Stephana k tomuto přesvědčení dovádí logická úvaha. Velké firmy (korporace) si vybírají místo pro své závody stále více podle toho, kde se vyskytuje kvalifikovaná pracovní síla. Mnohem důležitější než různé úlevy poskytované místními úřady pro ně do budoucna bude, zda lze na místě sehnat vhodné zaměstnance. Města proto budou nucena vytvářet takové podmínky, aby v nich kvalifikovaní obyvatelé rádi zůstávali. Jako aktuální příklad uvádí boj o to, kde si Amazon postaví v USA svou další centrálu. Všichni se předhánějí v daňových úlevách, jen starosta San Diega na to jde jinak – snaží se atraktivními podmínkami pro život přitahovat kvalifikované potenciální zaměstnance. Více v TED přednášce Julia Gila Future tech will give you the benefits of city life anywhere.
Do roku 2027 bude většina zaměstnanců v USA na volné noze. Vyplývá to z vlastního výzkumu Upwork, v němž se též uvádí, že již dnes je to celých 36 %, mezi mileniály téměř polovina. Tento vývoj je zcela v souladu s předchozími body. Právě nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců vede firmy ke snaze, tam, kde je to možné, hledat řešení jednorázovým angažováním někoho, kdo pracuje online a disponuje potřebnými schopnostmi (referencemi). Takový člověk pak může bydlet kdekoli, nejspíše tam, kde se mu líbí nejvíce.
Vzdělávání musí překročit známé hranice. Dochází-li ke změně výukových cílů (potřebujeme nové kompetence), je třeba modifikovat též vzdělávací systém. Podle Stephana je současný stav nevyhovující. Škola musí naučit žáky propojovat znalosti různých předmětů při řešení současných problémů světa. Stephane přitom doporučuje podporovat snahy různých inovátorů zakládajících nové školy, typicky orientované na přírodní vědy a technologie. Blíže v příspěvku CNN – Are these the schools of the future?
To už se ale dostáváme k druhému v úvodu ohlášenému autorovi WEF. Je jím Adam Jezard, zkušený pracovník agentury Formative Content, který se specializuj na analýzu dat a přípravu kampaní podporujících záměry zákazníků. Ve svých dvou nedávných příspěvcích rozebírá potřebu změnit školství.
První se zabývá tím, proč je nutné v současné době věnovat školství zvýšenou pozornost [2]. Vychází z letošní zprávy UNESCO Global Education Monitoring (GEM), která ukazuje, jak je důležité, aby někdo za kvalitu škol a výukové výsledky zodpovídal. Rozhodně ale nedoporučuje měřit úroveň žáků plošnými znalostními testy a za nedostatečné výsledky činit zodpovědnými učitele, což je bohužel docela běžná praxe v mnoha zemích (33 % zemí OECD), která však ve svých důsledcích poškozuje celý sektor. Takto vyvolaná nedůvěra k učitelům vede ke zvětšování rozporů. Zmiňováno je např. Řecko, kde podobný postup paralyzoval celé školství na mnoho let.
Zpráva doporučuje zavádět opatření, která zvyšují odbornou úroveň učitelů a důvěru veřejnosti v jejich schopnosti. Za příklad je jako vždy dáváno Finsko. Navrhuje za celkový stav školství vést k zodpovědnosti hlavně vládu a příslušné úřady.
Druhý Adamův příspěvek ukazuje, které země jsou v přípravě žáků na budoucí povolání nejúspěšnější [3]. Prvním indikátorem jsou pro něj aktuální výsledky mezinárodního šetření PISA 2015 v oblasti týmového řešení problému (Online spolupráce jako kompetence pro 21. století). Naši národní zprávu vydala nedávno ČŠI. Horní část výsledků vypadá takto:
PISA 2015 – Týmové řešení problému[4]
Adam Jezard jistě není sám, kdo je přesvědčen, že právě podobné nekognitivní (měkké) dovednosti jsou velmi důležitou složkou schopností, bez nichž se budoucí uchazeč o práci neobejde. Dokládá to dalšími zdroji, které tuto skutečnost potvrzují, např. výsledky projektu Hamilton amerického think tanku Brookings Institution, o kterém WEF blog informoval pod sugestivním titulkem Goodbye, maths and English. Hello, teamwork and communication? [5]
WEF má ale též vlastní výzkum (Future of Jobs report), jehož hlavním sdělením je: „Kreativita se stane jednou ze 3 hlavních potřebných kompetencí budoucího zaměstnance. S nástupem nových produktů, nových technologií a nových pracovních postupů se zaměstnanci musí, chtějí-li mít z těchto změn užitek, stát mnohem tvořivějšími.“ [6]
Adam na závěr připomíná, že je mnohem těžší si osvojit nekognitivní (měkké) dovednosti než kognitivní (tvrdé) [7]. Tvrdé lze definovat a měřit. Lze na jejich základě získat certifikát či diplom. Měkké (a také tiché) lze měřit mnohem hůře. Získávají se zkušenostmi – aktivní komunikací, mezilidskými vztahy, poznáváním lidí, vcítěním – zkrátka spoluprací.
PISA nám ukazuje, že přece jen existují postupy, jak nekognitivní složky schopností našich žáků ověřovat. Zdá se, že některé země jsou na cestě k potřebné transformaci školství dále. Máme co dohánět.
Literatura a použité zdroje
KASRIEL, Stephane. 4 predictions for the future of work [online]. 2017. [cit. 2018-01-04]. Dostupné z: https://www.weforum.org/agenda/2017/12/predictions-for-freelance-work-education/.
JEZARD, Adam. We all need to care more about education. Here's why [online]. 2017. [cit. 2018-01-04]. Dostupné z: https://www.weforum.org/agenda/2017/11/who-is-accountable-when-education-goes-wrong-you-are.
JEZARD, Adam. These countries are best at preparing kids for the jobs of the future [online]. 2017. [cit. 2018-01-04]. Dostupné z: https://www.weforum.org/agenda/2017/12/countries-children-soft-skills-jobs-of-future/.
GRAY, Alex. Goodbye, maths and English. Hello, teamwork and communication? [online]. 2017. [cit. 2018-01-04]. Dostupné z: https://www.weforum.org/agenda/2017/02/employers-are-going-soft-the-skills-companies-are-looking-for/.
Future of Jobs report: Employment, Skills and Workforce Strategy for the Fourth Industrial Revolution [online]. 2016. [cit. 2018-01-04]. Dostupné z: https://www.weforum.org/reports/the-future-of-jobs.
