Kdo z našich žáků nejspíše nenajde práci?
Zpráva o nové studii vědců z Oxfordu zabývající se pravděpodobností automatizace v různých oborech pracovního trhu. Podle ní je v USA ohroženo 47 % všech pracovních míst.
V minulých týdnech rozvířila školství v Americe výzkumná zpráva [1] oxfordských vědců pracujících na projektu zabývajícím se zjišťováním vlivu technologií na budoucí vývoj zaměstnanosti (Oxford Martin Programme on the Impacts of Future Technology). Potvrdila, co všichni asi tušíme – 47 % všech pracovních míst je v USA ohroženo zavedením automatizace. Doufám, že nikdo není tak naivní, aby si myslel, že se nás to netýká. Podívejme se na publikovaná zjištění trochu podrobněji.
Výzkum pracuje s daty programu amerického ministerstva práce O*NET (Occupational Information Network), který eviduje přes 700 různých povolání, popisuje je pomocí indikátorů, a umožňuje tak každému zjistit, zda jsou jeho schopnosti pro získání určitého zaměstnání dostatečné. Mezi charakteristickými znaky kompetencí řešitelé vybrali několik takových, u nichž je pravděpodobnost jejich blízkého zvládnutí technologiemi dost malá. Jinými slovy to znamená, že u těch zaměstnání, která jsou právě na nich postavena, automatizace zatím příliš nehrozí.
Diskuze (5)
Archivní diskuze převzatá z rvp.cz. Přidávání nových komentářů není k dispozici.
- Miloš Kafka14. 11. 2013
Dobrý den, k tomuto tématu jsem před nějakou chvílí četl dva články od českých autorů, které se zdají být protichůdné, ale k tomuto tématu zajímavé. http://www.lupa.cz/clanky/jiri-hlavenka-kdyz-prace-mizi-aneb-nici-internet-stredni-tridu/ http://www.lupa.cz/clanky/peter-lelovic-kdyz-prace-pribyva-aneb-znici-uz-internet-konecne-deleni-spolecnosti-na-tridy/ Každopádně si myslím, že jde o jeden ze zničujících trendů pro lidskou společnost. Nemyslím si totiž, že by se v jiných odvětvých či oborech vytvořilo postupně tolik pracovních pozic, aby mohli být zaměstnáni všichni, kdo kvůli automatizaci přijdou o práci. Navíc, počet lidské populace stoupá! Mám v tomto ale malý přehled, tak mě zajímá Váš názor.
- Bořivoj Brdička20. 11. 2013
Nikdo neumí předvídat přesně, co se stane. Je třeba si odnést to podstatné. Tj., že bude třeba vychovávat žáky tak, aby si uměli představit i jiné způsoby uplatnění v globálním světě, než je tradiční zaměstnanecký poměr (bez porušování etických pravidel). A je nutné upravit výukové cíle škol směrem k tvořivému přístupu k práci - Osobní tvořivost jako mezinárodní hnutí transformující školství (http://spomocnik.rvp.cz/clanek/18087/).
- Martin Rusek27. 11. 2013
Pěkný text se zajímavým a podloženým podnětem. Zvláštní, že se právě pod ním nerozvinula diskuse. Jak je vidět, Spomocník je spíše místem pro získání zajímavých informací tichými dumaly a hromosvodem emocí několika hlasitců. Sám text zařazuji na pearltrees a už ho řadím do povinné četby pro kurz didaktiky. Díky!
- Bořivoj Brdička4. 3. 2018
Dokonalé shrnutí od Pavla Roubala: O (ne)současnosti a (ne)budoucnosti českého školství (https://trochafilosofie.blogspot.cz/p/o-nesoucasnosti-nebudoucnosti-ceskeho.html).
- E Kocourek4. 3. 2018
Pan Roubal by měl hned zkraje upřesnit, zda ty jeho údaje jsou míněny vážně, nebo zda chce jenom rozvířit diskusi, nebo zda má pifku na někoho z IT branže a chce ho vytočit. Já to z toho páně Roubalova textu nepoznám. Mohl bych komentovat většinu výroků, ale chci být stručný. Ad 4. AI a robotika během cca 20 let zásadním způsobem ovlivní/nahradí ... -- Je sakramentský rozdíl mezi "ovlivní" a "nahradí", a pokud neupřesníte, jak ovlivní, jde o bezobsažné sdělení. Ad 5. Virtuální realita bude ... -- Ano. A co má jako být? Ad 6. Současná mládež a děti žijí ... -- Ano. A co má jako být? Ad "Během 20–30 let bude mít každý žák ve vyspělých zemích svého osobního digitálního asistenta" -- Pokud to není míněno formálně, t.j. student sice bude mít své PDA, ale nebude je umět používat, pak já tvrdím, že to nebude mít každý student. Ad "Výuka bude pro každého žáka individuální (během 30 let)." -- Nebude. Chce pan Roubal vsadit vejplatu? Ad "Co na to české školství? Nic. Nás se to netýká. ... České školství to ignoruje" -- To jsou ty nepodložené řečičky nejspíš určené k vytáčení lidí z IT branže. Každá škola, kde vyučují programování nebo databáze, totiž připravuje studenty na situaci, že budou mít v kapse svoje PDA. Přesněji řečeno, oni ti studenti už dnes mají v kapse smartfoun, což vyjde s PDA nastejno. Jde o to, naučit je to používat efektivněji a efektivněji a ... Ad "(učiteli nenáviděné) mobily žáků" -- Asi by to chtělo se pana Roubala zeptat, zda někdy byl v nějaké škole. Ad "Dominantním způsobem vyučování je frontální předávání znalostí učitele žákům formou výkladu." -- Ano, a co je na tom špatného? Ad "Často/většinou jsou to faktická data, která žáci dokáží najít za několik sekund na webu." -- Nepodložené módní řečičky. Kdyby nejdřív studenti nedostali výklad, nevěděli by, jaká faktická data hledat, a nenašli by je za několik sekund. Ad "K samostatnému posuzování kvality informací nejsou žáci vedeni téměř vůbec." -- Správně. To samostatné posuzování kvality informací totiž není úplně triviální záležitost a neumí to ani nejslovutnější vědátoři. Ad "Dominantním využitím digitálních technologií ve školství je promítání prezentací na interaktivní tabule." -- S prezentacema a s interaktivníma tabulema běžte do háje. Promítá se na projekční plochu (mnohdy paralelně s postováním na webu či na intranetu) a tak je to správně. A k původnímu článku pana Brdičky, dvě poznámky: 1) Nejnovější administrativní opatření (cla) Trumpovy administrativy naznačují, že leckomu připadá, že pracovní místa v USA jsou sice ohrožena, ale výrazně více zahraniční konkurencí nežli bájným zaváděním automatizace. 2) V protikladu ke kreativcům, práce programátora (a možná i právníka ?) spočívá v hledání jakéhokoli řešení. Zda to řešení je či není originální zaměstnavatele nezajímá. A jak vypadá poměr počtu profesí, kde se požaduje originalita, proti profesím, kde se požaduje řešení problému?
