Přírodní poměry České republiky – práce s mapou

Tento materiál je typickým příkladem pracovního listu zaměřeného na vyhledávání, ať již vedené vyučujícím, či v lepším případě ve skupinové práci žáků s rozdělením rolí. Jde tedy o tradiční encyklopedické pojetí geografie (dnes již zastaralé). Svou šíří a množstvím získávaných informací nicméně nabízí možnost nejen opakování probíraného tématu v rámci geografie Česka prostřednictvím vyhledávání (mapové portály, internetové zdroje, AI), ale také možnost diferenciace a úpravy jednotlivých částí vyučujícím nebo samotnými žáky.

Žáci mohou nejen odpovídat (úkol 1) na otázky kde a co, ale také proč a jak dané místo ovlivňuje okolí včetně jeho obyvatelstva. V podobném duchu mohou stanovit hypotézy pro jednotlivé množiny přírodních útvarů (úkol 2), ve kterých se mohou zaměřit na nejrůznější environmentální aspekty a dopady turisticky atraktivních míst na okolní krajinu. Badatelské rozšíření nabízí také cvičení č. 3. I zde lze jednotlivé otázky rozšířit a využít tak případný potenciál pracovních žákovských skupin ke stanovení a následnému ověření odpovědi. Úkoly 4 a 5 umožňují propojení vyhledávání s mapovými portály. Základní vyhledání vrcholů lze vhodně doplnit dalšími údaji (převýšení na turistické trase, izolace vrcholu), případně celý úkol přenést do digitální mapy a vyznačené vrcholy do ní s danými údaji zanést (např. Google My Maps). Úkol 6 lze považovat jako doplňkový. Geomorfologické členění svou náročností již patří na vyšší stupeň škol. Úkol je možné pojmout jako relaxační. Jelikož se žáci s geomorfologickým členěním setkávají ve školních atlasech v podobě tematických map, mohou danou mapu překreslit (rozvoj kartografického vnímání) a porovnat / hledat souvislosti jednotlivých geomorfologických subprovincií (ne celky) s leteckými snímky Česka (např. skrze mapy.com nebo Google Earth).

Výhodou pracovního listu je možnost využít jen jeho dílčí části na případné procvičení, „exitku“ z hodiny či „vstupenku“ do další hodiny.