Pohybem k většímu zájmu o český jazyk

Je známo, že žáci (ale nejen oni) se bez přestávky dokáží soustředit jen pár desítek minut. I v průběhu tohoto časového úseku však úroveň koncentrace, a s ní i výkonnost, klesá. Zkušení učitelé tedy plánují své hodiny tak, aby se častěji střídaly různé činnosti. I když to napomáhá získání pozornosti a zájmu, únava ztuhlých svalů a napjatých očí tím nezmizí, pozornost i zájem po chvíli opět opadávají a soustředění ochabuje. Pro obnovení duševní svěžesti je nejlepší tělesný pohyb. Pedagogové v prvních třídách to vědí a například po půlhodince psaní nechají žáky udělat deset dřepů nebo s nimi ve výponu "trhají jablíčka" apod. Takový cvik je určitě lepší než nic, ale má některé nevýhody:

• trvá příliš krátce;
• dřepování a jiné cviky na povel nemusí všem žákům připadat jako vítané rozptýlení a navodit dobrou náladu;
• nemá žádnou souvislost s probíraným učivem, takže provázanost jednotlivých činností je narušena;
• ve vyšších třídách se už podobné tělocvičné chvilky z pochopitelných důvodů nezařazují vůbec.

A přece má učitel možnost zapojit pohyb přímo do vyučovacího procesu. Většinou se takto dá procvičovat již probrané učivo, některé aktivity jsou vhodné i pro úvod do nového tématu. Nezáleží přitom na předmětu, ani na probírané látce - vždy se dá nějaká smysluplná pohybová vložka vytvořit. Stojí za to se nad touto možností zamyslet, neboť její využití skýtá řadu výhod:

• žáci na chvíli opustí své místo a protáhnou se;
• na rozdíl od vyvolávání po jednom jsou aktivní všichni žáci najednou;
• jsou aktivní i ti žáci, kteří by jinak (vsedě v lavici) učivu nevěnovali pozornost;
• žáci se cítí uvolněně, leckdy se pobaví a zasmějí;