Aktivita Nebezpečná „lehkost“ novinového titulku se zaměřuje na rozbor titulků článků, příspěvků a blogů nejen v tištěné verzi, ale především v digitálním prostředí. Cílem je na základě rozboru odhalit autorův záměr a pojmenovat prvky, jimiž se daný titulek snaží oslovit cílové čtenáře. V rámci aktivity si žáci vyzkouší i tvorbu titulku na základě určených parametrů.
Projekt PPUČ, financovaný z Evropských strukturálních a investičních fondů, podporuje pedagogy mateřských a základních škol v jejich snaze rozvíjet čtenářskou, matematickou a digitální gramotnost dětí a žáků. Jeho realizaci zajišťuje Národní pedagogický institut České republiky (NPI ČR).
Náměty učebních činností pro rozvoj gramotnosti na 2. stupni ZŠ
Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení – pěstování kritického přístupu ke zpravodajství a reklamě; rozlišování zábavních („bulvárních“) prvků ve sdělení od informativních a společensky významných; hodnotící prvky ve sdělení (výběr slov a záběrů); chápání podstaty mediálního sdělení.
Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality – různé typy sdělení, jejich rozlišování a jejich funkce; vztah mediálního sdělení a sociální zkušenosti (rozlišení sdělení potvrzujících předsudky a představy od sdělení vycházejících ze znalosti problematiky a nezaujatého postoje); identifikace společensky významných hodnot v textu, prvky signalizující hodnotu, o kterou se sdělení opírá; identifikace zjednodušení mediovaných sdělení, opakované užívání prostředků (ve zpravodajství, reklamě i zábavě).
Rozvíjené gramotnosti a jejich složky
Čtenářská gramotnost
Žák samostatně (průběžně a podle potřeby) hledá a propojuje výslovné i skryté informace v textu.
Najde a výstižně zformuluje důležité myšlenky v náročném textu. Stručně a přehledně shrne, o čem text je, a zahrne i patrný autorský záměr, případně adresáta textu.
Žák pátrá, zda jsou v textu určité společenské skupiny podá(vá)ny se (skrytými) stereotypy, které slouží zájmům jiných skupin, všímá si, jak jsou v důsledku toho prezentována fakta a události a předkládány názory. Dovede uvažovat o příčinách vyplývajících z dobových, geografických, místních, kulturních souvislostí a okolností.
Digitální gramotnost
Žák potřebné informace získává z různých digitálních zdrojů na základě vlastních kritérií pro vyhledávání; získané informace posuzuje z hlediska souladu s již známými a na základě věrohodnosti příslušného zdroje.
Žák popíše souvislost rozvoje informačních technologií s rozvojem společnosti a uvádí objevy, které výrazně posunuly využití digitálních technologií ve společnosti.
Popis námětu na učební činnost žáka
Aktivita Nebezpečná „lehkost“ novinového titulku vede žáky ke kritickému myšlení a uvážlivému přístupu k mediálním informacím. Žáci pracují s internetovým zpravodajstvím i blogy a jejich „do světa řvoucími“ titulky. Jedná se o praktiky, které se v dnešní době rozhodně netýkají už pouze bulvárních médií, ale uchylují se k nim i „seriózní“ média.
Žáci se při rozboru vybraných mediálních sdělení zaměřují hlavně na titulek příspěvku a na to, jak ho autor používá, aby zaujal potencionálního čtenáře. Jejich cílem je na základě rozboru odhalit autorův záměr a pojmenovat prvky, jimiž se daný titulek snaží oslovit cílové čtenáře, na co je láká. Žáci si také sami vyzkouší tvorbu titulku.
Aktivita je rozdělena na dvě části. První část je analytická (porovnání různých titulků a příspěvků, jejich forem a propojení s obsahy článků, zacílení na čtenáře a další uživatele, …). Ve druhé části se zapojí žáci kreativně, tvoří titulek k příslušnému příspěvku (textu, videu, audio nahrávce) dle zadaných základních parametrů.
První část – vtažení do tématu, ukázka a rozbor příspěvků s titulky
Úvodní část hodiny může učitel pojmout třemi způsoby:
Žákům představí různé titulky článků (viz ukázka níže) a žáci tipují, o čem články budou;
Učitel si připraví pět titulků, které napíše na tabuli (promítne pomocí dataprojektoru), a pět zdrojů, z nichž titulky pochází. Žáci mají za úkol spojit správné možnosti;
Učitel postupuje jako v prvním případě. Po společné ukázce nechá žákům čas, aby na internetu (mobilním telefonu) našli obdobné příklady. Ostatní opět hádají, k čemu se titulky pravděpodobně vztahují.
Ať si učitel vybere kterýkoli námět na otevření tématu, všechny mají za úkol žáky vtáhnout a zaujmout. Vznik diskuze může učitel podpořit otázkami typu: „Proč si myslíte, že je titulek článku napsán zrovna takhle? Co podle vás musí obsahovat dobrý titulek? Četli jste někdy článek, který byl o něčem jiném, než jeho titulek? Myslíte, že „bláznivý“ titulek je pouze doménou bulvárních médií? Jaká je funkce titulku? Je cílem autora, abychom se z titulku něco dozvěděli, nebo na něj klikli?“. V návaznosti na otázky je dobré připomenout funkce médií a obecně rozmach a proměnu médií společně s rozvojem digitálního a virtuálního světa (clickbait [1] a jiné). Nedílnou součástí dnešního mediálního světa je také propojení se sociálními sítěmi, na nichž figurují i zpravodajské servery, jež zde lákají čtenáře na svůj obsah. Více informací o druzích a formách titulků naleznete např. v metodickém materiálu O pravdu? [2].
Je dobré žáky upozornit, že chytlavý titulek článku není doménou jenom současné doby a internetu. Předchůdce této strategie najdeme v tištěných (opět ne pouze v bulvárních) médiích (viz aktivita Zuzany Zejdové Řeč novinových titulků [3]).
V celé aktivitě je důležitá učitelova příprava. Jako ukázku volí příspěvky, které zná, a umí na nich žákům ukázat souvislosti, kontext a další spojitosti. Pro příklad uvádíme pár ukázek ze sportovního i společenského dění a přidáváme autorský komentář, čeho si při interpretaci titulku všímáme.
Titulek pracuje se spojením různých událostí, jejichž pojítkem je známá sportovkyně;
Článek má sedm odstavců a až šestý a sedmý se věnují tomu, o čem je titulek. Zároveň se až na konci článku dozvíme upřesnění titulku – Sáblíková se těší na svatbu své matky a prsteny obdrží od Světové federace ISU za své světové rekordy.
Titulek neobsahuje žádnou bližší identifikaci (kdo, co, kde, …);
Článek pojednává o norském lyžaři Henriku Kristoffersenovi (v sezóně 2020/21 šestý ve Světovém poháru sjezdového lyžování), který uvedl, že jeho výsledky ovlivnila i špatná kvalita lyží;
V českém sportovním kontextu se jedná o sport a sportovce, který „není atraktivní pro masy“, průměrný sportovní fanoušek by si článek o tomto sportovci pravděpodobně nerozklikl.
Titulek spojuje zdánlivě nespojitelné osoby a pracuje s atraktivní negativní skutečností (bolest) – čtenář je zvědavý, o co půjde;
Článek se věnuje otázce rasismu. Rasismu na příkladu Meghan, Harryho a hygieničky se věnuje až ve druhé půlce článku.
Druhá část – tvorba titulků žáky
Ve druhé části aktivity pracují žáci samostatně nebo ve skupinách (rozdělení podle počtu žáků ve třídě) – záleží na učiteli. Dostanou na výběr ze tří příspěvků – články, popřípadě videa. Jejich úkolem je vytvoření dvou titulků vycházejících z obsahu (text, video) tak, že:
jeden titulek bude jednoznačný a korektní;
druhý titulek by měl mít „bulvární“ nádech, lákat čtenáře a být trochu zavádějící.
Při tvorbě musí žáci dbát na zadaná kritéria:
vycházet z obsahu textu;
nepoužívat urážlivá slova a vulgarismy.
Témata, které učitel nachystá, by měla být pro žáky atraktivní a známá. Je-li jim téma blízké, více se ztotožní i s tím, k čemu je učitel vede ve spojitosti s titulky, manipulací a autorským záměrem.
Po uplynutí stanoveného času je na řadě prezentace titulků jednotlivých skupin. Skupiny představí příspěvek, který si zvolili, a následně oba vytvořené titulky. Komentují svou volbu a výsledek práce (např. proč zvolili do titulku právě tato slova, co jim přišlo nejdůležitější, …). Učitel vede žáky k hodnocení titulků nejen své skupiny, ale i spolužáků. Vše doplňuje teoretickými poznámkami z tematiky mediální výchovy, navazuje na první část aktivity (vliv médií, vznik titulku, jeho dosah, ovlivnění čtenáře, …).
Námět na inovaci. Rozšířením aktivity může být testování „mediální gramotnosti“ neboli jak titulky vnímají nezasvěcení čtenáři (neabsolvovali předcházející výklad a diskuzi ve výuce). Vytvořené titulky jsou zapsány a ukázány dalším lidem (zapojení členů rodiny, kamarádů na sociálních sítích apod.). Jejich úkolem je odhadnout, o čem budou články s takovýmito titulky. Žáci zaznamenají odpovědi, ve výuce spolu s učitelem mohou zjištěné závěry dále hodnotit a analyzovat, zda očekávání od titulků byla správná.
Komentář z pohledu vzdělávacího oboru
Aktivita je vhodná do vzdělávacího oboru Výchova k občanství. Dále jsme doplnili průřezové téma Mediální výchova, jehož tematické okruhy k takové aktivitě přímo vybízí. Žáci pracují se sděleními, která mají dnes a denně na očích. V běžném životě žáků se jedná hlavně o virtuální svět, kde mají titulky nejen články a příspěvky, ale také videa, reportáže, audionahrávky nebo podcasty.
Aktivita pracuje s prostředím, které žáci velice dobře znají, se světem internetu (konkrétně s titulky z různých webových stránek). Aktivita žáka vede ke kritickému myšlení a uvážlivému přístupu k mediálním informacím. Žák by měl umět rozpoznat cíl sdělení či reklamy (v tomto případě vliv na čtenáře). Zde je možné otevřít diskuzi o celkovém společenském vlivu přesunu informací a zpravodajství do virtuálního prostředí.
Při vytváření titulků si sám žák „osahá“, co taková tvorba obnáší. Žák by si díky této aktivitě měl uvědomit pudové jednání motivované očekáváním senzace („rychle kliknu na odkaz“). Tzv. clickbaitové titulky spoléhají na základní pudy čtenáře a jdou pouze „po povrchu“. Zároveň by měl posilovat schopnost konstruktivně vyhodnotit význam titulku, poté co si přečte celý článek a titulek hodnotí v jeho kontextu.
Podobnou paralelu v práci s mediálním prostředím přináší i aktivity Vydej si svůj článek [4] (jeden výchozí článek upravený dle různých druhů konkrétního média) nebo Čeští politici na sociálních sítích [5] (analýza příspěvků politiků na různých sociálních sítích).
Komentář z pohledu gramotností
Aktivita rozvíjí čtenářskou a digitální gramotnost.
Čtenářská gramotnost. Žáci analyzují mediální sdělení (článek, video nebo audionahrávku), zejména jejich titulky a kontext dle článku. Snaží se porozumět obsahu textu a následně popsat spojitost mezi titulkem a obsahem příspěvku. Na základě analýzy textu se žák snaží zformulovat svá očekávání od konkrétního příspěvku a názory na reálný obsah, se kterým se během čtení seznámí. Snaží se porozumět, proč je titulek stylizován určitou formou, na co cílí a jaké používá slovní obraty.
Digitální gramotnost. Možnost rozvoje této gramotnosti lze spatřit v posilování schopnosti zhodnotit práci s informacemi a obecně fungování zpravodajství v tištěných a elektronických médiích. Žáci mohou přispět k tématu svými zkušenostmi z běžného každodenního života a z médií, která sledují. To vše lze analyzovat a diskutovat o tom.
Pokud učitel zvolí v evokační části variantu, kdy žáci sami vyhledávají titulky na svých elektronických zařízeních, dochází k rozvoji další složky digitální gramotnosti. Na základě stanovených kritérií žáci analyzují obsah zpravodajských serverů a hledají vhodné ilustrační titulky, s nimiž dále pracují.
[1] Clickbait – z anglických slov kliknout a návnada; titulek zvyšující návštěvnost stránky, tím i příjem z online reklamy. Zajímavé vysvětlení přináší Jindřich Šídlo na https://www.youtube.com/watch?v=IK9J0gCIn6g (čas 31:00).
"Známá firma", autorské duo Cvik & Vaníčková, zpracovala další inspirativní příspěvek k mediální výchově v rámci českého jazyka a výchovy k občanství. Tentokrát se pustili do úkolu seznámit žáky s tím, jak pracuje autor (mnohdy nečestně) s titulkem a čtenáře navádí k tomu, aby článek rozklikl. Autoři tuto praxi správně vysvětlují tzv. clickbait policy, k níž přistupují redakce při oceňování svých členů: novináři jsou tak přímo finančně závislí na tom, kolik čtenářů si rozklikne jejich článek a jak dlouho v něm setrvá. Důvodem je, že hlavním zdrojem příjmu redakcí je reklama, která je otevřená, i skrytá na stránkách článků.
Výborný text! Opět jsme zvědavi na vaše názory a ohlasy, když inspiraci využijete ve svých hodinách!
