Město pro všechny generace: Role samospráv v podpoře aktivního stárnutí v komunitě
Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Město pro všechny generace: Role samospráv v podpoře aktivního stárnutí v komunitě
4,3 (3 hodnocení)
Článek se zaměřuje na problematiku stárnutí v komunitě a roli samosprávy v podpoře kvality života a důstojnosti ve stáří a mezigenerační sounáležitosti. Obce hrají významnou roli při vytváření podmínek pro kvalitní a aktivní život svých obyvatel a pro vytváření podpůrného prostředí, které umožňuje starším lidem setrvat v jejich vlastním přirozeném prostředí a bydlení a podílet se plnoprávně na životě „komunity“. Města a obce ovlivňují veřejný prostor a zajišťují nebo ovlivňují klíčové veřejné služby, které mají vliv na kvalitu života a soudržnost obyvatel. Článek uvádí základní faktory, které kvalitu života ve městech a obcích podmiňují, kompetence samospráv a příklady dobré praxe, které ukazují, jak mohou města podpořit aktivní život svých starších obyvatel a mezigenerační vztahy v kontextu demografických změn a prodlužování průměrné délky života.
Cíl příspěvku
Cílem příspěvku je poukázat na roli a možnosti samosprávy při vytváření podmínek pro kvalitní a aktivní život svých obyvatel a pro vytváření podpůrného prostředí, které umožňuje starším lidem setrvat v jejich vlastním bydlení a podílet se na životě obce a místní komunity. Města a obce ovlivňují veřejný prostor a klíčové veřejné služby, mezi které patří veřejná doprava, bydlení, bezbariérovost prostředí, služeb, bydlení a dopravy, bezpečnost, společenský život, volnočasové, kulturní, sportovní či vzdělávací aktivity, sociální a zdravotní služby a další. Článek se zaměřuje na roli měst a obcí a příklady jejich aktivit, které ukazují na možnosti, jak podpořit aktivní život a mezigenerační vztahy. Článek využívá mezinárodní doporučení, zejména Světové zdravotnické organizace (WHO), která zdůrazňuje roli samospráv pro vytváření měst a kvality života pro všechny generace („age-friendly cities“).
Úvod
Česká republika přijala v návaznosti na mezinárodní dokumenty a doporučení „Národní akční plán podporující pozitivní stárnutí pro období let 2013 až 2017“ jako již třetí navazující strategii rámující její přístup k rostoucí střední délce života a počtu a podílu starších osob ve společnosti. Jedná se o zastřešující meziresortní strategii, která klade důraz na aktivní stárnutí, využití potenciálu delšího života a na ochranu lidských práv.
Cílem politiky a opatření reagujících na demografické změny je vedle systémových kroků a změn na celospolečenské „makro“ úrovni, jako je například reforma penzijního systému, také vytváření vstřícného a pozitivního prostředí pro aktivní stárnutí a plnohodnotný život na komunitní a místní úrovni. Komunity, její vlastní zdroje v podobě dobrovolnictví, neziskových organizací, občanské společnosti a soukromého sektoru a obecně iniciativa a inovace „zdola“ hrají klíčovou roli v posilování mezigenerační sounáležitosti a ve využití příležitostí, které prodlužování života představuje pro jedince, rodiny a společnost. Obce hrají důležitou roli při ovlivňování národních politik na základě rozdílných a specifických zkušeností, podmínek a různorodosti či nerovností kvality života mezi různými regiony a skupinami obyvatel.
Pozitivní přístup k demografickým změnám a stárnutí
Pozitivní myšlení o stárnutí prodlužuje život o sedm a půl let, což je více než prodloužení života v důsledku nízkého krevního tlaku nebo obsahu cholesterolu nebo udržování zdravé tělesné hmotnosti, abstinence od kouření a pravidelné cvičení. [1] (Becca R. Levy)
Důležitou a průřezovou myšlenkou národního plánu (MPSV, 2014) je důraz na pozitivní přístup k demografickému stárnutí, stáří a prodlužování průměrné délky života. Za demografickým vývojem a „revolucí dlouhověkosti“ zaostává nejen sociální a zdravotní systém budovaný pro „krátkověkou“ populaci, ale i naše vnímání stárnutí a kulturní reprezentace, zobrazování stáří a stárnutí, které je obecně velmi negativní. Tyto představy a postoje jsou hluboce zakořeněné.
Jak uvádí „Světová zpráva o stárnutí a zdraví“ (WHO, 2015), naše představy o stárnutí jsou zastaralé. Nové i starší poznatky ukazují, že snížení soběstačnosti spojené se stárnutím souvisí s věkem člověka jen velmi volně. Neexistuje žádný „typický“ senior. Stárnutí a stáří neznamená nesoběstačnost a potřebnost. Paušální negativní zobrazování seniorů a stáří může být kořenem diskriminace, stigmatizace a stereotypizace mnoha seniorů. Důležité je proto vyslat jasný pozitivní signál, že stáří je různorodou etapou života a že snížení soběstačnosti se dotýká jen krátké části této dlouhé etapy života, respektive jen malého podílu osob nad 65 či 75 let. Prodlužování života naopak představuje cenný zdroj a zkušenost. Prodlužuje se nejen střední délka života, ale i délka života ve zdraví. Samozřejmě s kvalitnější a včasnější zdravotní péčí se prodlužuje i délka života s nemocí a disabilitou. Ty ale nemusí smysluplný život a aktivity výrazně limitovat.
Podle britské asociace místních samospráv jsou obce dobrou úrovní pro nahlížení na starší spoluobčany jako na zdroj spíše než jako na „objekt péče“ (LGA, 2015). Nahlížení na silné stránky a zdroje (asset-based approach, strengths-based approach) vede oproti přístupu založenému na deficitech (deficit-based approach) k odlišnému pohledu a důrazu na potenciál s motivujícím účinkem k pozitivní změně. „Je to přístup, který se zaměřuje na znalosti a kapacitu, které lidé mají sami v sobě a ve svých komunitách, a zkoumá, jak mohou být podporovány nebo zvýšeny s cílem zlepšení jejich kvality života, a odstraněny překážky omezující jejich participaci a začlenění“ (LGA, 2015). Přístup založený na zdrojích (asset-based approach) se ptá, „Jak pro vás vypadá dobrý život?“ „Co byste změnil kolem sebe, abyste věci zlepšil?“ Toto jsou podobné otázky jako: „Jaké jsou vaše potřeby?“ „Jaké jsou problémy v této komunitě?“ Rozdíl mezi přístupem orientovaným na nedostatky a deficity a přístupem orientovaným na potenciál a zdroje je znázorněn v níže uvedené tabulce.
Tab. 1 Přístup samospráv založený na deficitech a přístup založený na zdrojích a silných stránkách
Přístup založený na deficitech
Přístup založených na potenciálu
Začíná s nedostatky a potřebami.
Začíná se zdroji v komunitě.
Reaguje na problémy.
Identifikuje příležitosti a silné stránky.
Poskytuje služby uživatelům.
Investuje do lidí jako občanů.
Zdůrazňuje roli organizací.
Zdůrazňuje roli občanské společnosti.
Zaměřuje se na jednotlivce.
Zaměřuje se na komunity a sousedství.
Vnímá lidi jako klienty a uživatele služeb.
Vnímá lidi jako občany a spolutvůrce, kteří mají co nabídnout.
Jedná s lidmi jako s pasivními a objekty.
Pomáhá lidem převzít kontrolu nad svými životy.
„Napravuje lidi.“
Podporuje lidi, aby rozvinuli svůj potenciál.
Zdroj: Ageing: the silver lining (The opportunities and challenges of an ageing society for local government), Local Government Association (25. červen 2015)
Témata politiky pozitivního stárnutí na samosprávné úrovni
Na obecní (místní) úrovni se jedná zejména o aktivitu regionální a místní samosprávy v následujících tematických oblastech: 1) Informovanost a poradenství, 2) Zdraví a pohoda, 3) Bydlení a komunita, 4) Vnější prostory a bydlení, 5) Ekonomická aktivita a občanské zapojení, 6) Doprava, 7) Respekt a sociální inkluze a 8) Sociální participace. Výsledkem a cílem těchto aktivit je pak samospráva a město přátelské seniorům (viz schéma níže).
Příklady dobré praxe v jednotlivých oblastech umožňují samosprávám zlepšit a zkvalitnit své služby a aktivity ve prospěch obyvatel. Příklady dobré praxe jsou postupy a řešení, které v sobě zároveň zahrnují prvky inovace, nové myšlenky a nápady, vytváří prostor a motivaci pro vzájemné učení a sdílení zkušeností (NSZM ČR, 2015). Na stránkách dobrapraxe.cz je dostupná databáze dobré praxe, z nichž řada z nich je využitelná také v oblasti vytváření města přátelského seniorům (podpora zdraví, dobrovolnictví, komunikace s veřejností, pohyb). Databáze dobré praxe zaměřená specificky na stárnutí je dostupná na portálu „Města přátelská seniorům“ – „mestoseniorum.cz“, který obsahuje 226 příkladů dobré praxe z 90 míst v České republice. Databáze zahrnuje příklady dobré praxe v 9 oblastech: 1) město bez bariér, 2) místní doprava, 3) domov, bezpečí, 4) společenský život, 5) mezigenerační vztahy, 6) zaměstnání, společenská aktivita, 7) vstřícná komunikace, informace, 8) místní sociální a zdravotní služby, 9) zdraví a životní styl (Zdroj: NSZM ČR).
Schéma 1: Témata a politiky samosprávy přátelské seniorům
Zdroj: Upraveno dle Asociace místních samospráv (Local Government Association), (LGA, 2015).
Příklady dobré praxe na úrovni obcí
Níže uvádíme ukázky aktivit obcí nebo neziskových organizací či jiných subjektů v těchto hlavních oblastech „měst přátelských seniorům“. Příkladů různých aktivit je mnoho, jedná se tedy jen o jakési „střípky“ aktivit, které nemohou obsáhnout šíři všech důležitých aktivit a témat.
Informovanost, poradenství a zapojení seniorů
Řadu životních situací dovedeme řešit, pokud víme jak. Častým problémem je nedostatek informací a pocit, že občané nemají potřebné a důležité informace v době a ve formě, kterou potřebují. Mezi příklady dobré praxe patří například: Litoměřice: Místa přátelská seniorům – každoroční seriál akcí pro seniory zahrnující prezentace organizací, dny otevřených dveří, soutěže, workshopy, besedy a další. Více informací zde (Zdroj: dobrapraxe.cz), Senior pointy – kontaktní místa přátelská seniorům nabízející informace a poradenství. Více informací viz seniorpointy.cz (viz též rodinnapolitika.cz, seniorpasy.cz a rodinnepasy.cz) nebo kampaň spolku Života90 Žít déle doma (zitdeledoma.cz) na podporu stárnutí a života ve stáří ve vlastním domácím prostředí. Praha 3 má od 1. října 2015 ombudsmana pro seniory, který bude pomáhat lidem nad 65 let věku z Prahy 3 ve složitých životních situacích.
Celoživotní učení a vzdělávání seniorů
V oblasti celoživotní učení a vzdělávání seniorů Národní plán (MPSV, 2014) stanovuje například opatření „podporovat zaměření místních organizací na vzdělávání seniorů, podpora využití městských a obecních knihoven a dalších společenských center pro vzdělávání.“ Mezi příklady dobré praxe lze uvést například Síť bezplatných seniorských akademií umění a kultury (hl. m. Praha), které mají umožnit seniorům prostřednictvím komplexního uměleckého vzdělávání věnovat se hudbě, výtvarnému umění, tanci či divadlu, a to bez nutnosti procházet přijímacím řízením nebo akademie třetího věku (Městská knihovna Chrudim) pro starší posluchače, Kulturní akademie třetího věku (Hvězdárna a planetárium Brno) – vzdělávací program brněnských kulturních institucí pro milovníky historie a brněnské kultury apod.
Bydlení a vnější prostředí
Mezinárodní výzkumy ukazují, že většina populace si přeje ve stáří a při poklesu soběstačnosti zůstat ve svém vlastním bytě a bydlišti, ve kterém mají vazby na rodinu, sousedy a okolí. Mezi příklady dobré praxe patří poradenství k úpravě bytu a pomůckám. I mírné adaptace a úpravy bydlení mohou zvýšit bezpečnost v domácím prostředí. Dále je důležitá zejména podpora terénních a domácích sociálních a zdravotních služeb, například tzv. tísňové péče, což je sociální služba, která umožňuje žít déle doma seniorům, kteří se obávají, že by jim v případě zdravotních problémů neměl kdo pomoci (viz například Zivot90.cz).
Doprava a mobilita
Národní plán stanovuje „přispět ke zvýšení bezbariérovosti a dostupnosti veřejné dopravy jakožto zásadní podmínky pro aktivní stárnutí a zapojení seniorů do společnosti.“ Mezi příklady dobré praxe patří například senior taxi (Bohumín, Český Krumlov a jiná města), seniorbus (Šlapanice) – autobus pro seniory, který zajišťuje v dopoledních hodinách dopravu po městě, k lékařům a do obchodů, dále mapování bariér prostřednictvím osob se zdravotním postižením, bezbariérové trasy, slevy v dopravě apod.
Bezpečnost a ochrana lidských práv
V oblasti zvyšování bezpečnosti seniorů a prevence kriminality, násilí, poškozování spotřebitele a podobně mohou samosprávy realizovat řadu aktivit. Mezi příklady dobré praxe patří například pořádání přednášek a kurzů pro starší spoluobčany a jejich blízké, podpora poradenství a krizových a poradenských telefonních linek, mezi které patří např. Senior telefon 800 157 157 (telefonická krizová pomoc spolku Život 90)nebo Linka ELPIDA pro seniory 800 200 007 (bezplatná služba pro seniory).
Dobrovolnictví a mezigenerační spolupráce
Jednou z možností zapojení do společnosti ve prospěch druhých a podpory mezigeneračních kontaktů a porozumění je dobrovolnictví. Mezi příklady dobré praxe je podpora mezigeneračních aktivit ze strany obcí nebo poskytovatelů sociálních a zdravotních služeb, např. projekt „Trojlístek, sblížení tří generací“ umožňující využívání služby „náhradní babičky“, založený na vytvoření partnerství mezi rodinou a starší ženou, mezigenerační ReFestival OLD's COOL pořádaný společností Elpida, jehož cílem je také propojovat generace a pohnout veřejným míněním ve prospěch stáří.
Podpora zdraví a zdravého života v každém věku
Zdraví je předpokladem zachování soběstačnosti. Mezi způsoby podpory zdraví seniorů patří zakládání mezigeneračních sportovišť a fit parků, například v blízkosti vzdělávacích institucí, sociálních či zdravotnických zařízení, podpora aktivního sportování seniorů (olympiáda seniorů), vytváření pěších tras dostupných i pro osoby na vozíku, nordic walking, cyklostezky, podpora rekreačních týmových her a sportů (šachy, pétanque, kuželky, turistika), otevření sportovišť lidem vyššího věku nabídkou redukovaného vstupného v hodinách menšího provozu, což je oboustranně výhodné apod. (Holmerová a kol., 2013).
Podpora osob se sníženou soběstačností a rodinných příslušníků pečujících o své blízké
Důsledkem demografického stárnutí je nárůst počtu lidí potřebujících péči a podporu svého okolí a sociální a zdravotní služby. „Systém integrovaných podpůrných služeb“ (Kalvach, 2014) nabízí model ucelené podpory lidí s ohroženou nebo sníženou soběstačností a jejich blízkých prostřednictvím sociálních, zdravotních a dalších služeb, profesí a opatření. Z hlediska podpory osob se sníženou soběstačností je důležitá zejména včasná a individuální pomoc přizpůsobená jedinečnosti každého člověka. Mezi příklady dobré praxe v této oblasti patří služby, které pomáhají lidem se zhoršeným zdravím a disabilitou (zdravotním postižením) žít a zůstat doma a pomáhají rodině poskytovat péči svým blízkým prostřednictvím poradenství, koordinace sociálních a zdravotních služeb, zvyšováním informovanosti o službách a možnostech pomoci (například portál Pecujici.cz nebo portál Pecujdoma.cz, Diakonie ČCE).
Zdroje a doporučené dokumenty
Holmerová, I., Starostová, O., Vepřková, R., Wija, P. Bedekr aktivního stárnutí. Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy, Praha 2013. (online)
Informační portál EU pro pečující (Eurocarers) – (online)
Kalvach, Z. a kol. Podpora rozvoje komunitního systému integrovaných podpůrných služeb. Praha, Diakonie ČCE, 2014 [online]
Levy, Slade, Kunkel, and Kasl. Longevity Increased by Positive Self-Perceptions of Aging. Journal of Personality and Social Psychology, 2002, Vol. 83, No. 2, 261–270, the American Psychological Association, DOI: 10.1037//0022-3514.83.2.261 (online)
MPSV. Národní akční plán podporující pozitivní stárnutí pro období let 2013 až 2017 (Aktualizovaná verze k 31. 12. 2014). Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2014 (online)
MV ČR. Manuál pro zapojování veřejnosti do přípravy vládních dokumentů. (duben 2010) (online)
NSZM ČR. Databáze dobré praxe (dobrapraxe.cz). Databáze osvědčených postupů, inspirace pro obce a regiony. Národní síť Zdravých měst ČR (online)
NSZM ČR. Město seniorům. (mestoseniorum.cz) Portál Národní sítě Zdravých měst ČR) (online).
Plán aktivního stárnutí ve městě Brně Statutární město Brno, GaREP, spol. s r. o. Brno, leden 2012 (online)
SMO ČR. Příručka pro člena zastupitelstva obce po volbách 2014. Svaz měst a obcí České republiky. Praha, 2014. (online)
Vidovićová, Lucie a kol. Stáří ve městě, město v životě seniorů. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2013, 371 s. Studie (Sociologické nakladatelství). ISBN 978-80-7419-141-1.
WHO. Active Ageing: A Policy Framework. WHO, 2002 (online)
WHO. Global Age-friendly Cities: A Guide. WHO, 2007 (online - pdf), verze online (NSZM ČR)
WHO. Globální města přátelská seniorům: Průvodce. Praha: MPSV, 2009 (online)
WHO. World report on ageing and health. WHO, 2015 (online)
Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o obcích) (online)
Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů (online)
[1] LEVY, SLADE, KUNKEL, AND KASL. Longevity Increased by Positive Self-Perceptions of Aging. Journal of Personality and Social Psychology, 2002, Vol. 83, No. 2, 261–270, the American Psychological Association, DOI: 10.1037//0022-3514.83.2.261 (online)
