Cesta do budoucnosti. I tak by se dala nazvat tato výuková aktivita vhodná do hodin francouzštiny. Žáci pracují ve skupinách po 3–5 členech, kdy v PowerPointu vytvoří návrh, jak by mohl vypadat život na naší planetě v roce 2100. Každá skupina pracuje s konkrétní oblastí (např. bydlení, škola, dopravní prostředky, jídlo, sport, vzdělávání apod.), kterou si sama vybere. Žáci nejdříve sami zkusí vymyslet a představit své vlastní nápady, po nějaké době v závislosti na situaci mohou ve své práci využít i nápady z ChatGPT. Na závěr vše prezentují ostatním a zhodnotí svou spolupráci, zpětnou vazbu pak získají od spolužáků i od učitele.
Věková skupina: 15–18 let
Vzdělávací obor: další cizí jazyk / francouzský jazyk
Tematický okruh: budoucnost, bydlení, vzdělávání, sport, vesmír, životní prostředí, jídlo, doprava (dle konkrétního výběru)
Časová dotace:
Výuka: 45 minut – prezentace a zpětná vazba
Příprava: 45 minut
Potřebné vstupní znalosti a dovednosti:
Oborové:
Žáci
umí tvořit a používat tvary le futur simple;
umí spolupracovat ve skupině, rozdělit si role a jednotlivé činnosti;
znají základní slovní zásobu k tématům jako bydlení, sport, škola, příroda apod.
umí pracovat s digitálními fotobankami, které mohou využít zdarma;
ovládají práci s internetovými slovníky.
Přínos využití digitálních technologií:
Žáci by mohli tvořit papírový plakát s podobnou tematikou, ale věřím, že digitální formát PowerPoint prezentace přináší do výuky několik významných přínosů:
Vizuální podpora a interaktivita: PowerPoint umožňuje vložení obrázků, videí, grafů a interaktivních prvků, které mohou podpořit zapojení žáků a učinit prezentaci obsahově i vizuálně zajímavější. Podporuje tak kreativitu a větší aktivitu žáků.
Flexibilita a dostupnost: Digitální formát umožňuje snadnou aktualizaci a úpravu prezentace, což na papíře není možné. Žáci mohou prezentaci vzájemně sdílet a v případě potřeby na ní pracovat i z domova. Navíc se nestane, že by ji nějaký žák na danou hodinu nepřinesl, protože papír zapomněl doma.
Záznam a archivace: Digitální prezentace mohou být snadno zaznamenány a archivovány pro budoucí použití nebo pro žáky, kteří zrovna v dané hodině chyběli. Žáci mohou prezentace ukázat svým rodičům i dalším lidem, což se u papírové podoby neděje, neboť ve většině případů zůstává ve škole.
Efektivní organizace informací: Digitální prezentace umožňují žákům strukturovat obsah pomocí jasných nadpisů, odrážek, tabulek atd. To jim pomáhá lépe pochopit hierarchii informací a zapamatovat si je. Je to i vizuálně atraktivnější pro ostatní žáky.
Při vytváření prezentací učitel žákům umožní poradit se po uplynutí určitého času i s chatbotem ChatGPT, který jim nabídne další nápady či myšlenky, jež se pak mohou objevit v jejich práci. Umělá inteligence zde slouží jako zdroj inspirace a nových podnětů, žáci slepě nekopírují věty z chatu, ale ve skupině se zamyslí nad jejich přínosem pro prezentaci a po odsouhlasení mohou některé z nich použít. Digitální přínos ChatGPT spočívá zejména v rychlosti jeho reakce, personalizovaném obsahu, neustálé dostupnosti a široké škále znalostí, které konkrétně u této prezentace nemusí být ověřovány.
Metodická poznámka:
Rozdělení žáků do skupin hodně záleží na konkrétní třídě. Já střídám různé metody, někdy se mohou rozdělit sami, někdy je rozděluji sama – buď náhodně, nebo dle předem zadaných kritérií. Někteří učitelé se snaží mít skupiny „vyrovnané“, ale mně se osvědčilo žáky tolik neškatulkovat, jelikož i ti žáci, kteří v běžných hodinách tolik nevynikají, jsou schopni vytvořit originální prezentaci, pokud k tomu mají potřebné nástroje. Během tvorby po ukázce možností nechávám žákům dost volnosti a zasahuji jen, když si sami řeknou o pomoc. Použití ChatGPT je možné jen po nějaké době, kterou zvolí učitel v závislosti na situaci. Pokud mají žáci na tvorbu dvě vyučovací hodiny, první hodinu bych dala prostor pouze jejich nápadům a v druhé jim povolila zeptat se v chatu. Pro tvorbu samotné prezentace se mi osvědčilo ponechat dvě hodiny, z nichž první hodinu zabralo rozdělení do skupin, zvolení konkrétního tématu, seznámení s PowerPointem a začátek tvorby prezentace. Pokud je ještě potřeba zopakovat le futur simple, přidala bych do přípravy další vyučovací hodinu. Následné hodnocení prezentací by mělo probíhat podle pevně daných kritérií, aby žáci měli jasnou představu, co se od nich očekává.
Zde jsou moje konkrétní kritéria:
Skupina vloží do prezentace 5–6 slidů, každý slide obsahuje jinou informaci.
Skupina vloží správné a dobře čitelné informace související s konkrétním tématem, které si vybrala.
Skupina dokáže na základě informací z prezentace hovořit po dobu alespoň 2 minut, každý žák mluví přibližně stejně dlouho (záleží na počtu členů, každý žák by měl mít prostor okolo 30 vteřin).
Skupina při prezentaci využije všechny informace, které do ní zanesla.
Žáci správně používají při prezentaci budoucí čas.
Žáci používají alespoň 6 různých sloves, neopakují pouze být a mít (v případě potřeby může učitel před prezentací společně s žáky navrhnout vhodné alternativy).
Cíl výuky
Žáci a žákyně
volí patřičné grafické prvky, obrázky a fotografie pro vytvoření prezentace v PowerPointu;
používají správnou slovní zásobu související s prezentováním;
vytvoří mluvený text k tématu budoucnosti na naší planetě;
v cílovém jazyce zhodnotí svou spolupráci a dají zpětnou vazbu spolužákům.
POPIS VZDĚLÁVACÍ AKTIVITY
Evokace – Ukázka z filmu Návštěvníci (5 minut)
Učitel žákům pustí krátkou ukázku z kultovní francouzské komedie Les visiteurs. Příběh je o „návštěvnících“ jménem Godefroy de Montmirail a Jacquouille la Fripouille, kteří se omylem přenesou ze středověku do současnosti.
Autor ilustračního obrázku: Pavlína Jurzykowská
Poté, co žáci zhlédnou úsměvnou ukázku, učitel jim představí cíl dnešní hodiny – připravit prezentaci na téma La vie en 2100 s použitím budoucího času (le futur simple). Úvodní otázka vyučovací hodiny tedy zní: Jak bude vypadat život na naší planetě v roce 2100?
Zadání:
Rozdělení žáků do skupin a vybrání tématu
Učitel rozdělí podle svých požadavků žáky do skupin po 4–5 členech nebo je nechá, ať se rozdělí sami (viz metodická poznámka). Na tabuli napíše název projektu La vie en 2100 a nechá žáky vymyslet témata, kterým by se mohli věnovat. Žáci napíší témata na tabuli nebo použijí webovou aplikaci https://www.mentimeter.com/. Každá skupina si poté vybere jedno téma a učitel zadá kritéria, podle kterých žáci mohou začít pracovat (viz metodická poznámka).
Autor ilustračního obrázku: Pavlína Jurzykowská
Opakování tvoření a použití času le futur simple
Aktivita by měla navazovat na hodiny, v nichž se žáci naučili vytvářet a používat francouzský budoucí čas. Pokud to tak není, je samozřejmě žádoucí zopakovat tvoření a použití tohoto času. Zde jsou tipy, jak je možné zopakovat le futur simple:
Žáci si otevřou na školních počítačích nebo tabletech PowerPoint.
Autor obrázku: Pavlína Jurzykowská
Učitel žáky provede jednotlivými nástroji, které PowerPoint nabízí, žáci si mohou zvolit vlastní šablonu, při tvorbě prezentací si také nastaví přechod mezi jednotlivými snímky a animaci prvků. Do prezentace je možné přidávat textové bloky a titulky či grafické prvky jako obrázky, grafy nebo tabulky. Obsah by však v tomto případě neměl zastínit formu, učitel žáky vede, aby nepoužívali příliš textu, ten si mohou k prezentaci připravit do telefonu nebo na papír a využít jej k prezentování (neměli by ho však číst, ideální je napsat si jen pár poznámek).
Žáci ve svých skupinách při tvorbě prezentace vymýšlí co nejzajímavější a více či méně pravděpodobné scénáře ke zvolenému tématu. Tato fáze probíhá co nejvíce samostatně, učitel však práci žáků průběžně monitoruje a může v případě potřeby pomoci.
Nejprve žáci vymýšlí své vize budoucnosti samostatně, po nějaké době (např. 30 minut) dá učitel pokyn, že mohou využít ChatGPT, a ukáže jim, jak zadat správný prompt, aby získali co nejrelevantnější informace.
Zde je můj příklad využití ChatGPT na téma bydlení v roce 2100:
Úvodní prompt:
Upřesňující prompt:
Autor ilustračních printscreenů: Pavlína Jurzykowská
Žáci ve své skupině konzultují, které nápady použijí do prezentace, a převádějí odpovědi z chatu do „své“ školní francouzštiny. Rozhodně věty pouze nekopírují. Na konci prezentace uvedou ChatGPT jako zdroj, například takto:
„Obsah byl generován pomocí modelu AI od společnosti OpenAI poskytnutého chatbotem ChatGPT v září 2024.“
Ukázka prezentace jedné ze skupin:
Autor obrázku: Pavlína Jurzykowská
Prezentace projektu
Před samotnou prezentací učitel se žáky projde slovní zásobu a zásady správné prezentace:
https://youtu.be/YXskb8yW-MM?si=99R_g1lNd_O3fOx2
Nebo se žáky můžete projít 5 kroků správné prezentace:
Žáci svůj projekt prezentují před celou třídou dle předem zadaných kritérií a na závěr zhodnotí, jak se jim spolupracovalo, jak si rozdělili role, jak se jim aktivita líbila, co je na tom bavilo či nebavilo.
Ostatní žáci-diváci zhodnotí prezentaci nejen, co se týká francouzského jazyka, ale i dovedností spojených s prezentováním. Je nutné si zde uvědomit, že nehodnotíme profesionály, ale žáky, kteří se prezentovat teprve učí, a brát jejich výkon jako proces učení.
Závěrem přidá svou zpětnou vazbu i učitel, a pokud chce hodnotit sumativně, udělí skupině závěrečnou známku.
KLATOVSKÝ, Karel, 2023. PowerPoint 2021/365 nejen pro školy. 1. vydání, Prostějov: Computer Media. ISBN 978-80-7402-452-8.
NAVRÁTIL, Pavel, 2004. PowerPoint 2000 pro školy. 1. vydání, Prostějov: Computer Media. ISBN 80-86686-00-0.
Reflexe
Zkušenosti s použitím materiálu ve výuce:
Práce ve skupinách žáky baví, zvlášť když mohou využít nové technologie. Místo powerpointové prezentace je možné vytvořit i plakát v Canvě a poté ho odprezentovat, nicméně ráda střídám formy prezentace a PowerPoint má u mě rovněž své místo. Hodně také pracujeme se zpětnou vazbou, žáci jsou schopni si navzájem sdělit pozitiva i negativa. Důležitým aspektem je i samotná spolupráce ve skupině, kde si mají jasně rozdělit role a poté být schopni říct, jak přesně se na projektu podíleli. Co se týká využití ChatGPT, našly se skupinky, které ho využily ve větší míře, stalo se však i to, že některé týmy tuto nabídku odmítly a bavilo je samostatné vymýšlení nápadů do projektu. Využití ChatGPT se nikdy nepromítá do hodnocení ve smyslu, že by ho snížilo. Pro mě jako pro učitelku je důležité, že žáci ChatGPT nevyužívají hned, ale až po nějaké době, kdy se nejdřív sami pokusí něco vymyslet.
