Kreativita na pochodu IV. – Badatelské otázky

Paul Torrance definoval kreativitu jako „proces vnímání problémů či mezer v informacích, formování nápadů nebo hypotéz, testování, modifikace těchto hypotéz a komunikace výsledků. Tento proces může přinést kterýkoli z mnoha druhů produktů – verbální či neverbální, konkrétní nebo abstraktní.“

Abychom inovovali, musíme umět nově definovat problémy a formulovat otázky. Formulace zásadních otázek a vyjádření potřeb udává směr a tvar učení se na základě objevování – neboli bádání. K těmto otázkám se neustále vracíme, revidujeme je, používáme je ke stanovení kritérií a díky nim neztrácíme ze zřetele svůj cíl během celého rozhodovacího procesu. Učit se definovat zjišťovací otázku připomíná loupání cibule: s každým opakováním se dostáváme blíž k podstatě.

Když se snažíme vyjádřit problém či zformulovat otázku, musíme si osvojit flexibilní proces, jenž vede ke vzniku několika verzí řešení. Aplikace mapující naše myšlenkové pochody nám dovolují hravou formou generovat vícenásobné výstupy. Přetahujeme a přemisťujeme různé části textu v textových bublinách, každou verzi si uložíme a společně se dostáváme pod povrch problému. Později se můžeme ke každé otázce vrátit a prohlédnout si její výstupy v archivu. Některé aplikace též umožňují zakomponovat do textů či textových bublin obrázky.

Popplet