Kopidlenský kvítek – projekt žáků zahradnické školy
Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Kopidlenský kvítek – projekt žáků zahradnické školy
4,0 (1 hodnocení)
Příspěvek se zabývá tvořivostí žáků zahradnické školy a způsobem zvyšování jejich motivace ke studiu. Podrobněji je rozpracována metoda projektová a na příkladu konkrétního projektu Kopidlenský kvítek je ukázán její vliv na rozvoj tvořivosti žáků.
Příklad dobré praxe; téma: Odborné vzdělávání; žákovský projekt: Odborný
Škola: Střední škola zahradnická Kopidlno
Kontext
Střední zahradnická škola v Kopidlně patří k poměrně malým školám, poskytuje vzdělání 150–200 žákům ve třech oborech: zahradnické práce, zahradník a v maturitním oboru zahradnictví. Žáci naší odborné školy jsou neustále v kontaktu s životem mimo školu. Jednotlivé praktické činnosti provádějí pod vedením učitelů odborného výcviku na různých pracovištích školního hospodářství. Navíc škola zajišťuje výuku i v podnicích, se kterými je na základě dobré spolupráce uzavřeno několik smluv. Díky dobré pověsti školy jsou prováděny okrasné práce veřejných prostranství od soukromých subjektů, úřadů a jiných škol. Vyvrcholení snažení a celoroční práce učitelů, žáků i všech dalších zaměstnanců přichází vždy v měsíci říjnu. Tehdy se koná naše největší akce – výstava Kopidlenský kvítek.
Jedná se o projekt připravovaný v průběhu celého školního roku, na kterém se podílejí žáci všech oborů vzdělání a ročníků. Zapojeni jsou i všichni učitelé a další zaměstnanci školy. Výstava má již dlouholeté tradice, první ročník se konal v roce 1994.
Cíle
Cílem používání projektového vyučování a uvedeného projektu je jednak zvýšit zájem žáků
o učení a přípravu v oboru, tím zamezit jejich předčasnému odchodu ze vzdělávání (zejména u žáků oborů vzdělání s výučním listem), jednak rozvíjet jejich tvořivost, vést je k samostatnému tvůrčímu myšlení, naučit je pracovat v týmu, u prospěchově slabších žáků pozvednout jejich sebevědomí.
Realizace
Projekt má dvě části, výstavní a soutěžní:
Výstavní část – jedná se o vyzdobené učebny zámku (6 učeben), každý rok na jiné téma, prohlídka školního hospodářství včetně starobylého sbírkového skleníku.
Soutěžní část – soutěž v aranžování, roubování, poznávání rostlin pro žáky zahradnických škol nejen z naší republiky. Dále soutěž v zahradnických dovednostech pro žáky základních a speciálních škol (8. a 9. ročníků).
Časový harmonogram projektu
Leden – zadání tématu, rozdělení tříd
Březen – zpracování návrhu výzdoby tříd, finanční rozpočet
Žáci se seznámili s tématem, organizací výstavy, s její ekonomickou a floristickou stránkou. Nejprve si zpracovali zadané téma, naskicovali jednotlivé třídy a vhodná aranžmá pro zvolenou třídu. Dle přibližné finanční částky určené pro jednotlivé učebny si volili vhodné květiny a další materiál pro výzdobu. Zpracovaný návrh schválilo vedení školy a přidělilo žákům peníze na realizaci výzdoby.
Příprava dílčích prvků aranžování, vazby a výzdoby probíhala v předstihu, v odborných pracovnách a dílnách při hodinách odborného výcviku.
Každý tým, který zpracovával určité téma, se rozdělil na menší skupinky. Ty se věnovaly jednotlivým speciálním úkolům. V této fázi byla velice důležitá úloha učitele, který podněcoval diskusi žáků tak, aby všichni ze skupiny měli možnost vyjádřit svůj názor a představu.
Realizace výstavy
Vlastní výzdoba místností musela proběhnout velmi rychle. První den – čtvrtek – byl věnován výzdobě jednotlivých tříd na předem zadané téma. V pátek a v sobotu byly třídy určeny k prohlídce široké veřejnosti, laické i odborné.
Všichni žáci třídních kolektivů se ovšem nepodíleli na samotném aranžování tříd. Úkolem vedoucích jednotlivých skupin bylo, aby dohlédli na rozdělení funkcí a práce v týmech. Na výzdobě pracovali hlavně žáci, kteří byli schopni pracovat kreativně a vytvářet nová aranžmá.
Když byla výzdoba hotová, členové týmu zhodnotili, jak se jim povedlo navržený projekt zrealizovat. V pátek a v sobotu byla výzdoba zhodnocena širokou veřejností.
Hodnocení výsledků
Na závěr projektu jednotlivé týmy prezentovaly svoji práci od počátečních krůčků až po samotný výsledek před ostatními týmy. Na prezentaci byl stanoven limit 15 minut a obsahová kritéria. Prezentace byla provedena v PowerPointové podobě, doplněna slovním komentářem a vizuálním materiálem (skici, předlohy, obrázky zachycující průběžnou činnost týmu, fotografie jednotlivých aranžmá aj.). Rovněž bylo třeba ve zkratce uvést úskalí, se kterými se žáci v průběhu práce na projektu potýkali, způsob jejich řešení i to, co se jim nejlépe podařilo. Po prezentaci následovala diskuse a dotazy ostatních týmů.
Výsledky práce jednotlivých týmů hodnotili nejen samotní řešitelé, ale také žáci 1. ročníků, kteří působili jako pozorovatelé a dělali si poznámky. Práce žáků hodnotili učitelé spolu s odborníky z řad floristů a aranžérů na základě vlastního pozorování, monitoringu žáků prvního ročníku a ankety od návštěvníků. Hodnocen byl nejen výsledek – aranžmá, ale celý průběh práce od začátku. Speciální bonus získal tým, který při zpracovávání projektu projevil originální, netradiční, tvořivý přístup.
Výsledky
Přínosem projektu bylo, že žáci se seznámili s celým komplexem činností práce zahradníka i
s úskalími, která přináší reálný život. Měli možnost uplatnit vlastní tvůrčí přístup a nápady přímo v praxi. Uvědomili si, že je důležité respektovat jeden druhého, jeho nápady a zkušenosti. Po ukončení projektu byla většina žáků schopna pracovat samostatněji na dalších zadaných úkolech (např. příprava výstav, prezentace školy). Nemalým úspěchem bylo i zlepšení komunikace nejen mezi žáky, ale i žáků s pedagogy.
Objevily se i problémy. Docházelo ke konfliktům při komunikaci mezi jednotlivými žáky, ukázalo se, jak velké obtíže jim přinesla neschopnost komunikovat mezi sebou a dohodnout se na čemkoli. Z počátku jim velké problémy také činilo rozvrhnout si práci co možná nejefektivněji, zorganizovat si čas tak, aby dodrželi všechny stanovené termíny.
Bohužel docházelo k situacím, kdy někteří žáci se přiživovali na práci těch spolehlivějších. Zde byla velmi důležitá role pedagoga, aby toto co nejdříve odhalil a vhodně zasáhl.
Použitá literatura a zdroje
EINONOVÁ, D., Rozvoj tvořivosti. Fragment 2002, ISBN 80-7200-614-2
HORÁK, F., MECHLOVÁ, E., Skupinové vyučování na základní a střední škole, Státní pedagogické nakladatelství Praha 1986
KRATOCHVÍLOVÁ, J., Teorie a praxe projektové výuky, Masarykova univerzita 2006, ISBN 80-210-4142-0
MOJŽÍŠEK, L., Vyučovací metody, Státní pedagogické nakladatelství 2003, ISBN 14-513-88
MOŠNA, F., RÁDL, Z., Problémové vyučování a učení v odborném školství, Katedra technické výchovy a odborného vzdělávání PedF UK Praha 1996, ISBN 80-902166-0-9
MŠMT, Standard středoškolského odborného vzdělávání
PETROVÁ, A., Didaktika a tvořivost, Technická univerzita v Liberci 1995, ISBN 80-7083-173-1
PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ, J., Pedagogický slovník, Portál 2001
Tento příklad dobré praxe je publikován ve sborníku Příklady dobré praxe SOŠ a SOU vydaném v rámci projektu Kurikulum S - podpora plošného zavádění školních vzdělávacích programů v odborném vzdělávání. Odkaz na originální umístění tohoto článku naleznetezde. Další příklady dobré praxe naleznete zde.
Projekt je financován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu ČR.
