Odborný článek
Konec online anonymity v Číně
5,0 (2 hodnocení)
Diskuze (1)
Archivní diskuze převzatá z rvp.cz. Přidávání nových komentářů není k dispozici.
- Ondřej Neumajer2. 3. 2024
Základní čtení pro výchovu demokratického občana.
Archivní diskuze převzatá z rvp.cz. Přidávání nových komentářů není k dispozici.
Základní čtení pro výchovu demokratického občana.
Zpráva o vývoji využití internetu v Číně založená na zjištěních zvláštního zpravodaje MIT Technology Review Zeyi Yanga.
MIT Technology Review patří ke špičkovým zdrojům nejnovějších informací ze světa technologií. Má široký záběr, přesto se mnoho článků nějakým způsobem vzdělávání týká. Naposledy mě zaujala zpráva reportéra Zeyi Yanga specializovaného na Čínu, která popisuje poslední vývoj internetu v této zemi [1]. Vyberu to podstatné.
Číně se na Spomocníkovi věnujeme opakovaně (zde). Důvod je zřejmý. V oblasti vývoje technologií je na světové úrovni, a zároveň zde dochází ze strany totalitní moci k bezprecedentní kontrole toho, co s nimi uživatelé dělají. Naposledy jsme sledovali, jak je kontrolován čas mladých lidí s přístroji a co online dělají (Čína posiluje regulaci internetu u mládeže). Vývoj pokračuje směrem k plošné kontrole přístupu k internetu.
Vláda postupně ztěžuje zůstat online anonymní. Způsob využití internetu k vzájemnému obohacování, který nás na počátku 90. let minulého století naplňoval optimismem, je nenávratně pryč. Důvodů je více (též viz Od kultury konektivity k platformním společnostem).
Na internetu nikdo neví, že jsi pes
(Peter Steiner, The New Yorker, 1993)
V Číně je již dlouho zaváděn stále přísnější režim online cenzury, země vybudovala sofistikovaný systém, který vyžaduje ověření identity pro použití jakékoli online služby. V mnoha případech vede zveřejňování politicky citlivého obsahu k odstranění účtu, varování policie, nebo dokonce k zadržení.
V dubnu loňského roku začaly čínské sociální sítě vyžadovat, aby všichni uživatelé uváděli svou identifikaci prostřednictvím své IP adresy. V říjnu pak začaly žádat účty s více než 500 000 sledujícími, aby na svých profilech zveřejnily svá pravá jména. Mnoho lidí se obává, že tento požadavek se brzy bude týkat všech. Mezitím populární platformy, jako je fórum otázek a odpovědí Zhihu, zakázaly funkce, které umožňovaly komukoli posílat anonymní odpovědi.
Každá z těchto změn vypadala zpočátku alespoň částečně přínosně, ale všechny společně představují zásadní změnu situace. Jedna věc byla vědět o sledování realizovaném policií, něco jiného, když každý uživatel internetu zná identitu ostatních.
Anonymita online samozřejmě může poskytnout zástěru pro morálně a právně nepřijatelné chování, od šíření nenávisti a konspiračních teorií na fórech po útoky a úniky dat, které přinášejí zisky hackerům. Nejnovější změny týkající se pravých jmen jsou představovány platformami a vládou jako způsob, jak omezit online šikanu a pohnat influencery k odpovědnosti. Ale v praxi to všechno může mít opačný účinek, a naopak vyvolat jiný druh obtěžování.
Yan Feng, profesor čínské literatury na Fudan University, používá své skutečné jméno online již 13 let. V říjnu 2023 na svém účtu Weibo vysvětlil, jak z první ruky pochopil, že to jeho útočníkům poskytuje jasný cíl a více munice. „Zobrazování skutečných jmen omezí určitou míru kyberšikany, ale posílí nové formy obtěžování, a navíc výrazně omezí svobodu projevu,“ napsal Yan. „Co dělat? Jsem pro svobodu, aby se každý mohl rozhodnout, zda použije skutečné jméno nebo anonymitu.“
Zatímco někteří čínští uživatelé zkouší nové (i když v konečném důsledku dočasné) způsoby, jak zůstat anonymní, mnoho jich opouští sociální platformy úplně – a berou si s sebou své názory, které někdy mohou posouvat hranice. Dopad tohoto dění není jen překážkou pro lidi, kteří se chtějí spojit – třeba kolem nějakého vyčleněného zájmu, možná hovořit o politice. Je to také obrovská rána pro ojedinělé protesty na místní úrovni, ke kterým občas přece jen na čínských sociálních sítích dochází. Internet se v Číně brzy stane mnohem tišším – a tím pádem mnohem méně užitečným pro každého, kdo se sem přijde podívat a chce být viděn.
Online identita oddělená od skutečné dává lidem příležitost být někým jiným. (Jak již před 40 lety vyzkoumala Sherry Turkle – Portrét Sherry Turkle). Umožňuje lidem rozvíjet nové stránky sebe sama, aniž by jim někdo neustále připomínal jejich omezení. „Proč používám internet? Je to proto, že se potřebuju vyjádřit na místě, kde mě nikdo nezná. Pokud se bude prosazovat pravidlo skutečného jména, můžete mě považovat za mrtvého,“ stojí v jednom z komentářů k novému pravidlu na Weibo, čínské obdobě Twitteru.
„Ironií je, když jsou vládní opatření odůvodňována omezováním vzájemných útoků uživatelů, protože vládní pronásledování je ve skutečnosti mnohem silnější,“ říká výzkumník z University of Illinois Zhou. Čínská vláda přesouvá pozornost lidí na tyto útoky, jako by antisociální chování malé skupiny lidí bylo tak znepokojivé, že je třeba je regulovat pomocí plošných nástrojů deanonymizace. Vláda však své aktivity omezující nesouhlasné názory stále stupňuje. Spoléhá pravděpodobně primárně na efekt autocenzury, který se nutně musí při zveřejnění adresy a jména projevit. Ten, kdo se nepodvolí, riskuje útoky (včetně fyzických) provládních aktivistů a robotů. Existuje ale také mnoho případů, kdy jsou účty lidí vyjadřujících nesouhlasné názory bez udání důvodů rušeny. Když chce někdo sledovat cokoli zakázaného vně čínského teritoria, musí nedovoleným způsobem obejít tzv. „Great Firewall“ pomocí služby VPN.
My, kteří si ještě pamatujeme praktiky totalitní moci během „normalizace“ v 70. letech minulého století u nás, nejsme překvapeni. Překvapivé je však to, kolik našich občanů si rizika návratu neuvědomuje! Zdá se, že v současných čínských podmínkách je být disidentem mnohem obtížnější.
YANG, Zeyi. How 2023 marked the death of anonymity online in China [online]. 2023. [cit. 2024-01-17]. Dostupné z: https://www.technologyreview.com/2023/12/22/1085820/death-of-anonymity-online-china/.
Tento materiál je publikován pod licencí Creative Commons – Uveďte původ – Neužívejte komerčně – Nezpracovávejte 3.0 ČR.