Klíčové principy modelu UNICEF

Je důležité si uvědomit, že možnost volby při implementaci konkrétních cílů modelu Přátelské školy závisí na dynamice interakce mezi teoretickými východisky a možnostmi praxe (klima, již daná lokace v městské zástavbě, dispozice interiéru atd.).

Model Škola přátelská dětem není dogma, ale stále se měnící proces na základě klíčových principů, vyvíjející se nejen v závislosti na společensko-vědním pokroku, ale také v závislosti na profilu žáků a osobnostech učitelů. Je nutno oznamenat, že role učitelů je v Přátelské škole zcela zásadní a klíčová a od jejího naplnění se odvíjí celá úspěšnost projektu. 

Chabbott v roce 2004 publikoval zprávu, která popisovala dosavadní zkušenosti s implementací modelu Školy přátelské dětem a zjistil, že existuje široká variabilita konkrétních projektů, ale zejména velká odlišnost mezi různými zeměmi.

Je zcela logické, že Přátelské školy v některých rozvojových zemích, řeší zcela zásadní otázky, jako dostatek pitné vody, střechu nad hlavou apod., jiné se věnují rovnému přístupu ke vzdělání pro dívky i chlapce, integraci s předškolním vzděláváním, další školy vychází zejména z lidskoprávní výchovy a ochrany před všemi formami násilí a úrazů. V některých evropských zemích se daří otevřenému partnerství s komunitou a školy zde sehrávají klíčovou roli v celoživotním vzdělávání nejen rodičů dětí, ale i členů komunity s cílem zvyšovat jejich informovanost a podporovat sociální kompetence; tedy plnému naplnění zamýšleného cíle, kterým významně přispívají k rozvoji komunity. Předběžné studie ukazují, že se transformací školy ve Školu přátelskou postupně mění i klima komunity, které se stává přátelským, o čemž svědčí pokles nežádoucího chování a naopak nárůst společných akcí, zábavy a rituálů.

Klíčové principy jsou odvozené od Úmluvy o právech dítěte a realizují se ve čtyřech krocích:

1. krok – měly by být defi nované v souladu s prioritami národního vzdělávacího programu