Jak chránit osobnost online učitele
Zamyšlení nad úlohou učitele v online prostředí, v němž probíhá stále více neformálních vzdělávacích aktivit a mělo by být se školním formálním prostředím propojeno.
O ochraně osobních údajů uživatelů internetu slyšíme dnes a denně. Média nás bombardují případy vážného porušování zásad etického chování v online prostředí a výjimkou není ani porušení zákonů takovou činností, kterou již nelze považovat pouze za přestupek, ale spíše za zločin. Právě školní prostředí, kde děti přirozeně testují hranice možného, bývá na takové chování docela bohaté. Ve své práci učitele učitelů se často setkávám s převládajícím názorem, že internet, a sociální sítě zvláště, vlastně nic dobrého nepřinášejí, a proto bychom se měli maximálně snažit žáky před těmito převratnými výdobytky civilizace ochránit. Myslím, že je nezbytné se nad touto problematikou trochu zamyslet.
Budeme-li si ochranu představovat tak, že budeme dětem ve využití technologií bránit, musíme se smířit se všemi důsledky, které takové opatření přináší. Technologiím se podařilo do života mimo školy již zcela proniknout a práce s nimi patří k základním kompetencím každého obyvatele ekonomicky vyspělých zemí. Snahou jejich působení eliminovat tak vzniká situace, v níž se školy stávají skanzenem a dělají se tam věci, které velmi často nemají se životem mimo školu i s praxí, do níž jednou absolventi přijdou, nic společného. Pokračováním v podobné politice se školy vystavují silnému nebezpečí, že se občané začnou ptát, k čemu školy vlastně jsou. Nerad bych se dočkal stavu, kdy by jediným rozumným důvodem školní docházky bylo hlídání dětí v době, kdy jsou rodiče zaneprázdněni prací.
Je mimořádně obtížné většinu učitelů přesvědčit, že je zcela nezbytné, aby se snažili technologie do školní praxe zavádět. K největším překážkám patří pravděpodobně to, že to po nich nikdo přímo nežádá, jsou nedostatečně vybaveni a navíc to vůbec není jednoduché. Vyžaduje to poměrně specifické znalosti, které nejsou tradičními programy vzdělávání učitelů vyučovány.
Získat v roli učitele plnohodnotnou kvalifikaci v oblasti technologií dnes znamená aktualizovat své znalosti se stejnou rychlostí, s jakou se vyvíjejí samotné technologie. Tradiční studium může tuto snahu pouze iniciovat. Každý pak již musí pokračovat sám. Bez přístupu k nejnovějším poznatkům se neobejde. Ve skutečnosti to znamená nutnost zvládnout funkci sociálních sítí, pomocí nichž se lze spojit s těmi učiteli, které Hippel nazývá čelnými (
Diskuze (3)
Archivní diskuze převzatá z rvp.cz. Přidávání nových komentářů není k dispozici.
- Radek Jež16. 4. 2013
Zajímavý a hlavně pravdivý článek. A myslím, že je škoda, že mnozí nastávající pedagogové se staví proti komunikaci přes sociální sítě a mnohdy i proti používání moderních technologií ve výuce .
- David Mikoláš17. 4. 2013
Přijmeme-li hypotézu (?) pana Ježe, "že mnozí nastávající pedagogové se staví proti komunikaci přes sociální sítě a mnohdy i proti používání moderních technologií ve výuce," jako fakt, pak se logicky nabízí otázka, proč tomu tak je. Nalezneme odpověď ve výše uvedeném a výstižném textu pana Brdičky, který uvádí, "že (po učitelích obecně) to nikdo přímo nežádá a že jsou nedostatečně vybaveni?" Popravdě řečeno mně tato problematika již nějaký čas vrtá hlavou, nicméně si na ni zatím nedokážu uspokojivě a v širším kontextu odpovědět. Jak se na věc dívají jiní kolegové?
- Pavlína Hublová17. 4. 2013
Začala bych asi vybavením. I když z projektů ESF přibylo nějaké to železo na školy, většina učitelů nemá opravdu k dispozci školní notebook a v každé třídě opravdu ještě není počítač nebo alespoň dataprojektor. Vše je pak pouze na chuti a zájmu učitele, jestli chce na svém zařízení za své peníze (platby za připojení apod.) objevovat svět technologií.