Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Identita online
Žáci pochopí rizika plynoucí ze sdílení osobních údajů v digitálním světě. Seznámí se s modelovými situacemi online služeb, které po uživatelích chtějí různé typy osobních údajů. Aktivita podporuje návyk dítěte, aby při volbě konkrétní online služby vždy přemýšlelo a chránilo své osobní údaje. Navazující aktivity vedou dítě ke spolupráci s rodiči, kteří dostávají tipy, jak online služby využívat tak, aby bylo dítě ochráněno před riziky zneužití osobních údajů.
Cíl výuky
- Poznat pojem „online identita“ a související významy – falešná identita, profil online služby, pravidla online služeb.
- Rozhodnout se v konkrétních situacích, jaké informace o sobě na internetu zveřejnit, případně vyrovnat se s realitou, že některé zážitky online si musíme umět odříct, pokud nechceme sdělit některé své osobní údaje.
- Uvědomit si, že webová služba, která pracuje s osobními údaji, má svá pravidla, musí dodržovat zákon, aby nedošlo k úniku informací mimo danou službu.
Popis činnosti
- Žák zažije rozhodovací procesy, které předcházejí vstupu do konkrétní služby na internetu.
- Uvědomí si, s jakými informacemi se do dané služby vstupuje a analyzuje, zda je podle vstupních kritérií splňuje.
Materiály ke stažení
Financování materiálu
Materiál vznikl v rámci projektu spolufinancovaného Evropským sociálním fondem (ESF).
Diskuze (1)
Archivní diskuze převzatá z rvp.cz. Přidávání nových komentářů není k dispozici.
- E Kocourek8. 7. 2014
Zajímalo by mě, zda má autorka článku (InGeneration ?) do důsledků promyšleno, co si žáci mají z navrhované činnosti "odnést". Začnu cíli výuky. Poznat jednotlivé pojmy - budiž. Rozhodnout se v konkrétních situacích, jaké informace o sobě na internetu zveřejnit - ale proboha, jaké zde může být rozhodování? Samozřejmě, že ŽÁDNÉ údaje se nesmí zveřejňovat! A nakonec uvědomit si, že webová služba, která pracuje s osobními údaji, musí dodržovat zákon. Zde už autorka žertuje na plné pecky. Webová služba že musí dodržovat zákon? A jakýpak zákon? Český? Proč? Co je webové službě do jakýchsi zákonů, které platí kdesi v Česku? Nebo třeba zákon, který platí v té zemi, kde je služba provozována? A on to někdo ví, kde je ta která služba provozována? Tak ještě závěrečné otázky: Jak budete informovat rodiče o neobvyklých osobních údajích, které po vás online služby mohou chtít? -- To tedy věru nevím. Postačí, že se shodneme, že VŠECHNY požadované osobní údaje jsou neobvyklé a že ŽÁDNÉ pravdivé nesmí být poskytnuty. Jak, podle čeho, je možné rozpoznat, že online identita uživatele je lživá? -- Elementární, drahý Watsone. Rozpoznáme to automaticky. Valná většina online identit je lživá, neboť jenom blázen by zveřejnil svoji skutečnou identitu. Nicméně, dostáváme se tu k dalším zajímavým otázkám, z té předchozí odvozeným: Co to vůbec je ta "lživá identita"? Co když uživatel maličko upraví svoje jméno - třeba jenom odstraní českou diakritiku? Je Antonin Novak lživá identita uživatele Nováka? A co když uživatel maličko upraví svoje datum narození? Svoji adresu? A co když uživatel na webu používá svoje "umělecké" jméno, které sice s tím, které má zapsané v pasu, nemá pranic společného, ale dotyčný dlouhé roky "žije" v oné alternativní identitě? A můj závěrečný dotaz: Jak odpovědět na online dotaz "Uvedl jste všechny údaje pravdivě?" A moje doporučení: "SAMOZŘEJMĚ ANO", ať už uživatel do webového formuláře nafabuloval sebevětší pohádky.
Seriál