Historie operačních systémů: Od Windows NT po Vista
Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Historie operačních systémů: Od Windows NT po Vista
4,0 (2 hodnocení)
Operační systémy z řady Windows byly od verze 1.0 až po ME závislé na operačním systému DOS. Byly proto málo stabilní, špatně zabezpečené a především zcela nevhodné pro práci v počítačové síti. Proto se již roku 1993 objevuje zcela jiný přístup k budování operačního systému – také ze strany Microsoftu.
V předchozích článcích jsme poukázali na to, jakým způsobem se začaly vyvíjet operační systémy. Linie, kterou se vydal Microsoft, sledovala operační systém DOS, a to i přesto, že se operační systémy z řady Windows stále více stávaly (z hlediska funkcí i uživatelského rozhraní) na tomto systému nezávislé. Firma si ale velice rychle začala uvědomovat, že má-li dosáhnout skutečného úspěchu a dominance na trhu, musí být schopná oslovit také náročnější firemní uživatele a nabídnout systém, který by umožňoval efektivní práci v síti.
Windows NT
Windows NT byl operační systém, který připravoval Microsoft spolu s IBM, právě s cílem odstranit zásadní nevýhody DOS a celý systém přiblížit unixovému konceptu operačního systému, který by byl preemtivní, multitaskingový a podporoval práci v síti a více uživatelů. Dalším parametrem měla být stabilita a bezpečnost. Takto koncipovaný systém měl být v maximální míře kompatibilní s Windows 3.1 a DOS.
Jeho dalším významným rysem byla podpora 16bitových i 32bitových aplikací. Díky tomu, že mělo jít o serverový projekt, byly podporovány také jiné architektury než Intel, což bylo ostatně poprvé a naposledy. Další verze Windows již tento komfort uživatelům nenabídly. Zajímavostí je, že se Microsoft rozhodl jednostranně vypovědět s IBM spolupráci a představil vlastní systém s názvem Windows NT 3.1 v roce 1993. Vývoj na něm byl zahájen již v roce 1988 a mělo jít o spojení výhod OS/2 a Windows. Microsoft se ale rozhodl těžit z úspěchu Windows 3.x, a rozhodl se proto jít vlastní cestou.
Programátorům nabídl přepracované API tak, aby umožňovalo práci s novým modulárním jádrem (někdy se udává hybridním) a vzhled byl v zásadě převzat z Windows 3.x. IBM bylo nuceno svůj operační systém vyvíjet samostatně. V prvních verzích byly OS/2 i Windows NT 3.1 značně kompatibilní, ale to se postupem času zhoršovalo. Microsoft si byl vědom svého úspěchu a rozhraní operačního systému cíleně měnil a uzavíral tak, aby kompatibilita s dalšími systémy nebyla možná.
Celý systém byl vytvořen v C a C++. NT zabraňovalo všem aplikacím na uživatelské úrovni přímo přistupovat k hardwaru, čímž se zlepšila stabilita a bezpečnost, ovšem na úkor rychlosti. Jistou zajímavostí je, že aby Microsoft mohl usilovat o vládní a firemní zakázky, musel do API zavést řadu prvků a standardů, které jsou typicky Unixové (POSIX, NetBIOS, LANMan, ...). Do určité míry představoval tedy jakýsi mezikrok mezi Unixem a DOS.
Archivní diskuze převzatá z rvp.cz. Přidávání nových komentářů není k dispozici.
E Kocourek27. 6. 2012
Jednou z prelomovych zmen kdesi na pomezi mezi Win 3.x a Win XP je zpusob zacleneni aplikaci do OS, na kterem ta ktera aplikace ma pusobit. Od jiste doby se aplikace "instaluji". Microsoft tu predlozil reseni, ktere NEZAMENITELNE charakterizuje jejich produkty. Pripada tento aspekt autorce bezvyznamny?
Clanek je plny tvrzeni prinejmensim diskutabilnich. Treba "Oproti Linuxu a KDE či Gnome se stal Windows XP po všech stránkách zastaralým systémem, který přestával být konkurenceschopný." Ze přestával být konkurenceschopný? Neexistuji nahodou uzivatele, kterym musely byt "modernejsi" (po XP) verze Win vnucovany proti jejich zretelnemu odporu? Neni nahodou vnucovani stale novejsich a novejsich verzi Win firemni strategii MS (ktera s konkurenceschopnosti nema nic spolecneho)?
"byly podporovány také jiné architektury než Intel, což bylo ostatně poprvé a naposledy. Další verze Windows již tento komfort uživatelům nenabídly." -- Predpokladam, ze Windows CE (to je ten OS pro PDA, mobilni telefony a podobna zarizeni, ktery se kazdy rok jmenuje UPLNE jinak, treba Win Mobile) v tomto clanku NEJSOU povazovana za verzi Windows. Win CE samozrejme jsou multiplatformni, a nevsimnul jsem si, ze by to nekdo povazoval za neco mimoradneho.
Postupně byl systém několikrát mírně aktualizován. Větší změny přinesla ale až verze NT 4.0, která se objevila v roce 1996. První změnou, která byla patrná na první pohled, byl vzhled, který vycházel z Windows 95. Celý systém se tak stal relativně pohledným a uživatelsky podstatně přívětivějším. Šlo o plně 32bitový OS s hybridním jádrem a silnou podporou síťových technologií. Ač šlo o systém určený pro firemní prostředí, obsahoval také řadu her a multimediálních aplikací.
NT 4.0 samozřejmě reflektoval změny, které byly v oblasti sítí provedeny. Nabízí tak lepší podporu TCP/IP nebo možnost budovat virtuální sítě pomocí VPN (protokol PPTP), šifrování dat, sdílení informací (IIS) a řadu dalších funkcí. Aplikační software je plně oddělen od hardwaru, což ale šlo obejít (především z důvodů rychlosti nebo potřeby grafické akcelerace), a přinášelo to řadu problémů se stabilitou a bezpečností. Oproti Windows 95 šlo o relativně konzervativní systém, kterému chyběla podpora plug-in play nebo měl jen velmi omezenou podporu DirectX.
Také on byl dostupný jak ve verzi pro servery, tak také pro koncové stanice. Dočkal se řady dílčích vylepšení.
Windows 2000
Přirozeným pokračovatelem Windows NT 4.0 byl Windows 2000. Ten převzal vzhled a ovládání z Windows 98. Mezi novinky patřila například podporu Plug-and-play, DirectX (verze 7.0) či integrace Internet Explorer (verze 5.01). Jako souborový systém byl použit NTFS s drobnými vylepšeními. Objevil se zde také režim spánku. Vše bylo zaměřeno na podporu práce v síti, takže nechyběly nástroje pro sdílení dat, šifrování disků nebo pokročilá alokace zdrojů. Microsoft se snažil, aby byl systém maximálně bezpečný, což se úplně nepovedlo.
Další změnou, která reflektovala požadavek na stabilitu a bezpečnost, byla nutnost podepisování a certifikování hardwaru. Tím bylo zajištěno, že každý kus hardware, který prošel schvalovacím procesem, má plnou podporu ze strany operačního systému a ani jeho ovladače neobsahují zásadní chyby.
Šlo o poslední verzi Windows, která byla určená jak pro servery, tak také pro pracovní stanice (zapojené v síti – pro domácí užití měl sloužit Windows ME). V oblasti serverů na něj navazoval Windows 2003, respektive 2008. Tuto vývojovou větev ale sledovat nebudeme, neboť serverové operační systémy překračují podstatným způsobem rámec gymnaziálního kurzu. V oblasti koncových stanic se objevuje Windows XP.
Windows XP
S Windows XP (rok uvedení 2001) se postupně dostáváme do oblasti soudobých operačních systémů, ale přesto má smysl o něm na tomto místě něco říci. Šlo o první operační systém Microsoftu pro domácí uživatele, který nebyl založen na DOSu, ale naopak stavěl na technologii z NT a Windows 2000. Původně byl určený jen pro 32bitové aplikace, ale později se objevila i 64bitová varianta. Šlo o nejúspěšnější operační systém všech dob.
Přišel se zcela přepracovaným grafickým prostředím, změnou menu, ovládacích panelů a řadou dalších funkcí. Díky tomu, že již nestavěl na DOS, byl mnohem rychlejší, stabilnější a umožňoval běh většího množství aplikací současně. Podporoval také DirectX, takže byl vhodný pro hraní her či práci s multimédii. Obsahoval integrovaný IE, což vedlo postupně k řadě soudním sporů, které konstatovaly, že Microsoft zneužívá dominantní postavení na trhu, aby prosazoval své další aplikace.
Mimo to přibylo velké množství užitečných drobností, jako byla možnost přímo vypalovat CD, lepší práce se sítěmi, podpora domácích malých sítí, USB 2, nové verze připojených aplikací nebo lepší práce se zip archivy. Uvedení Windows XP představovalo jeden z největších skoků v historii vývoje těchto operačních systémů, který může být srovnáván jen s uvedením Windows 95. Ve své době se byl Windows XP relativně bezpečný a moderní systém, který bylo možné používat jak v domácnostech, tak také ve firmách. To mělo za následek nepříliš velký úspěch operačního systému Windows 2000, který se příliš neprosadil ani na serverech, ani na firemních počítačích.
Windows Vista
Dlouhých šest let trvalo, než Microsoft uvedl další operační systém pro domácí počítače, tentokráte s označením Vista. Myšlenka byla jasná – uživatelé byli spokojeni s XP, ale bylo potřeba provést řadu inovací, ať již v oblasti multimédií, sítí nebo třeba vzhledu. Oproti Linuxu a KDE či Gnome se stal Windows XP po všech stránkách zastaralým systémem, který přestával být konkurenceschopný.
Vista tak přišla s přepracovaným grafickým prostředím (Aero), které umožňovalo základní grafické efekty, jako je průhlednost oken, 3D animace a ikonky atp. Další změnou bylo upravené vyhledávání, které se stalo velice efektivní díky indexaci souborů, podpora XML formátů, podpora IPv6 (i když ne zcela dokonalá) nebo lepší práce se sítěmi.
Daní za tyto změny byl ale pomalejší chod systému a větší hardwarové nároky. Také nový vzhled Vista se nedočkal právě pozitivních ohlasů a celý projekt skončil mimořádným neúspěchem. Lidé stále kupovali zastaralé Windows XP (pro Microsoft byla v té době už krizovým problémem špatná bezpečnost), a proto bylo nutné zajistit rychlý příchod nového operačního systému, který by napravil základní chyby Vista. Tím byl dnes hojně užívaný Windows 7 (uvedený v roce 2009).
Závěrem
Prošli jsme relativně velmi podrobně historii operačního systému Windows, s přihlédnutím ke konkurenčním konceptům Unix či Linux. Žáci by měli získat představu o tom, jakým směrem se ubíral vývoj tohoto softwaru, co jej determinovalo a jakým způsobem se vůbec mění. Vzhledem k jejich krátké životní zkušenosti se změnami operačních systémů (často znají jen Windows 7) může mít podobný exkurs svoji hodnotu a význam.
V poslední části seriálu věnovanému historii operačních systémů se zaměříme na alternativní systémy, především Mac OS, ale také třeba zmíněný OS/2, ReactOS a další, aby žáci mohli získat ucelenou představu o tom, z jak rozdílných pozic je možné k vývoji operačního systému přistupovat, co je možné na něm hodnotit, porovnávat a zlepšovat.
Autorům článku se podařilo velmi přehledně a výstižně popsat postupný vývoj operačních systémů Windows. Článek dobře, a příjemně čtivou formou, doplňuje jejich ucelený seriál o vývoji informačních systémů.
