CoSN pokračuje v odhalování horizontů

V roce 2019 se Consortium for School Networking (CoSN) ujalo regionální verze málem zaniklého projektu Horizon Report, který byl po mnoho let nejznámější fundovanou předpovědí budoucího vývoje vzdělávacích technologií. Spomocník se mu v minulosti věnoval opakovaně (zde). Od té doby doznal menší strukturální změny, podstata však zůstává (Horizonty podle CoSN). Celosvětová skupina vybraných expertů diskutuje nosné trendy (překážky, urychlovače, spouštěče), hlasuje o jejich významu pro budoucnost, a CoSN pak vypracuje zprávu, která začátkem roku pravidelně vyvolává celosvětovou pozornost. Ta letošní je zde: Driving K-12 Innovation.

Orientačně se podívejme, co jednotlivé položky znamenají.

1. Výzvy (překážky)

1.1 Přilákání a udržení pedagogů a IT profesionálů
Najímání a udržení zaměstnanců škol je pro školské systémy významným problémem. Pedagogové mají nízký plat a zažívají stres i emocionální vyhoření, což vede často k tomu, že ztrácejí chuť do práce a opouštějí obor. Učitelé se také potýkají s nedostatkem důvěry a respektu ze strany společnosti. Ještě větší výzvou je získání IT profesionálů, kteří mají mimo školství vesměs mnohem lukrativnější nabídky zaměstnání.

1.2 Navrhování efektivních digitálních ekosystémů
Digitální ekosystém je skupina vzájemně propojených nástrojů a zdrojů, které umožňují žákům a učitelům komunikovat a spolupracovat efektivním a hodnotným způsobem. Klíčem k rozvoji úspěšného digitálního ekosystému je interoperabilita (Standardy interoperability podle CoSN) – schopnost počítačových systémů vyměňovat si a využívat informace – včetně neustálého zlepšování efektivity analýzy dat (více viz Rozvoj technologických ekosystémů v amerických školách).

1.3 Digitální rovnost
Digitální rovnost zahrnuje více než jen spravedlivý přístup ke kvalitním digitálním technologiím, jako je vysokorychlostní internet a výkonná výpočetní zařízení ve škole i mimo ni (mýtus meritokracie). Má ve skutečnosti několik vzájemně propojených složek. Podmínkou řešení je, aby žáci:

• měli dostatečné znalosti a dovednosti potřebné k používání technologií při učení;

• mohli interagovat s robustním a přístupným obsahem a programy (ekosystém);

• nebyli omezováni technickou úrovní použitých technologií;

• zažívali smysluplné příležitosti pro učení (též viz Digitální rovnost CoSN v roce 2019).

2. Urychlovače (trendy)

2.1 Budování kapacit inovátorů
Posílení profesní školní komunity a poskytování příležitostí pro pedagogy a všechny profesionály učit se a osvojovat si nové dovednosti otevírá dveře inovativním postupům, které mohou zlepšit výsledky žáků. Když školy poskytují pedagogům příležitosti k učení a zvládnutí nových dovedností, k aplikaci nových postupů a svobodu dělat chyby, vytvářejí prostředí, které je pro inovátory přitažlivé.

2.2 Aktivizace studujícího
Úspěšné studium vyžaduje nejen schopnost, ale též vůli „učit se“. Jde o to přivést žáky k růstovému myšlení, tj. posunout vnímání jejich role od přijímání pokynů k vlastnímu rozhodování při učení. V kombinaci se silným výukovým prostředím by se měli žáci proměnit z příjemců zadání na inovátory v rámci vlastní autentické práce. Nezbytnou podmínkou aktivizace žáka je aktivizace učitelů (volnost při rozhodování). Jedině dosažením vlastního aktivního přístupu lze dospět k celoživotnímu učení. Aktivizace studujících je spojena s nutnou transformací celého vzdělávacího systému. Tento urychlovač je hluboce propojen s personalizací.

2.3 Socio-emocionální učení
Jednou ze základních funkcí vzdělávání je budování dovedností a porozumění pro duševní, sociální a emocionální wellbeing, včetně empatie, flexibility a přizpůsobivosti. Tyto schopnosti formují myšlení a zlepšují úspěšnost učení, spolupráci, řešení problémů a občanskou odpovědnost. Tváří v tvář potřebě vzdělávat na dálku zažívá mnoho žáků, rodin a pedagogů velkou úzkost, osamělost, duševní stres, traumata a smutek. Proto musí učitelé přemýšlet o tom, jak technologie využívat v maximálním souladu se socio-emocionálními potřebami žáků. Je třeba přepracovat vzdělávací programy tak, aby lépe zohledňovaly wellbeing všech zúčastněných.

3. Tech. spouštěče (nástroje)

3.1 Umělá inteligence
Jedná se o technologie, které napodobují složitost a funkci procesů lidského mozku, jako je rozhodování, učení, konstruování, řešení problémů, vnímání a prokazování kreativity. Jejich schopnosti a rozhodovací procesy jsou zcela odlišné od těch lidských (sestávají z algoritmů, pravidel, souborů dat ad. souvisejících s konkrétní oblastí nasazení), ale plní podobné funkce – někdy předčí lidské schopnosti a jindy nikoli. Tyto technologie využívají strojové učení, zpracování přirozeného jazyka, hluboké učení, počítačové vnímání atd. Vzhledem k rychlému vývoji tohoto oboru je třeba se zabývat etickou stránkou používání těchto technologií.

3.2 Neomezující připojení a konektivita
Podmínkou učení kdykoli a kdekoli je všudypřítomný vysokorychlostní internet a vhodné technologie, které umožňují stabilní připojení bez nutnosti fyzického připojení zařízení kabelem. Tyto technologie umožňují mobilitu, propojené výukové aktivity a sdílení výstupů.

3.3 Rozsáhlé digitální ekosystémy
Propojující se systémy a digitální prostředí mohou vytvářet výkonné digitální ekosystémy umožňující žákům učení i podporu řízení svého učení. Tyto systémy integrující různé online nástroje a služby zahrnují ve skutečnosti i formální školní prostředí. To znamená, že je třeba všechny aktivity zde probíhající vnímat jako jeden celek a od počátku je tak i plánovat (viz hybridní výuka).

Poznámka: CoSN navázalo spolupráci s European EdTech Alliance, jejíž ředitelka je zapojena do týmu, který tuto zprávu připravuje. Na její práci je to vidět: Beth Havinga – interoperabilita a digitální rovnost.