Odborný článek
Rozvoj technologických ekosystémů v amerických školách
4,3 (3 hodnocení)
Informace o postupu konvergence amerických škol směrem k zavádění technologiemi podporovaných ekosystémů schopných integrovat výukový obsah i aplikace a analyzovat činnost žáků na základě dat služby LISTedTECH.
Nedávno jsem narazil na zajímavou službu, kterou v roce 2014 založil kanadský datový analytik Justin Ménard. Nazývá se LISTedTECH. Původně zpracovávala data severoamerických vysokých škol, posupně ale zahrnuje i základní a střední školství (K12) a rozšiřuje se mimo americký kontinent. Pro rozhodování, na jaký produkt se orientovat, může být neocenitelným pomocníkem.
Jednoznačně se potvrzuje trend, který jsme na Spomocníkovi již popisovali, když jsme vysvětlovali, co je interoperabilita (Standardy interoperability podle CoSN) a ekosystém (Americká digitální konvergence škol). Jednoduše řečeno, prosazují se systémy schopné integrovat externí aplikace a předávat si data, to vše v rámci jednotného uživatelského rozhraní se zabudovanou analýzou výukových aktivit s výstupy přizpůsobenými různým účelům (od okamžité zpětné vazby až po dlouhodobé statistiky).
Podívejme se třeba na přehled historického vývoje poměrného zastoupení nově instalovaných systémů řízení výuky (LMS) v USA a Kanadě za posledních 17 let.
https://listedtech.com/blog/update-on-the-k-12-lms-historical-market/Je na něm pěkně vidět, jak v Severní Americe v propadlišti dějin pomalu mizí dokonce i Moodle a v posledním roce nakonec i Google Classroom. Rostou dva systémy původně vytvořené jako Open Source, nyní provozované a rozvíjené jako komerční produkty – Schoology (PowerSchool) a Canvas (Instructure). Byla o nich řeč již při popisu aktuálního vývoje v rámci softwarové konvergence (Americká digitální konvergence škol).
Jejich úspěch je spojen s tím, že se snaží realizovat opravdovou interoperabilitu. Propojují LMS (systém řízení výuky nastavující pod vedením učitele pro žáky individualizované aktivity) s obsahem, který odpovídá lokálně přijatým standardům (typicky Common Core). Existující výukové materiály jsou sdíleny nejčastěji v rámci jednotlivých implementací systému (typicky školský obvod). Vyšší (dražší) verze těchto produktů zahrnují též přípravu učitelů s interaktivní asistencí. Možná nebude na škodu podívat se na ukázky propagačních videí, která jejich možnosti alespoň trochu odhalují.
James Wiley, analytik výzkumné a poradenské agentury Encoura, na základě dat LISTedTECH popsal osm typů školských systémů (podle převládajících funkcí), které umožňují jejich klasifikaci a evaluaci, a doplnil je příklady [1]:
James provedl analýzu dostupných dat a přišel se zajímavým zjištěním. Většina systémů se věnuje vyhodnocování výukových výsledků, ale jen málo z nich hodnocení aktivit, tj. toho, co žák před tím, než dospěje k výsledku, dělá. Je to docela poučné a znamená to, že na příště musíme u funkce, která je všeobecně celosvětově označována jako „Learning Analytics“, rozlišovat tyto dvě různé podoby (Hodnocení výsledků, Analýza výukových aktivit).
A ještě jedna poznámka na závěr. Je dobré si uvědomit, že všechny služby hodnotící výukový software nebo výukové materiály musí být průběžně aktualizovány. To nejde dělat bez dostatečných finančních zdrojů. Až příliš často se stává, že právě aktualizace začne být u podobných portálů (jako LISTedTECH) problémem a nakonec to realizátoři musí vzdát. Vzpomeňme třeba na náš zapomenutý reputační systém rozběhlý v rámci SIPVZ na počátku tohoto století. Bude zajímavé sledovat, jak se budou tyto služby do budoucna vyvíjet (např. EdSurge EdTech Index, Capterra, District Administration, ale i naše EMA). Jedno je jisté. Bez implementace umělé inteligence je provozování podobných reputačních služeb do budoucna neudržitelné.
Tento materiál je publikován pod licencí Creative Commons – Uveďte původ – Neužívejte komerčně – Nezpracovávejte 3.0 ČR.