Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Bojí se české děti budoucnosti?
4,0 (2 hodnocení)
Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Jeden z dílčích výstupů výzkumu "Hodnotové orientace dětí ve věku 6 - 15 let", který se uskutečnil v rámci projektu Klíče pro život, realizovaného Národním institutem dětí a mládeže.
V dalším dílčím výstupu z výzkumu „Hodnotové orientace dětí ve věku 6-15 let“ Vás seznámíme s odpověďmi na otázku, zda mají děti z něčeho do budoucna strach nebo obavy a v případě, že mají, tak z čeho. Zároveň máme díky projektu „Naše společnost“, v rámci kterého realizuje Centrum pro výzkum veřejného mínění (dále CVVM) Sociologického ústavu Akademie věd AV ČR pravidelná výzkumná šetření, možnost porovnat naše výsledky s tím, jak odpovídali čeští občané starší 15 let na podobně položenou otázku.
Pozitivním zjištěním je, že největší část dětí (téměř polovina) uvedla, že obavy nemá žádné, 11 % potom, že neví nebo neuvedlo žádnou odpověď.
Pokud děti nějaké obavy nebo strach z budoucna mají, nejčastěji si je spojují se školou (25%). Druhou nejpočetnější kategorií, kam byla zařazena necelá pětina odpovědí, je zdraví. Odpovědi se nejčastěji týkaly obav o vlastní zdraví, ale také starosti o zdravotní stav svých blízkých. Další skupinu (v souboru jich bylo kolem 16 %) tvoří odpovědi spojené s oblastí finančních problémů, budoucího uplatnění a nezaměstnanosti. Jako další v pořadí je skupina odpovědí, ve kterých respondenti projevují obavy z válek a katastrof (15 %). Poslední kategorii (v souboru 5 %), představují výroky respondentů, ve kterých deklarují strach z násilí, kriminality a zlých lidí.
S věkem respondenta klesá podíl těch, kteří uvádějí, že nemají žádné obavy a stoupá naopak počet těch, jež uváděli konkrétní odpovědi (zatímco v kategorii 6-9 let to bylo jen 34 %, u 13-15letých to bylo 46 %). Více obav spojených se školou mají respondenti nejmladší, kteří jsou teprve na začátku školní docházky, a také respondenti nejstarší, jež se naopak již připravují na přechod na střední školu. Ekonomických problémů se v budoucnu častěji obávají respondenti z nejstarší věkové kategorie, nejmladší děti pociťují také méně často strach o zdraví své nebo svojí rodiny. Mezi dívkami a chlapci nebyl v tomto ohledu zjištěn žádný zásadní rozdíl, pouze chlapci, kteří pravděpodobně o své budoucnosti přemýšlejí celkově méně než dívky, více uváděli, že žádné obavy nebo strach z budoucna nemají. Na tom, zda děti pociťují strach nebo obavy ze své budoucnosti, a to jakého jsou charakteru, se částečně podepisuje výše dosaženého vzdělání jejich rodičů a s ní související socioekonomický status rodiny. Děti z rodin, kde alespoň jeden z rodičů dosáhl vysokoškolského titulu, mají menší obavy z budoucna než ostatní. Respondenti pocházející z rodin, kde ani jeden z rodičů nemá maturitu, pociťují naopak obavy častěji a to především ty, které jsou spojeny s ekonomickými problémy a s obtížemi se zařazením na pracovním trhu. Nejméně mají strach děti ze spíše lépe situovaných rodin, nejvíce obav naopak mají respondenti z rodin spíše nebo hůře postavených. Jejich obavy jsou opět spojené zejména s ekonomickými problémy a nezaměstnaností, častěji než u ostatních jsou jejich obavy spojené také se školou.
To, zda dítě pociťuje obavy ze své budoucnosti, se zcela pochopitelně projevuje také na subjektivně vnímaném pocitu štěstí v životě. Děti, které jsou v životě rozhodně šťastné a jichž je v souboru necelá polovina, mají strach z budoucnosti daleko méně než ostatní děti.
Z výzkumu CVVM vyplynulo, že asi tři pětiny (59 %) Čechů má podle vlastního vyjádření nějaké obavy, dvě pětiny (41 %) se naopak ničeho v současnosti neobávají. Tyto údaje jsou relativně nejpříznivější za celou dobu srovnatelných měření, tj. od roku 2002. Podrobnější analýza ukázala, že častěji obavy mají ženy (63 %) než muži (55 %). Míra obav také zřetelně narůstá s věkem a s klesající životní úrovní. Nejčastěji mezi obavami figurují nezaměstnanost, životní úroveň a nemoc, respektive obava o zdraví. Poměrně často se v odpovědích respondentů vyskytovaly také obavy o bezpečnost, respektive strach z kriminality, obavy o rodinu a přátele, zdražování, válka, obecný strach z budoucnosti, zdravotnictví, ekonomický vývoj v ČR nebo terorismus.
Pokud bychom tedy porovnali výsledky obou výzkumů, můžeme konstatovat, že děti do 15 let mají v průměru obavy menší než dospělá populace, ale rozdíl není možná tak zásadní, jaký bychom vzhledem k tomu, že dětství je obecně vnímáno spíše jako bezstarostné období, očekávali. Odpovědi dětí i dospělých, s čím si spojují své obavy, snad pouze s výjimkou školy, se opět v zásadě neliší.
Celou tiskovou zprávu CVVM je možno najít na adrese: http://www.cvvm.cas.cz/upl/zpravy/101098s_ov110202.pdf
Mgr. Hana Maříková, odborná pracovnice Výzkumu
hana.marikova@nidm.cz
Tento materiál je publikován pod licencí Creative Commons – Uveďte původ – Neužívejte komerčně – Nezpracovávejte 3.0 ČR.