Aktivizující metody ve výuce slohu

Učivo: slohové útvary: úvaha

Další přesahy: dramatická výchova, multikulturní výchova

Použité metody a formy výuky: didaktická hra, četba textu z učebnice, řízená diskuse, společné shrnutí

Poznámky: plná individuální integrace osob s postižením zraku na různém stupni

Průběh hodiny

Evokace: učitelka explicitně navazuje na předchozí hodinu – probíraným učivem byl slohový útvar výklad na téma osoby se zrakovým postižením, kompenzační postižení.

Žáci s učitelkou ve frontálně vedené diskusi shrnují, co se v předchozí výuce naučili, a opakují pravidla výkladového slohového postupu.

Dále vyučující navazuje tématem Mýty o zdravotním postižení, mýty a předsudky, diskuse, k tomu zařazena ilustrující videa:

• Modelová situace (MS) č. 09 výukové opory Výuky k různosti, „Koncert v Rudolfinu“
• MS č. 42, „Simulant“

Diskuse má vyústění v záznam do sešitů o základních nedorozuměních, k nimž může docházet při styku osob se zrakovým postižením s osobami zdravými.

Následuje předěl, četba odborného textu o úvaze v učebnici – pokus o společné „dekódování textu“, společný zápis do sešitu obsahuje klíčové koncepty:

• co znamená uvažovat a klást si otázky,
• jak napsat text, aby něco přinášel čtenáři, aby „mohl uvažovat“ s autorem: logika, sdělení osobní zkušenosti, její komentování
• v úvaze nesmějí chybět názory autora

Dále učitelka umožní žákům zažít situaci úplného zrakového postižení a nutnost spolehnout se na okolí na vlastní kůži. Tuto aktivizující metodu lze doporučit jako příklad vhodné aktivizace a dobré praxe výuky sluhu. K tomu využívá hra z nabídky workshopů dramatické výchovy ve výukové opoře Výuka k různosti – hra na „autíčka“ (s. 13/327 tištěné podoby výukové opory) – žáci, z nichž jeden má přes oči šátek, se mají dovést k vlastnímu stolku, který se nalézá v sousední třídě; jeden žák z dvojice je „nevidomý“, druhý jej vede převážně jen pomocí doteků.

Reflexe hry – žáci si do sešitu zapíší, jak se v průběhu hry cítili, poté své záznamy sdílejí s ostatními;

Učitelka potom navrhne téma krátké společné diskuse, které vyplynulo ze záznamů žáků: učitelka se zeptá: lze moc nad tělesně postiženým (nebo všeobecně) zneužít?

Dále žáci navazují tím, co již z výuky slohu a komunikace znají – připomenou si typy komunikace verbální a neverbální a jejich nezastupitelnost při komunikaci a porozumění druhým. Následuje zápis do sešitů na základě diskuse. Navazuje téma ne-komunikace jako příčina nedorozumění a několik ilustrativních videí:

• MS zrakové postižení, Nákup
• Nejčastější druhy postižení – zrakové postižení, videoukázky č. 54 a 55

Dále pro zažití neverbální komunikace a možnosti usnadnit porozumění beze slov zařazuje učitelka workshop vyvinutý pro výukovou oporu Výuka k různosti s názvem Řeč těla – workshop upraven pro časové omezení na sehrání několika protichůdných emocí, hraje každý žák třídy (zdroj: Dramatická výchova, workshop Komunikace, aktivita Protiklady – vyjádření emocí, s. 13/346 tištěné výukové opory)

Následně společně doplní zápis k neverbální komunikaci do sešitu.

Výuku uzavírá reflexe, při níž žáci opakují, co se dozvěděli o životě lidí se zrakovým postižením, co o komunikaci, o provázení takovým lidí, co o jejich pomoci, zopakovali si též některé mýty a pověry o lidech se zrakovým postižením (nic nevidí, nedá se s nimi povídat, nezajímá je, kdo je v jejich okolí...

Následně učitelka zadává domácí přípravu úvahy na téma: Jak se žije těžce zrakově postiženým lidem.

Závěrečná reflexe: učitelka se ptá, co žáky bavilo a co mělo přínos pro jejich písemné uvažování. Žáci odpovídají a jsou vedeni ke zdůvodňování svých postojů.

Reflexe

Cílů výuky v oblasti rozvíjení oborových i klíčových kompetencí bylo dosaženo, jak jsme zjistili v závěrečném rozhovoru se žáky, materiály tištěné i videa z výukové opory dosažení cílů  pomohly.

Společný komentář hospitujícího a učitele:

Klady výukové opory pro dosažení cílů hodiny:

Videa vhodná pro nižší sekundární vzdělávání – aktivizují, pomáhají soustředěnosti a tematicky vymezují diskusi.

Doporučení ke zlepšení výukové opory:

Teoretické texty nejsou vhodné pro běžné třídy ZŠ: texty jsou dlouhé, abstraktní, žáci je nemohou přečíst s pochopením; výklad je v prvé řadě pro učitele – uvažovat o tom, zda texty neposkytnout v podobě, kdy by je bylo možno upravovat, krátit, zjednodušit s ohledem na žáky (formát MS Word či podobný).

Doporučení pro další učitele:

• střídat činnost, využít různorodých námětů z učební opory;
• určitě v komunikační výchově využívat hry z přílohy dramatická výchova.

Literatura a použité zdroje

Výuková opora Výuky k různosti [online]. 2011. [cit. 2012-05-23]. Dostupné z: http://www.nejsmevsichnistejni.cz/vystupy.