9 poučení ze zavádění 1:1
Informace o tom, jaké poučení si odnesli pracovníci několika amerických školských obvodů ze zavádění využívání technologií ve všech školách formou 1:1.
Navažme na starší spomocníkovy články (např. V USA se diskutuje o výuce 1:1; Jak v Magogu zaváděli 1:1; Levné počítače 1:1 stále centrem zájmu; Pedagogika 1:1 a otázky s ní související; Nástup tabletů je definitivním vítězstvím 1:1) a podívejme se na tuto problematiku očima pracovníků pěti amerických školských obvodů, ve kterých byl v nedávné době plošně zaveden program 1:1. Ti při řešení tohoto úkolu a na základě své dlouholeté praxe došli ke zkušenostem popsaným v následujících devíti bodech, bez kterých nelze v systému výuky 1:1 uspět [1]. Podívejme se na ně.
1) Stanovit si cíle a podělit se o ně
1:1 není jen o rozdání a používání technologií žáky. Práce s technologiemi automaticky neznamená, že dochází k učení nebo že je učení efektivní. Nejdůležitější je nejprve nastavení reálných cílů, díky kterým žáci dosáhnou větší motivace, prohloubí se jejich zájem o předmět a zlepší se porozumění probírané látce. Žáci budou vedeni k vlastním výkonům, a pokud budou technologie tvořit základy těchto cílů, bude mít 1:1 smysl.
Vyvíjet tlak na učitele a očekávat po zavedení 1:1 okamžité zlepšení žáků není na místě. Učitelé potřebují čas a prostor na zamyšlení jak aplikovat nový systém výuky do tříd.
Plán zavádění 1:1 by měl jasně ukazovat směr digitálního učení, proto je důležité, aby probíhala intenzivní komunikace se všemi zúčastněnými stranami. Vedoucí oddělení IT jednoho ze zúčastněných obvodů Peter Just popisuje směřování digitálního učení takto: „…Je třeba se zaměřit na to, jak pevněji svázat kurikulum s používáním technologií, které se stávají všudypřítomné, a jak udělat tyto všudypřítomné technologie něčím, co skutečně klade důraz na výuku a učení.
Diskuze (1)
Archivní diskuze převzatá z rvp.cz. Přidávání nových komentářů není k dispozici.
- E Kocourek29. 6. 2015
Žáci budou vedeni k vlastním výkonům, a pokud budou technologie tvořit základy těchto cílů, bude mít 1:1 smysl. -- Pokusil jsem se přeložit tento výrok do češtiny, a vylámal jsem si na tom zuby. I nahlédl jsem do odkazovaného původního článku, a tam stojí: "If you set your goals as things like student engagement, levels of inquiry, levels of understanding — which research has shown lead back to student achievement — and technology plays a building block in that process, you’ll set yourself up for a good program." Hodně volně přeloženo: Nastavíte-li si cíle jako zapojení studentů, úrovně dotazování a úrovně porozumění - o kterých výzkumy prokázaly, že vedou k (měřitelným) výkonům studentů - a pokud v tom budou hrát roli technologie, pak se nasměrujete k dobrému programu." Poněkud šroubovaný výrok. Není divu, že autor studentské práce měl s jeho překladem problém. Přeloženo do lidské řeči: Když si za cíle zvolíte neměřitelné ptákoviny, které se vzděláním nemají nic společného, a když k tomu povedete učené řečičky o technologiích, tak ten váš projekt vašim nadřízeným, úřadům a ministerstvu prodáte. Nezapomeňte mít v rukávu odkazy na "výzkumy", které naznačují cosi o souvislosti těch vašich ptákovin s tím, co by se žáci opravdu měli naučit. Pročpak se průkopníci nuceného vybavování studentů školní výpočetní technikou (v originále "1-to-1 Pioneers") vyjadřují o svých perlách takto šroubovaně a zamlženě? Skoro to vypadá, jako by si byli vědomi skutečné kvality a skutečného přínosu jejich zboží. A teď k některým poučením: Ad 4) Program dozrává: Na školách by měl být přítomen odborník pro technickou podporu zařízení.Dobrý nápad. Škoda, že v bodě (8) se píše, že školy si takového odborníka nemohou dovolit. Ad 5) Bez tištěných učebnic: Obejít se bez papírových učebnic by bylo vynikající! Ale pokud vím, neexistuje žádné nakladatelství, které by svoji učebnici prodalo ve formě čistých dat. Z pochopitelných důvodů - čistá data totiž nedokáže nikdo ochránit před volným šířením. Kdyby státní orgány myslely svoji podporu 1:1 vážně, ZAPLATILY by volně šiřitelné učebnice. Myslí to vážně? Ad 6) Nedokončená: Jsou průkopníci 1:1 opravdu takoví neználkové, nebo jedou v žoldu prodejců? Opravdu se mají školy (!?) naplno zapojit do "komplotu Intelu a Microsoftu"? Proč by školy měly cokoli plánovat podle marketingových strategií výrobců OS, chrlících nové a nové nesmyslné verze operačních systémů? Správná je strategie prosazující nezávislost na OS (a tím spíš na verzi OS!). Kdyby státní orgány myslely svoji podporu 1:1 vážně, mohly by zadat a financovat vytvoření multiplatformního "vzdělávacího" prostředí, které by zaručeně fungovalo na všech OS a na všech jejich verzích. Osobně se domnívám, že takové multiplatformní prostředí (a to HTML a JavaScript) existuje a funguje, ale průkopníci 1:1 jistě mají onačejší požadavky na takové prostředí. Tak proč ti průkopníci nesednou a ty svoje požadavky nesepíšou? Ad 7) Nutnost správy zařízení: Pokud průkopníci 1:1 ze všech sil vymýšlí problémy tam, kde by žádné nemusely být, není divu, že tu a tam se jim záměr zdaří a a oni ten problém opravdu vymyslí. Případně vytvoří. Celá koncepce 1:1 je postavena na tom, že moudrá škola (případně ještě moudřejší ministerstvo) vybere jakési zařízení, které se hromadně nakoupí a vnutí všem žákům dané školy. To vše ve jménu ideálu rovnosti, která fakticky stejně nikdy nebude docílena. Je-li zařízení (třeba tablet) školní, pak samozřejmě škola musí řešit, co si počne v případě poruchy či ztráty (nebo dokonce, hahaha, zastarání) onoho zařízení. Musí řešit distribuci programů, musí řešit konfiguraci a správu oněch zařízení. Přitom dnes každý žák má v kapse mobil, polovina žáků navíc tablet, čtvrtina žáků navíc netbook. Nebylo by praktičtější zveřejnit (s jistým předstihem) požadavky, co mají ta studentská zařízení umět, a dále už se jenom spoléhat na studenty, že si s tím poradí? Stejně se přece předpokládá, že studenti ta zařízení (třeba tablety) budou umět ovládat. Pokud se studentovo zařízení porouchá nebo ho student někde zapomene - co je škole do toho? Pokud - ta hrůza! - nefunguje cloudové úložiště, zde, milí studenti, flashka s příslušnými daty a nějak si to naládujte. Žádný student si samozřejmě nenechá svoje zařízení správcovat školním správcem - o další starost méně! Ad 8) Zjednodušení a zefektivnění: Škola se prostě stará jen o to, co jí přísluší - vzdělávací data, popř. vzdělávací procesy. Do technické podpory škole nic není, tu si musí vyřešit studenti. Chtějí surfovat na webu? Chtějí nakupovat na Internetu (a tedy vyplňovat a odesílat formuláře)? Chtějí chatovat? Chtějí sdílet fotky a video? Jejich zařízení si s tím musí poradit - bez zásahu školy! A ty vzdělávací procesy přece nemohou být ničím jiným! Ad 9) Zavedení: Ty velké úspory za nákup učebnic bych chtěl vidět (černé na bílém), a také bych chtěl vidět ty pracovníky, kteří se shodují, že program 1:1 se vyplatí i po finanční stránce. Připadá mi to jako námět pro další článek nějakého průkopníka 1:1.