Myšlenkový svět nacismu

Lekce představuje didakticky hodnotný materiál, který propojuje historické poznání s občanským a etickým rozměrem výuky. Žáci prostřednictvím autentických pramenů (dětská kniha „Jedovatá houba“, pseudovědecký text Hanse Günthera, dobová propaganda v tisku) rozpoznávají základní principy nacistické ideologie a analyzují způsoby, jak propaganda ovlivňovala myšlení lidí různých věkových i sociálních skupin. V kontrastu k těmto pramenům je postavena Všeobecná deklarace lidských práv, která pomáhá žákům pochopit, proč bylo po válce nutné zformulovat zásadu rovnosti všech lidí „bez rozdílu rasy“.

Lekce účinně rozvíjí Klíčovou kompetenci k občanství a udržitelnosti, protože vede žáky k promýšlení důsledků ideologie založené na rasové nadřazenosti a k pochopení, že demokratická společnost se musí aktivně bránit podobným formám nenávisti. Žáci porovnávají různé scénáře – svět podle nacistické ideologie a svět založený na principech lidských práv – a uvědomují si, že udržitelnost společnosti závisí na ochraně lidské důstojnosti a respektu k rozmanitosti.

K silným stránkám lekce patří promyšlená práce s vizuálními i textovými zdroji, výborné využití kontrastu mezi nacistickou propagandou a deklarací práv, ale i možnost mezipředmětového propojení s občanskou a etickou výchovou. Didaktická stavba lekce je jasná, práce s prameny rozvíjí čtenářskou i vizuální gramotnost a nabízí žákům autentický vhled do dobového myšlení.

Určité rezervy se týkají závěrečného úkolu, který je pro žáky poměrně abstraktní a obsahuje příliš otevřené otázky bez jasné struktury odpovědi. Užitečné by bylo nabídnout vodítka či rámec pro formulaci závěrů a tím usnadnit hodnocení. Rovněž formulace v tabulce („Jak jsou charakterizováni Židé“) může být nejednoznačná – vhodnější by bylo zaměřit pozornost na to, jak jsou různé skupiny zobrazovány v propagandě a jaké stereotypy zdroje vytvářejí. Pro žáky základní školy může být téma poměrně abstraktní a vyžaduje citlivé vedení.