Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Rozvíjíme empatii u dětí předškolního věku
Cílem celku je rozvíjet empatii a prosociální chování, podpořit u dětí uvědomování si vlastních emocí a jejich vyjadřování. Celek napomáhá rozvoji vztahů ve skupině a rozvoji emocionálního cítění, učení se spolupráci s ostatními, učení se naslouchat druhým a vyjadřovat se, získávání příležitostí k rozvoji fantazie, vnímání vlastního těla a svých pocitů, rozvoji citlivosti ke svému okolí – přírodě i lidem.
1. Úvod
Empatie neboli vcítění je velmi významná sociální dovednost a děti by k ní měly být vedeny již v předškolním věku. Na vyšších stupních škol se někteří pedagogové soustředí spíše na sumu poznatků, vědomostí a na výkonnost. Mnohdy jim pak uniká předávání sociálních dovedností žákům.
Ověřila jsem si, že při záměrném rozvíjení této důležité vlastnosti dochází u dětí k pokroku. Pokud se u dětí empatie rozvíjí různými činnostmi, po určité době lze vidět rozdíl v chování dětí. V mateřské škole tak mohou být vytvořeny základy, o které se může člověk opírat po celý život.
Proto zde předkládám učitelkám mateřských škol metodiku, s jejíž pomocí jsem zjišťovala, zda jsou děti v předškolním věku empatické a zda dochází k rozvoji empatie. Každá učitelka může pomocí pohádky a hry v roli zjistit, jak jsou na tom se vcítěním děti v její třídě. V projektu nabízím ukázku dvou tematických bloků zaměřených přímo na rozvoj vcítění a prosociálního chování a další náměty na činnosti, jež pracují s emocemi u dětí předškolního věku.
Důležité
Pokud chceme u dětí empatii rozvíjet, je důležité vést děti k citlivosti po celý rok. Jde o dlouhodobý proces, při kterém bychom neměli zapomínat na některé základní strategie.
Učitelka by se měla snažit u dětí podpořit vnímání vlastního těla a smyslové vnímání, protože jenom tak dokážou následně vnímat i pocity. Důležitou strategií je také rozvoj schopnosti vyjadřování a naslouchání (pomoci nám mohou komunitní nebo diskusní kruhy). Další strategie spočívá ve vyjadřování pocitů a rozšiřování emočního slovníku. Neméně důležitá je efektivní komunikace.
Nezastupitelnou roli hraje empatická učitelka MŠ. Učitelka se dokáže vcítit do pocitů, přání a potřeb druhého. Být empatická neznamená přijímat problémy nebo přání druhých za své, ale porozumět jim, být k nim vstřícná a ochotná pomoci.