Začínáme se školním parlamentem I.

Jednou z možných cest k úspěšnému naplňování přínosů a okruhů průřezového tématu Výchova demokratického občana je školní parlament (nebo jakákoli podobná forma samosprávného zapojení žáků do života školy). Dobře fungující žákovská samospráva rozvíjí u žáků demokratické znalosti, dovednosti a postoje. V mnoha základních školách školní parlament či žákovská rada funguje, často však spíše formálně. Žáci nevědí, proč v parlamentu jsou a k čemu je jim dobrý, zasedání parlamentu se točí okolo stejných témat bez reálných řešení, vidět jsou pouze ti nejstarší apod. Naopak učitelé často bojují s pasivitou žáků, nevědí, jakou činností se s parlamentem na pravidelných zasedáních zabývat, nezažili nikdy model dobře fungujícího parlamentu atd. Stále aktuální otázkou tak zůstává, jak pracovat se školním parlamentem, aby byl efektivní a žáci se v něm na základě osobního prožitku učili aktivnímu občanství.

V následujícím textu bychom Vám rádi nabídli konkrétní kroky a aktivity, které Vám pomohou v zakládání či zlepšování parlamentu na vaší škole. Toto pojetí vychází ze dvou zdrojů. Z britského modelu práce se žákovskou participací (www.schoolcouncilswales.org.uk) a ze zkušeností z projektu POLITEIA, který se zabývá tématem demokracie na základních školách (www.politeia.cz).

V tomto textu budeme nejčastěji používat pojem školní či žákovský parlament, který se běžně objevuje na českých školách (někde se objevují také žákovské rady, v praxi však jde o synonyma). Celé téma však chápeme v širším kontextu a kloníme se spíše k označení žákovská participace.

Práci na dobře fungujícím parlamentu můžeme rozdělit do pěti kroků:

1. příprava