Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Střední průmyslová škola Uherský Brod si vedle běžných evaluačních metod (např. dotazníky, průzkumy, rozhovory) vybrala i jednu netradiční, a to metodu evaluace pomocí obrazu, konkrétně koláže, která vyžaduje zapojení jiných částí mozku než mluvené slovo.
Příklad dobré praxe vznikl jako součást systémového projektu Pilot G/GP (www.pilotg-gp.cz), který v letech 2004 - 2008 spolufinancovaly ESF, MŠMT a MHMP.
Škola: Střední průmyslová škola, Uherský Brod
Realizátor: Alena Buráňová
Konzultant VÚP: Lucie Procházková
Střední průmyslová škola Uherský Brod si vedle běžných evaluačních metod (např. dotazníky, průzkumy, rozhovory) vybrala i jednu netradiční, a to metodu evaluace pomocí obrazu, konkrétně koláže, která vyžaduje zapojení jiných částí mozku než mluvené slovo. Cílem je vyjádřit prostřednictvím obrazu svůj pohled na školu, učitele a vzájemné vztahy. Koláže měly zachytit, co se žákům ve škole líbí nebo nelíbí, jak vidí své učitele, co považují za klady a zápory školy.
Střední průmyslová škola Uherský Brod se nachází ve Zlínském kraji. Je školou nového typu s širokou nabídkou vzdělávacích programů. Možnost vzdělání zde najdou žáci základních škol, absolventi učebních oborů i všichni ostatní, kteří si chtějí rozšířit a doplnit své původní vzdělání.
Ve školním roce 2006/2007 měla škola 650 žáků, z toho 110 dívek. Vyučují se tu jak studijní, tak učební obory. V letošním školním roce navštěvovalo 450 žáků obory maturitní a 200 žáků obory učební.
Ve škole pracuje jako poradní orgán ředitele školy studentská rada, kterou tvoří zástupci všech tříd. Na svých pravidelných schůzkách tak mají žáci možnost vyjadřovat se k dění ve škole, ovlivňovat její činnost a podílet se na její správě.
Ve spolupráci s Filozofickou fakultou Masarykovy univerzity v Brně se SPŠ Uherský Brod zapojila do dvouletého projektu „Bridges Across Boundaries" v rámci evropského programu Sokrates, který byl zaměřen na oblast evaluace kvality školy a vyučování. Mezi účastníky ze sedmi zemí byly také školy z České republiky. Cílem projektu bylo podpořit autoevaluační praxi ve školách zúčastněných zemí, a to především její pilotní realizaci. Do projektu se zapojilo 6 českých škol, každá přišla s vlastní verzí autoevaluační metody. Příspěvkem SPŠ Uherský Brod byla právě metoda pomocí obrazu (koláže).
Podle vyhlášky MŠMT ČR č. 15/2005 Sb. je každá škola povinna vypracovávat vlastní hodnocení. Školy mají možnost zvolit nástroje, které poskytují různé úhly pohledu na to, co se ve škole děje.
Autoevaluace byla v SPŠ Uherský Brod v různých formách realizována již před tím, než vešel v platnost zákon, který to ukládá všem školám. Evaluací pomocí obrazu škola chtěla zábavnou formou zjistit názory žáků na klima a prostředí školy, kterou navštěvují.
Před rokem na téma klima školy provedla dotazníkové šetření, kterého se zúčastnili žáci, zaměstnanci i rodiče. Výsledky byly natolik zajímavé, že se škola rozhodla toto téma rozvinout jinou formou. Cílem bylo dosáhnout toho, aby se žáci nad problémem zamysleli a nezůstalo jen u pouhého zaškrtávání odpovědí v dotazníku.
K tomuto účelu byly vybrány třídy různých ročníků, protože jinak může školu vidět nový žák a jinak ten, který v ní strávil již delší dobu. Cíl celé akce žáci znali, asi týden dopředu se připravovali a promýšleli, jak vše vyjádří. Motivací pro ně bylo i to, že mohli v průběhu vyučování pořizovat fotografie, využívali školní fotoaparát i tiskárnu. Všichni vyučující o jejich přípravě věděli a do ničeho nezasahovali.
Hlavním cílem bylo zjistit prostřednictvím koláže pohled žáků na školu:
Evaluace pomocí obrazu se zúčastnily 4 šestičlenné skupiny žáků 1., 2. a 3. ročníku, které pracovaly nezávisle na sobě. Měly za úkol pomocí obrazu nebo plakátu vyjádřit klady a zápory školy. Dostaly k dispozici fotoaparát a mohly použít jakýkoli materiál a formu zpracování. Ještě před vlastní realizací měli žáci možnost přípravy, využili především fotoaparát a možnost dokumentace školního prostředí. Zakoupili si a připravili další pomůcky, např. fixy, pastelky, papíry apod.
Při samotné realizaci měla každá skupina k dispozici bílý papír formátu A0. Na tuto činnost se předem připravovali, každý se již individuálně zamyslel nad vlastním provedením. Každý člen skupiny měl možnost konkrétně se vyjádřit, zapojit se do diskuse a přednést svůj návrh řešení. Některé skupiny vytvořily jen jednu koláž, některé se zaměřily na obě oblasti, zhodnotily jak klady, tak i zápory školy.
Základem každého obrazu se staly fotografie, ty totiž přinášejí jiné svědectví, než jaké může poskytnout slovo, výpověď nebo dotazník. Své obrazy žáci mohli dotvořit kresbou, psaným slovem, pestrými výstřižky z novin a časopisů i jinými nápady. Měli k dispozici celé dopoledne pro realizaci svých nápadů, nikdo z vyučujících jim do jejich práce nezasahoval.
Vzniklo 6 velkých koláží, které odrážely pohledy žáků na celkové klima školy. Většinou žáci zobrazovali dva hlavní motivy - klady školy a zápory školy. Jedna skupina vytvořila pomyslné „nebe a peklo", jiná se snažila vše vyjádřit použitými barvami (tmavá a světlá). Zajímavým nápadem bylo zachycení školního života formou skládání puzzle.
Jako pozitivum žáci velmi často hodnotili vzhled školy, vybudování nových prostor, přístavbu respiria a moderní sportovní halu. Jedna koláž dokumentovala všechny stavební úpravy v posledním desetiletí, což svědčí o tom, že žákům záleží na esteticky upraveném prostředí. Vysoce hodnocena byla také vybavenost odborných učeben, mnohé z nich byly zachyceny na fotografiích.
Školu netvoří jen prostory, ale i učitelé. Fotografie některých vyučujících s podtitulem „Naši šampióni" jistě svědčí o vztahu žáků k nim. Na kolážích se objevily také fotografie ze školních výletů, z poznávacího zájezdu do Anglie, z lyžařského výcviku. Dokazují, že současná mladá generace opravdu ráda cestuje. S titulkem „Rozjeď to na plný plyn" se nezapomnělo ani na autoškolu, která ve škole působí.
Jako negativa žáci často vnímali neupravená zákoutí v blízkosti školy, zastaralý systém objednávání stravy, stísněné prostory šaten, nemoderní vybavení dílen. Sami dokázali posoudit, že schází venkovní hřiště a chemická laboratoř. Bylo překvapivé, jak žáci svými kolážemi dokázali přesně vystihnout svůj podíl na estetice školních prostor a negativních stránkách školy (rozbité okno, poškozené dveře, kouření žáků). Bylo by velmi dobře, kdyby náhled spolužáků dokázal ovlivnit i ostatní. Možná si uvědomili, že prostředí, ve kterém žijeme, si zčásti tvoříme sami.
Před zahájením práce si žáci připravili:
Hotové koláže byly vystaveny v aule školy, kde si je mohli prohlédnout všichni žáci i učitelé. V den rodičovských schůzek byly prezentovány rodičům i další veřejnosti.
Zveřejněné koláže vyvolávaly diskuse jak mezi žáky, tak mezi učiteli. Klady potěšily, mnohé zápory pak přesně vystihly slabá místa a měly výpovědní hodnotu hlavně pro vedení školy.
Vystavené koláže v aule školy - fotografie instalace
Obrázek
Obrázek
Obrázek
Obrázek
Obrázek
Obrázek
Obrázek
ObrázekBěhem doby, která od tvorby koláží uplynula, už můžeme zaznamenat spoustu změn, a to například ve změně stravovacího systému, modernizaci dílen, vybudování chemické laboratoře. Použitá metoda, i když trošku netradiční, podala škole dostatek informací o tom, jak ji žáci vnímají. Až překvapivě přesně dokázali obrazem vystihnout její slabiny i přednosti. Žáky tvorba koláží zaujala, byli schopni pracovat zcela samostatně, i když to mnohdy nebylo jednoduché, někteří si poprvé vyzkoušeli týmovou práci a zároveň jim záleželo na tom, aby je výsledek dostatečně prezentoval. Analýza jejich práce se pro školu stala důležitou hodnotou v celkovém procesu evaluace.
Názory tvůrců koláží
Jak jsme tvořili evaluační projekt školy...
(očima žáků)
1. Zahájení projektu
2. Tvorba koláží
3. Zveřejnění výsledků ve škole
4. Přínos projektu
Uvedený příklad dobré praxe popisuje využití netradičního přístupu k evaluaci školy. Představuje pro žáky jednoduchou možnost vyjádřit se k životu ve škole, k prostředí, které je obklopuje, a k dalším aspektům, které ovlivňují studentský život. V rámci autoevaluačního procesu jej hodláme na naší škole dál využívat. Protože se jedná o zábavnou formu sebehodnocení, chceme dát žákům prostor vyjádřit se i k jiným věcem souvisejícím se vzdělávacím procesem.
Dalšími tématy by mohlo být:
V budoucnu se lépe zaměříme na výběr tříd, které se procesu zúčastní - studijních i učebních oborů, pouze chlapecké, smíšené a na následné srovnání výsledků.
Překvapilo nás, jak zodpovědně žáci k úkolu přistupovali, snažili se vystihnout nejen zápory školy (jak by se dalo očekávat), ale i co dobrého jim škola poskytuje a dává. Ve velké míře si vyzkoušeli týmovou spolupráci, se kterou se budou setkávat při dalším studiu a ve své profesi.
Další zdroje informací k PDP:
www.phil.muni.cz/ped/selfeval – web projektu Bridges Across Boundaries
MACBEATH, J., SCHRATZ, M., MEURET, D., JAKOBSEN, L. B. a kol.: Serena aneb Autoevaluace škol v Evropě. Fakta, Žďár nad Sázavou 2006. ISBN 80-902614-8-5.
Kontaktní osoba:
Alena Buráňová
e-mail: aburanova@sps-ub.cz
Tento materiál je publikován pod licencí Creative Commons – Uveďte původ – Neužívejte komerčně – Nezpracovávejte 3.0 ČR.