Zpráva o výzkumu pocházejícího z čínských ekonomických vysokých škol, který odhaluje nové souvislosti kognitivního odlehčení vznikajícího využitím AI.
Philippa Hardman zasvěceně informuje [1] o studii čínských výzkumnic z několika ekonomických vysokých škol [2], jež zkoumaly v současnosti s technologiemi velmi často diskutovanou problematiku souvislosti kognitivní zátěže s využitím AI. Na Spomocníkovi se s tímto tématem setkáváme opakovaně (kognitivní odlehčení). Dosud vždy byl závěr jednoznačný. Bylo to varování před rizikem nahrazování kognitivních funkcí mozku využitím AI vedoucí k degradaci vlastních schopností člověka. Jak už to tak bývá, bude třeba se na tuto záležitost podívat trochu blíže a přehodnotit ji. Čínské výzkumnice včetně Philippy sice mluví o paradoxu, ale jak uvidíme, pro nás tato nová zjištění zas až tak moc překvapivá nejsou.
Experiment realizovaný v rámci tohoto výzkumu zahrnoval 912 studentů z Číny, Evropy a Spojených států, kteří studovali v podobných na ekonomiku zaměřených programech v těchto odlišných regionech. Byla použita třífázová časově zpožděná metodika, v jejímž rámci se nejprve měřila orientace na spolupráci s AI (odlehčení), o dva týdny později kognitivní strategie a na závěr výsledky (hloubka) učení. Zjištění odhalují nedostatky dnes běžně přijímaných předpokladů. Vztah mezi odlehčením a hloubkou učení nebyl lineární. Analýza odhalila křivku ve tvaru U.
Zapojení studenti byli na základě formy spolupráce s AI rozděleni do tří skupin (zón):

| Zóna 1 | Zóna 2 | Zóna 3 |
| Žádné odlehčení. Student dělá vše ručně. AI není součástí procesu. Nese plnou kognitivní zátěž: čtení každého zdroje, psaní každého konceptu, organizování všech datových souborů. Učení probíhá, ale je pomalé a s omezenou kapacitou. | Rozptýlené, polovičaté odlehčení. Student používá AI tu a tam: např. oprava věty, kontrola faktu, úprava odstavce. Právě tento způsob je v současnosti nejpoužívanější. Student si stále nese téměř veškerou kognitivní zátěž, ale přidává se i potřeba řídit AI: formulace promptů, hodnocení užitečnosti výstupu, přepínání mezi vlastní prací a nástrojem. | Vědomé, strategické odlehčení. Student deleguje vhodné segmenty své práce na AI: např. veškeré shrnutí zdrojů, kompletní první přehled literatury, organizace dat. Kognitivní úspory jsou dostatečně velké na to, aby uvolnily kapacitu na práci, kterou AI dělat nemůže: kritika koncepcí, zpochybňování předpokladů, formulace originálních argumentů, vyjadřování úsudků. |
V zóně 1 není prostor pro reflexi vyššího řádu, protože každá minuta je věnována práci. K vlastnímu osobnímu růstu ale přesto dochází, jen pomaleji. Jak se zdá, je výsledek pořád lepší, než snaha používat AI a kontrolovat vše, co dělá (zóna 2). Tento způsob vede k potřebě věnovat práci více úsilí bez dostatečného přínosu. Deklarovaný paradox se nachází v zóně 3. Vyšší úroveň v partnerské spolupráci s AI pro někoho možná překvapivě vede k tzv. transformativnímu učení.
Studenti v této skupině přehodnocují způsob svého myšlení, jsou schopni zpochybňovat dlouhodobé předpoklady, mění pohled na studium. Nejde jen o povrchní dojem, jde o hluboké posuny v perspektivě a chápání studovaného oboru. Přitom byly podobné dopady strukturálně konzistentní ve všech třech oblastech, kde byl výzkum realizován.
Paradoxem zde není jen to, že odlehčení pomohlo. Paradoxem je to, že stejná orientace na partnerství, která vede studenty k většímu delegování, je také učinila kritičtějšími a umožnila jim učit se hlouběji.
Na výsledcích tohoto výzkumu je poučné hlavně to, že ukazuje cestu od učení tradičního (možná dokonce úplně bez využití technologií), které samozřejmě má v určitých situacích (a v určitém věku) smysl, k učení, které disponuje AI gramotností na úrovni, bez níž se, jak se zdá, již brzy skoro nikdo neobejde.
Dovolím si k závěru připojit dvě poznámky:
HARDMAN, Philippa. The "Cognitive Offloading" Paradox [online]. 2026. [cit. 2026-05-02]. Dostupné z: https://drphilippahardman.substack.com/p/the-cognitive-offloading-paradox.
WANG, Shaofeng; ZHANG, Hao. Pedagogical partnerships with generative AI in higher education: how dual cognitive pathways paradoxically enable transformative learning [online]. 2026. [cit. 2026-05-02]. Dostupné z: https://link.springer.com/article/10.1186/s41239-026-00585-x.
Tento materiál je publikován pod licencí Creative Commons – Uveďte původ – Neužívejte komerčně – Nezpracovávejte 4.0.