Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Zlaté aktivity III.
Jeden ze čtyř praktických příspěvků, zaměřených na procvičování sociálních dovedností.
Příspěvek vznikl v rámci projektů pořádaných o.s. Aisis.
Pyramida
Pro každého z nás je významný pomyslný žebříček hodnot, který řídí naše chování a jednání. Mnoho lidí chybuje v tom, že si jej neuvědomuje, nevěnuje jeho formulaci dostatek pozornosti. To může být příčinou nevhodných způsobů chování - nejsem si vědom svých hodnot, nemohu se o nic opřít, nic mi nepomáhá v orientaci při mém rozhodovacím procesu. Pak jsme manipulovatelný. Schopnost rozhodovat a přijímat za svá rozhodnutí odpovědnost je oslabena.
K první orientaci v této problematice napomáhá následující aktivita:
Každý dostane malý papír a na něj si zapíše 5 pojmů, které vyjadřují to, co je pro něj v životě nejdůležitější. Až budou děti hotovy, vytvoří dvojice, ve kterých budou mít za úkol se při vzájemné diskusi domluvit na pěti - ale SPOLEČNÝCH hodnotách. Je nutné je upozornit, že na některých se shodnou hned, o některých ale budou muset vyjednávat - obhajovat své myšlenky, naslouchat svému partnerovi, měnit formulace.
Po skončení tohoto prvního kola děti vytvoří další skupinu - čtveřice. A znovu - tentokrát ve čtyřech - se mají dohodnout na společných pěti hodnotách. Pak vyzveme jednotlivé skupiny, aby vybraly své mluvčí a sdělily výsledek, ke kterému se dopracovaly - co je pro ně nejdůležitější. Vše zapisujeme. Zpravidla se všechny skupiny dopracují k podobným výsledkům:
rodina
zdraví
láska
přátelství
Některé skupiny mohou přirozeně mít své specifické vyjádření hodnot - např. sebepřesah, mír, peníze, příroda, ekologie, domov, tolerance, spokojenost, nicméně většinou se budou blížit shora uvedenému pořadí.
, které by charakterizovalo všechny, nebo většinu hodnot, které děti napsaly.
zdraví je vztah ke svému tělu
rodina jsou vztahy k lidem, kteří patří ke mně
přátelství je vztah ke člověku
láska je vztahem k partnerovi
příroda je vztahem ke svému okolí
Tím klíčovým slovem je vztah.
Otázky k diskusi (reflexi):
Co víme o vztazích mezi lidmi a jeho zákonitostech?
Který vztah je pro člověka nejdůležitější?
Kdy se utváří?
A co mu nejvíce ubližuje?
Co jej posiluje?
V tomto okamžiku lze rozvinout diskusi na téma, co víme o vztazích mezi lidmi. Ukázat dětem, že si prostřednictvím předešlé ankety samy objevily a napsaly, co má pro ně hodnotu - jsou to vztahy. Otázka tedy zní, zda víme, jak chránit a posilovat to, co má pro nás hodnotu. Zda máme znalosti a dovednosti, abychom lidem, na kterých nám záleží, neubližovali a uměli s nimi vycházet. Vyzveme děti k tomu, aby se pokusily napsat, co napomáhá vztahu a co mu ubližuje. Pokusíme se pak vyslovené zobecnit.
Práva zvířat
Aktivita, která je zaměřena na komunikativní dovednosti - schopnost formulovat své myšlenky, prosazovat své názory, schopnost nalézt řešení, které bude vyhovovat většině účastníků - umění kompromisu, vyjednávání a také schopnosti rozhodovat se.
Instrukce jsou jednoduché. Jsme v národním výboru, který má na příštích 20 let rozhodnout o právech zvířat při jejich soužití s člověkem. Závěry, které výbor musí přijmout, jsou definitivní a nevratné právě pro následující dvě desetiletí. Možnost odvolání neexistuje. Jednání budou probíhat tak dlouho, dokud se neshodneme na společném prohlášení. Výbor nyní obdrží 15 archů papíru, na kterých jsou následující prohlášení týkající se práv zvířat:
CHOV ZVÍŘAT NA MENŠÍCH FARMÁCH
VELKOCHOVY ZVÍŘAT (drůbežárny, vepříny, kravíny)
CHOV KOŽEŠINOVÝCH ZVÍŘAT
VYUŽITÍ ZVÍŘAT K TAHU A K PRÁCI
CHOV ZVÍŘAT V ZOO
POKUSY NA ZVÍŘATECH PRO KOSMETICKÉ ÚČELY
POKUSY NA ZVÍŘATECH NA VOJENSKÉ ÚČELY
POKUSY NA ZVÍŘATECH PRO ZÁKLADNÍ BIOLOGICKÝ VÝZKUM
POKUSY NA ZVÍŘATECH VE ŠKOLSTVÍ
POKUSY NA ZVÍŘATECH PRO LÉKAŘSKÉ ÚČELY
SOUBOJE ZVÍŘAT (kohoutí zápasy, býčí zápasy)
ZÁVODY ZVÍŘAT (koňské dostihy, závody chrtů)
VYUŽITÍ ZVÍŘAT V REKLAMĚ
DOMÁCÍ MILÁČKOVÉ
LOV A HONY
Varianta č. 1: výbor má za úkol seřadit činnosti od nejhorších po nejméně škodlivé. Varianta č. 2: výbor rozhodne, které z uvedených činností budou zakázány a které povoleny.
Otázky k diskusi (reflexi):
Co mi dělalo problémy?
Pochopil jsem něco nového?
Čím kdo přispěl k výsledku jednání?
Jaké chování se vyplatí v takovýchto situacích?
Ostrov
Následující aktivita je vynikající průpravou a modelem pro uvědomění si nutnosti a nezbytnosti pravidel společného soužití ve skupině lidí. Poskytuje vlastní prožitou zkušenost ustanovování pravidel a doprovodného dohodovacího procesu. Co je pro mne v soužití s ostatními přijatelné a co už naopak není? Co jsem ochoten a schopen udělat pro odmítnutí nevhodných způsobů chování? A naopak, jak umím podpořit to, co považuji za správné a optimální? Jinými slovy, jak úspěšně dokážu prosadit své vlastní názory a postoje?
Při aktivitě „Ostrov" vytvoříte skupiny po 4 - 6 dětech. Každá skupina obdrží velký arch papíru a dostatečné množství barevných pastelek.
Instrukce je následující - vaše skupina ztroskotala na pustém ostrově a jste odkázáni k životu na něm. Zkuste si tuto situaci představit a své představy dále rozvinout. VŠE ZÁLEŽÍ JEN NA VÁS - jak bude ostrov vypadat, jaký bude mít tvar, velikost, co na něm bude růst, jestli tam budou budovy... prostě cokoli. Rozhodněte o tom, co se zachránilo z lodi. Před sebou máte čistý arch papíru - na něj vše nakreslete a zaznamenejte. Nezáleží na výtvarném provedení, jde o podstatu věcí. Důležitým úkolem je, abyste se spolu domluvili na pravidlech společného soužití. O jeho způsobech, zvyklostech a neměnných zákonitostech. Je to váš svět a záleží jen na vás, jak si jej uspořádáte. Na všechno máte hodinu času. Po ukončení dostane každá skupina prostor k tomu, aby ostatní seznámila se svým ostrovem.
Otázky k diskusi (reflexi):
Můžeme vyhodnotit nejzdařilejší ostrov - ostrov, který je nejlépe akceptován všemi ostatními. Nabídneme své postřehy z pozice pozorovatele:
Co jsem viděl, čeho zajímavého jsem si všiml?
Jak jsem spokojen se svým ostrovem?
Z čeho mám nepříjemný pocit?
Co pro nás bylo nové, důležité, co nás překvapilo?
Podle průběhu aktivity a aktuální situace lze toto cvičení dále gradovat následujícími instrukcemi - vaše ostrovy tvoří souostroví s možným vzájemným navštěvováním a komunikací, ke které víceméně pravidelně dochází. Před hodinou se definitivně potvrdila zpráva, že na jednom z ostrovů se objevilo onemocnění AIDS a samozřejmě hrozí, že se rozšíří na všechny ostrovy. Jak všichni víme, je to smrtelné a velmi závažné onemocnění.
Jak budete tuto situaci řešit?
Který ostrov a jeho obyvatelé jsou příčinou vzniku nemoci?
Jak zamezíte jeho dalšímu šíření? Jak zabráníte opakování podobné situace v budoucnosti?
Na základě varování lékařů jste ovšem v časové tísni - nemoc se může rychle rozšířit, je nutné účinně jednat. Pokud se vám to určitého časového limitu nepodaří, znamená to pro všechny jistou záhubu. Pro vás je tímto limitem jedna hodina.
Při snahách řešit vzniklou kritickou situaci může dojít k velké dynamice a akceleraci nejrůznějších projevů ve skupině. Například, i když je to nutné, pro některé děti je obtížné komunikovat s ostatními - „cizími", případně méně sympatickými ostrovy. Může se objevit moment obviňování druhých při automatickém předpokladu vlastní neviny. Navíc jsou děti pod časovým tlakem. Je nutné rychle, efektivně přemýšlet a přesvědčit o svých postojích a myšlenkách ostatní. Každý z účastníků si prožije, jak vypadá a co s sebou přináší proces prosazení ve skupině. Děti si také prožijí skutečnost, že se nelze v současném světě izolovat, protože společný život s sebou přináší vzájemnou propojenost a závislost. Jako doprovodné téma se objevuje problematika drog, negativních dopadů na společnost a nutnost jasného a rozhodného postoje k nim.
Kostky
Tato hra je výborným cvičením pro rozhodovací procesy jednotlivých hráčů - jak individuálně zasáhnout do dění ve skupině. Všichni sedí v kruhu. Každý dostane stejný počet stavebních kostek (3 - 6). Není dovoleno komunikovat. Úloha spočívá v tom postavit uprostřed kruhu společnou stavbu. Stavět se však smí jen tak, že vždy jeden vstane a položí na stavbu jednu ze svých kostek. Až když si sedne, může vstát další.
Otázky k diskusi (reflexi):
Kdo je první bez kostek, kdo váhá, proč?
Má někdo pocit, že příliš váhal nebo byl netrpělivý?
Měl někdo potíže dát svou kostku v okamžiku, kdy to považoval za vhodné?
Jak to vnímali ostatní?
„Slepárna"
Skupina dětí se rozdělí do dvojic. Dohodnou se na tom, kdo bude mít jako první zavázané oči. Druhý z dvojice vodí „slepého„ prostorem tak, aby si neublížil, ale zároveň poznal své okolí. Hra má ale jednu důležitou podmínku - hráči spolu nesmí hovořit. Hráč se zavázanýma očima je tedy plně závislý na svém partnerovi, který rozhoduje o tom, kam půjdou, jak rychle, co mu umožní poznat. Zpravidla dochází k silným zážitkům. Po pěti minutách se role vymění. Po ukončení aktivity proběhne rozhovor nejprve ve dvojicích - oba hráči si vymění své pocity, myšlenky. Pak následuje řízená diskuse v celé skupině.
Otázky k diskusi (reflexi):
Kdy jsem se při hře cítil nejlépe?
Co mi vyhovovalo - vést nebo být veden?
Kdy jsem se necítil dobře?
Co bych ocenil na svém partnerovi?
Co bych mu doporučil?
Krokodýlí řeka
Současný způsob života klade větší nároky na osobní zodpovědnost člověka za to, co se kolem něj děje a také za to, co se odehrává ve skupinách, do kterých patří. Tím ovšem nevyhnutelně vznikají situace, kdy jednotliví členové mají na danou konkrétní věc rozdílný názor a snaží se jej prosadit - pak vznikají konflikty. Konflikt je v mezilidských vztazích nevyhnutelný, protože jeho základem je ROZDÍL. A lidé jsou rozdílní a mají rozdílné pohledy na věc, mají rozdílné zkušenosti a také rozdílné představy, jak tu či onu věc řešit.
Obecně mnohdy přetrvává přesvědčení, že konflikt je „špatný". Mnohdy však právě konflikt může pomoci najít optimální řešení. Hodně pak záleží na tom, do jaké míry jsme schopni kultivovaným způsobem průběh konfliktu zvládat - projít konfliktní situací tak, abychom se nedotkli důstojnosti druhého člověka. Důležitou tezí, která tomu napomáhá, je tvrzení, že v mnoha situacích (ne-li ve všech) vlastně není možné s naprostou jistotou říci, kdo má tzv. „pravdu„. Máme tím na mysli relativitu pohledu na problém každého z nás - 1000 lidí znamená 1000 názorů. Cvičení, které tuto relativitu velmi zdařile ukazuje, je „Krokodýlí řeka„. Děti si mohou prožít, že jejich původní „jasná pravda„ může narazit na přesně opačné názory svých kamarádů. Nezbývá jim než naslouchat, komunikovat a vyjednávat.
Převyprávějte dětem následující příběh:
Na opačných březích Krokodýlí řeky žijí dva milenci - Honza a Kateřina. Protože nemají rádi zastaralé předsudky (zvláště Kateřina ráda zdůrazňuje svoji nezávislost na konvencích), spravedlivě se střídají v přecházení mostu přes řeku, která rozděluje jejich domovy, aby mohli trávit společně noci. Jedinými dalšími obyvateli těchto končin, kteří sehrají v našem příběhu svou roli, jsou převozník Drsňák, Eva a Jirka. Události, které se jednoho dne seběhly, a které zamíchaly vztahy mezi našimi hrdiny, lze shrnout do následujících bodů:
Prudká bouře strhla most přes Krokodýlí řeku.
Je to právě Kateřina, na které je řada, aby navštívila Honzu. Cítí se velmi osamělá.
Ačkoli je Kateřina vynikající plavkyní, vůbec nemá ráda společnost hladových krokodýlů.
Zoufale ráda by se setkala s Honzou. Neví, co má dělat. Vzpomene si na převozníka Drsňáka. On jediný vlastní loď, která by ji mohla dopravit za milým.
Spěchá za Drsňákem a žádá jej o pomoc, aby se mohla dostat na druhou stranu.
„Ale samozřejmě, že Tě převezu na druhou stranu, holubičko moje", říká Drsňák,„ovšem nebude to tak zcela zadarmo. Má chýše na Tebe čeká již od té doby, co jsi dospěla". A naznačuje Kateřině, aby se připravila úplně na vše, co může zdravý osamělý muž od pěkného děvčete chtít.
Kateřina je úplně omráčena. Do takové situace se dostala poprvé v životě. „Ani ve snu!" reaguje na Drsňákovu nemravnou nabídku.
Kateřina se vydává za Evou - svou nejlepší kamarádkou, vypráví jí celou situaci a žádá ji o radu nebo o pomoc. „Je to těžká situace, to se prostě nedá radit, v tomhle se musíš rozhodnout opravdu jen ty sama".
Kateřině se stýská po Honzovi. Po téměř celodenním trápení Kateřina pochopí, že už bez Honzy nevydrží, a vydává se za Drsňákem.
Drsňákovi se dostává toho, co požadoval, je spokojen a převáží Kateřinu na druhou stranu řeky.
Honza s Kateřinou prožijí vroucné setkání. Poté, co se tep jejich srdcí poněkud uklidní, cítí Kateřina ponížení, výčitky svědomí a lítost nad tím, co se stalo s Drsňákem. Má potřebu se Honzovi svěřit. Vypoví mu proto události posledních hodin včetně obchodního setkání s Drsňákem.
Honza vybuchne hněvem, žárlivostí a zlobou. Cítí se zle podveden. Zbije Kateřinu a opustí ji krvácející, poníženou a rozvrácenou.
V té chvíli prochází kolem domku Jirka. Ošetří Kateřinu a vyslechne celý příběh. „To je lump!" procedí na adresu Honzy. „Najdu ho a potom dostane takový nářez, že si to zapamatuje nadosmrti." O Jirkovi je známo, že nikdy neříká podobné věty jen tak do větru.
Zatímco Jirka odchází splnit svou přísahu, Kateřina jej vyprovází s úsměvem na tváři.
V tuto chvíli opouštíme naše hrdiny proto, abychom se pokusili o to sestavit pořadí jednotlivých postav - Kateřiny, Honzy, Evy, Jirky a Drsňáka, podle toho, kdo z nich se zachoval nejlépe. A kdo by si naopak zasloužil poslední, pátou příčku. Obvykle nastává zajímavá debata - zejména kolem Kateřiny, Drsňáka a Honzy. Kdo z nich se zachoval „nejlépe"? Co znamená a jak vlastně vypadá „nejlepší jednání"? Je kritériem morálka? Nebo efektivita? Lze naopak říci, který z našich hrdinů vyloženě selhal a proč?
Při diskusi může učitel vstupovat do diskuse obhajobou postav, které budou hodnoceny nejvíce negativně - a to jejich paradoxní obhajobou tak, aby poukázal na relativitu každého hodnocení. Například o Drsňákovi lze se vší vážností dodatečně tvrdit, že žije dlouhá léta sám a Kateřinu má upřímně rád, hráli si spolu už jako malé děti. Drsňák se vůbec neoženil a čekal jen na Kateřinu a věřil, že jeho chvíle přijde a ona si jej jednou vezme za muže...
Dramatičnosti lze také dosáhnout cílenými vstupy - např. tak, že rozdělíme skupiny účastníků na dívčí a chlapecké. Diskuse přinášející střet mezi ženskými a mužskými pohledy na svět je zaručena.
Možné závěry budou velmi podobné jako u aktivity ++--
každý člen skupiny může mít svůj názor
je obtížné formulovat své myšlenky
stejně tak může být složité je obhájit
poněkud humorný náhled na příběh umožní lépe říkat své myšlenky před ostatními
neexistuje absolutní pravda
důležité je umění naslouchat a také snaha porozumět názoru druhých a schopnost je respektovat
