Lekce problubuje digitální a mediální gramotnost žáků a rozvíjí jejich kritické myšlení. Žáci pracují s konkrétní událostí a jejím mediálním obrazem. Identifikují narativ šířený v článcích na „zpravodajských“ webech (vybírají si z témat: „ukrajinizace“ či „islamizace českého školství a „červizace“ českého jídelníčku pod vlivem EU), podrobí texty mediální a textové analýze a odliší vyvážené informace od zaujatých a manipulativních. Své závěry ověří digitálním nástrojem Verifee.
Základní údaje:
Autor aktivity: Mgr. Martin Volný
Stupeň vzdělávání: ZŠ a SŠ
Věková skupina: od 13 let
Časová dotace:
výuka: 90 minut
příprava: 45 minut
Očekávané výstupy:
Žák / žákyně:
při kritické práci s mediálními obsahy využívá širokého spektra analytických nástrojů textové a mediální analýzy k ověření pravdivostní hodnoty sdělení, odhalení případných manipulativních technik, k rozkrytí účelu, za jakým byla manipulace vytvořena, a k identifikaci narativu, který podporuje
si osvojí práci s nástrojem pro hodnocení důvěryhodnosti článků Verifee
porovná své výstupy se závěry nástroje Verifee a kriticky zhodnotí jeho přínosy i limity
Archivní diskuze převzatá z rvp.cz. Přidávání nových komentářů není k dispozici.
E Kocourek12. 5. 2024
Upozorňuji, že nástroj "Verifee" hodnotí "důvěryhodnost" ale NIKOLI pravdivost textu.
(Oceňuji upřímnost tvůrců "Verifee", že přiznali, že pravdivost textu NEDOKÁŽOU zjistit.)
"Verifee" může tedy za "důvěryhodný" označit text zcela nepravdivý.
Takový nástroj považuji za zcela bezcenný.
Učit žáky spoléhat na takovýto nástroj považuji za přinejmenším matoucí.
Martin Volný13. 5. 2024
Dobrý den, děkuji za Váš komentář. Souhlasím s Vámi, že nástroj Verifee nehodnotí pravdivost, ale spolehlivost, ostatně zdůrazňuji to dostatečně i ve své metodice. Proto také práci s ním podávám pouze jako doplněk "mixu" metod mediální a textové analýzy. Ale i tyto metody pochopitelně posuzují spolehlivost, nikoli pravdivost. Mezi spolehlivostí a pravdivostí je totiž určitý vztah: nepravdivé texty sází na fauly, aby přilákaly pozornost čtenáře a podsunuly mu posunuté, nebo přímo lživé vidění světa, je jen málo pravděpodobné, že by nepravdu hlásal komunikát, který by byl hodnocen jako spolehlivý. Svého čtenáře by si totiž nenašel. Ale na "pravděpodobnost" se v metodice nespoléhám, a tak žáci ověřují i pravdivost. Teprve poté, co projdou celým procesem vlastního prověřování a ověřování, použijí nástroj Verifee a porovnají výsledky vlastní práce s prací AI. Z mé zkušenosti s tímto nástrojem vyplývá, že je cenným pomocníkem a jím provedená textová a mediální analýza bývá spolehlivá. Své limity má v posuzování zásad žurnalistické práce, nedokáže např. odhalit pouze formální odhalení zásady "budiž slyšena i druhá strana" (konkrétně když autor dá prostor pro vyjádření aktérovi, který však sdílí jeho postoje, namísto toho, aby zveřejnil i skutečně oponentní názor). Je však cennou zkušeností pro poznávací proces žáků, ukazuje jim, že kritický rozum a důsledná metodická práce stále nepatří do starého železa.
• připojení k internetu
• mobilní telefony či tablety pro práci s textovým hoaxem a ostatními zdroji
• pro práci s nástrojem Verifee je nezbytný notebook (PC), verze pro mobilní telefony se teprve připravuje
• stažení aplikace Verifee do internetového prohlížeče notebooku (PC)
Dobré odpoledne, děkuji za vaši odpověď. Chtěl jsem vás upozornit na cosi, co vnímám jako úskalí ve vašem úsilí, a myslím, že tohoto cíle jsem dosáhnul.
Už bych vám mohl vytkout snad jen nadměrný gnoseologický optimismus, ale uznávám, že se v dané problematice dobře vyznáte, takže i s tím si jistě poradíte.
Přeji zdar vašemu úsilí.
Martin Volný13. 5. 2024
Dobrý den, ještě jednou děkuji za Vaši reakci.
Žáci si osvojí práci s digitálním nástrojem Verifee pro ověřování kontrovezních článků a příspěvků na webu i sociálních sítích.
Cíl výuky
Žák / žákyně:
kriticky přistupuje k mediálním obsahům, k ověření jejich věrohodnosti efektivně kombinuje vlastní kritické myšlení založené na metodě textové a mediální analýzy s digitálními nástroji
kriticky posuzuje, jak vývoj technologií včetně umělé inteligence ovlivňuje mediální a elektronickou komunikaci, zvažuje příležitosti a rizika a tato rizika se snaží proaktivně minimalizovat, např. účinnou reakcí na manipulativní obsahy či šířením osvěty
rozpozná, kdy je třeba vlastní digitální kompetence v oblasti ověřování mediálních obsahů aktualizovat, a je schopen podpořit v rozvoji digitálních kompetencí i ostatní
při interakcích v digitálním prostředí respektuje pravidla chování a jedná eticky, respektuje kulturní rozmanitost
Popis vzdělávací aktivity
Materiál je součástí kolekce mediální výchova a zabývá se ověřováním textových hoaxů a konspirací vytvářených „alternativními zpravodajskými“ weby a následně šířených na sociálních sítícha učí žáky používat digitální nástroj Verifee, který jim pomůže ověřit závěry vlastní textové a mediální analýzy založené např. na metodice pěti klíčových otázek, vytvořené vzdělávacím programem Jeden svět na školách.
V materiálu pracujeme s dezinformační kampaní webu Aeronet, jehož vlastnickou strukturu, manipulativní postupy práce i zdroje financování rozkryli čeští investigativci. Jejich práci dobře zachycuje např. reportáž České televize, se kterou pracujeme v lekci BAD NEWS GAME: V kůži dezinformátora.
Tato lekce navazuje na lekci FactCzech: Fotky nelžou?, která se zaměřuje na ověřování obrazových hoaxů, a FakeCzech: V kůži dezinformátora, která pracuje se dvěma obrazovými hoaxy a zprostředkovává žákům techniku jejich tvorby prostřednictvím nástroje Canva.
Aktivita FactCzech: Co je psáno, je i dáno? nabízí metodický list pro učitele s návodem, jak postupovat při analýze textu a pří používání nástroje Verifee, žákovské pracovní listy a odkazy na rozšiřující zdroje k mediálnímu vzdělávání v oblasti informací a dezinformací.
Metodická poznámka
Lekce má dvě části, v jedné sami žáci analyzují textový hoax a ověřují jeho pravdivost, ve druhé naopak využívají digitální nástroj Verifee, který jim pomůže jejich závěry ověřit.
Verifee, jak sami tvůrci zdůrazňují, však neověřuje samotnou pravdivost textu, ale skóre důvěryhodnosti založené na identifikaci problematických a manipulativních prvků obsažených v článku. I proto zůstává větší část práce s ověřováním informací na samotných žácích.
K tomu, aby uspěli, je potřeba posuzovat text z více úhlů, a proto je žádoucí držet se předepsané metodiky. Samotnou metodiku je vhodné projít s žáky společně, ještě než se pustí do skupinové práce.
Protože nelze vyloučit, že se s uvedeným textem či zdrojem už žáci setkali a nemuseli jej vzhledem k sociálnímu prostředí, v němž vyrůstají, identifikovat jako nepravdivý či manipulativní, možné diskuze nad tímto tématem necháváme až na závěrečnou reflexi.
Postup při práci na aktivitě
1. Na úvod se žáků zeptáme, jak rozumí výrokuCo je psáno, to je dáno (ačkoli se tento výrok nijak netýká věrohodnosti mediálních obsahů, ale významu smluv v tradici římského práva). Některé z postřehů můžeme zapsat. Není však potřeba s frazeologismem dále pracovat, vrátíme se k němu v reflexi.
2. Ověříme, zda žáci rozumí klíčovým pojmům: narativ a HOAX. Zeptáme se jich na znaky, které odlišují fakt od názoru, a na zásady, které vymezují manipulativní text. Jejich postřehy zaznamenáme na tabuli nebo flipchart. Výčet společně porovnáme např. s příspěvkem Jak poznat manipulativní text na webu Nelež, materiálem Surfařův průvodce po internetu na webu Zvolsiinfo či příručkou NA PRAVDĚ ZÁLEŽÍ Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a chybějící znaky dopíšeme.
Zdroj: Příručka Na Pravdě záleží
3. Přiblížíme žákům, jak provést mediální analýzu nástrojemVšech pět otázek pohromadě vzdělávacího projektu Jeden svět na školách.
4. Žáky rozdělíme do skupin tak, aby každá skupina měla maximálně tři členy, a rozdáme jim Pracovní list.
5. V pracovním listunajdou žáci tři textové hoaxy, které se týkají údajné „islamizace“ českého školství (Příspěvek 1), údajné „ukrajinizace“ českého školství (Příspěvek 2) a údajného tlaku orgánů EU na proměnu českého jídelníčku (Příspěvek 3).
6. Výběr úkolu můžeme nechat na samotných žácích nebo jim zadání určit (s ohledem na probírané téma, aktuální atmosféru ve třídě apod.).
Poznámka: Z vlastní zkušenosti doporučuji zařadit pracovní list s ruským narativem o válce na Ukrajině, pokud máme ve třídě ukrajinské žáky. České prostředí je náchylné k negativním postojům vůči Ukrajincům, ať už v souvislosti s podporou ukrajinské armády (výcvik, vybavení) nebo s pomocí státu ukrajinským uprchlíkům. Čeští žáci si rozklíčováním jedné z ruských dezinformačních kampaní mohou uvědomit, jak ruská propaganda manipuluje s českými občany a staví je proti zranitelné skupině ukrajinských uprchlíků.
7. Jejich úkolem je:
Identifikovat narativ, který HOAX vypráví prostřednictvím obrazu a textu, a posoudit jeho vliv, např. v podobě dopadu na vlastní emoce.
Ověřit pravdivost tvrzení prostřednictvím komparace s jinými články z ověřených zdrojů.
Příspěvek 1: např. z článku ve Zlínském deníku nebo – jak vyplývá ze zásady „budiž slyšena i druhá strana“ – z reakce samotné někdejší ministryně školství Kateřiny Valachové, zveřejněné na webu Česká škola.
Poznámka: Nejdříve ses žáky pobavíme o tom, jaké znaky by měl naplňovat zdroj, který považujeme za věrohodný. Využít můžeme např. online materiál Surfařův průvodce (téma Zdroje), který připravil spolek Zvol si info, nebo slovníkové heslo Věrohodné zdroje otevřené encyklopedie Wikipedie. Při vlastní práci žáků se zdroji lze zvolit dvojí přístup: buď necháme na samotných žácích, s jakými zdroji budou pracovat, a následně budeme diskutovat o tom, zda ty zdroje můžeme považovat za důvěryhodné, nebo jim některé zdroje doporučíme, čímž sice zajistíme, že budou pracovat s relevantními informacemi, a zároveň jim usnadníme práci, ale můžeme se připravit o cenné informace, jaké zdroje považují žáci i díky sociálnímu prostředí, ve kterém vyrůstají, za důvěryhodné.
8. Své závěry ověří pomocí aplikace Verifee, která sice nedokáže ověřit pravdivost informace, ale na základě textové analýzy zaměřující se na manipulativní nebo klamavé větné konstrukce určí důvěryhodnost článku. Touto metodou mohou žáci ověřit i zdroje, které si sami našli a vyhodnotili je jako věrohodné.
Postup:
Žáci si stáhnou aplikaci zdarma z webstoru internetového prohlížeče Chrome na tomto odkaze stisknutím tlačítka „získat“ a v okně, které vyskočí, svou volbu potvrdí stiskem tlačítka „přidat rozšíření“.
Nyní si najdou přes Chrome článek, který chtějí analyzovat.
Stisknutím pravého tlačítka myši se jim rozbalí menu, ve kterém si vyhledají nástroj Verifee a potvrdí jej stiskem pravého tlačítka.
Nejdříve se s žáky vrátíme k první aktivitě této lekce, k frazeologismu „co je psáno, to je dáno“, a vybídneme je, aby po zkušenosti s analyzovaným textem druhou část frazeologismu pozměnili: „Co je psáno, to…“. S pozměněnými výroky dále pracujeme. Žáci vysvětlí, jak jejich úsloví odráží zkušenost, kterou získali při práci s manipulativním „zpravodajským“ textem.
Velkou pozornost věnujeme analýze narativu, který tato dezinformace šíří, a jeho dopadům na společnost, ale i konkrétního jednotlivce: žáky, školy, jejich rodiče, učitele a vedení školy či zřizovatele. Zamyslíme se společně s žáky, jak na jednotlivé zástupce těchto skupin takováto dezinformační kampaň působí, v čem se mohou cítit ohrožení. Můžeme k tomu využít metodu hraní rolí. Žáky rozdělíme do skupiny a každá z nich vyjádří své obavy za žáka, jeho rodiče, rodiče žáka, který zvažuje, zda na tuto školu své dítě zapíše, za učitele dějepisu, který toto téma do výuky přinesl, za ředitele, který nese odpovědnost za žáky i za své učitele a zodpovídá se rodičům, ale i zřizovateli (např. starosta) či školní inspekci, za starostu, který sice do funkce jmenoval ředitele, který nese odpovědnost za školu, ale sám se zodpovídá voličům…
Okrajově se můžeme věnovat i motivům samotných dezinformátorů. Využít lze nástroje vyvinuté v rámci vzdělávacího projektu společnosti Člověk v tísni Jeden svět na školách: 5 klíčových otázeknebokarty dezinformace.
Z reflexe by mělo vyplynout, že se nejedná o zpravodajský článek, který má čtenáře informovat a tvorbu vlastního názoru nechat na něm samotném, ale o manipulativní HOAX, který informace – byť i třeba částečně pravdivé – zneužívá, aby vzbudil negativní emoce a zaséval do společnosti nedůvěru, strach, zlost a frustraci. Žáci by si měli uvědomit, že od zdrojů, které neověřené anebo úmyslně zmanipulované dezinformace opakovaně šíří a nevyvozují z takovéhoto selhání opatření vedoucí k nápravě, nemohou napříště očekávat, že tentokrát budou jejich záměry čisté.
STRACHOTA, Karel; VALŮCH, Jaroslav; ŠAFÁŘOVÁ, Kateřina; BERÁNEK, Jan; JUŘÍKOVÁ, Jana et al. Na pravdě záleží: týdny mediálního vzdělávání: materiály pro vyučující. Praha: Člověk v tísni, o.p.s, 2017. ISBN 978-8087456-82-8. Dostupné z: pro_web_brozura_medialni_vzdelavani_1strana_72dpi.pdf (jsns.cz).
VALŮCH, Jaroslav; ĎURKOVÁ, Michaela; ŠAFÁŘOVÁ, Kateřina a STRACHOTA, Karel. Dezinformační dezinfekce: výukové materiály ke (koronavirovým) dezinformacím: metodická příručka. Praha: Člověk v tísni, o. p. s., 2020. ISBN 978-80-7591-045-5. Dostupné z: dezinformacni_dezinfekce.pdf (jsns.cz).
Lekci jsem ověřoval s žáky 3. ročníku maturitního programu SOŠ. Protože stojí na práci s textem, rozhodl jsem se využít školních tabletů namísto jejich vlastních smartphonů. Vhodnější je však pracovat rovnou s PC či notebooky. Verifee, aplikace na analýzu textů, není dosud přizpůsobená pro využití na smartphonech a tabletech, a proto jsme nakonec museli pracovat společně na jednom zařízení a obraz promítat dataprojektorem.
Ještě před samotnou prací s článkem zveřejněným na Aeronetu jsem si ověřil, zda dokáží rozlišit fakt od názoru, zda identifikují znaky manipulativního textu a zda rozumí významu pojmu „narativ“. „Na první dobrou“ dokázali jako slabé místo manipulativních textů uvést titulek i citově zabarvenou slovní zásobu, opomněli naopak např. roli anonymního autora. Další informace vyčetli z materiálu, který jsem jim vybral z několika zdrojů. Následně jsme si vysvětlili metodu mediální analýzy „Všech pět (otázek) pohromadě“ (JSNŠ). Zdůraznil jsem jim především otázky KDO, CO a PROČ.
Textová analýza i práce s Etickým kodexem novináře jim šla od ruky. Našli dostatek důkazů porušení zásad novinářské etiky a provinění proti principům tvorby publicistického textu. Poukázali např. na to, že rysem manipulativního textu je dělat „z komára velblouda“, nebo na absenci názoru „druhé strany“. Znovu a znovu jim však bylo potřeba zdůrazňovat, aby své postřehy dokládali konkrétními citacemi textu.
Poradit si naopak neuměli s úkolem: Najděte tuto „kauzu“ i v jiných, tentokrát „mainstreamových“ zpravodajských webech. Na scestí je svedla „otvíráková“ fotka, která však náleží k jiné „kauze“. Namísto vyhledávání prostřednictvím klíčových slov totiž volili snazší cestu přes reverzní vyhledávání obrázku. Velmi dobře si ale poradili s důvody, proč autor použil právě tuto fotografii, nikoli snímky plakátů ze školní nástěnky, které k této pseudokauze skutečně patří: „bomabastičnost“ učitelky v burce, vyvolávající u určité skupiny lidí negativní emoce na „první signální“.
