Finové opět reformují školství – ruší předměty a intenzivně zavádějí digitální technologie
Nová reforma školství zahájená v roce 2015 ve Finsku přináší revoluci, o jejíž základech se v Česku zatím příliš nediskutuje. Článek se snaží upozornit na skutečnost, že jedním z klíčových prvků této reformy je změna uskutečňovaná prostřednictvím digitálních technologií – ty mohou hrát v učení a vzdělávání několik důležitých rolí.
Intenzita využívání digitálních technologií ve školách je ve Finsku ve srovnání s ostatními státy OECD podprůměrná, viz například poslední publikace zaměřující se na výsledky PISA v kontextu používání digitálních technologií [1]. Finsko, které je v globálním měřítku vnímáno jako následováníhodný vzor tvorby a realizace vzdělávací politiky státu, spustilo v roce 2015 novou reformu školství.
Web, který o této reformě v anglickém jazyce pojednává, má velmi příhodný název: Phenomenon based learning – teaching by topics [2]. Nová reforma totiž revolučně potlačuje tradiční vyučovací předměty* a zavádí vzdělávání založené na fenoménech. Jako příklady fenoménů, prostřednictvím kterých se žáci učí, uvádí Evropskou unii, média a technologie, vodu nebo energii. Tyto fenomény jsou chápány a studovány žáky jako holistická (celostní, neizolovaná) témata v jejich reálném kontextu ve světě, který nás obklopuje. Informace a dovednosti, které se k nim váží, jsou žáky objevovány a osvojovány překračováním hranic tradičních vzdělávacích předmětů, na které jsme ze škol po století zvyklí. Jedná se tedy o konstruktivistický model založený na projektových a badatelských metodách.
Diskuze (11)
Archivní diskuze převzatá z rvp.cz. Přidávání nových komentářů není k dispozici.
- E Kocourek29. 2. 2016
Učit místo obecných dějin jenom jakési "jevy" jako "celostní" témata v jejich reálném kontextu, zejména má-li takovým jevem být EU, mi připadá jenom jako zástěrka a mlha maskující vytržení EU z kontextu a prezentování EU izolovaně, mimo dějiny. Což se jistě v Bruseli bude líbit. Jak se ukazuje na příkladu české inkluze, vzletné řeči o všeobecné prospěšnosti toho či onoho mohou vést k jakémusi zlepšení situace i k zachování statu quo i k šílené katastrofě, a která z těch tří alternativ nakonec nastane, to záleží na všem možném JENOM NE na těch zdůvodňujících vzletných řečičkách. Co se týče finských "reformních" zmínek o digitálních technologiích, vypadají jako připomínání, aby děti seděly na židlích a nezapomínaly dýchat. Odkazovaný článek "No, Finland isn't ditching traditional school subjects" věc příliš neobjasňuje. Zachovává Finsko školní dějepis nebo ne? Že prý "education governance is highly decentralised, giving (...) municipalities significant amount of freedom to arrange schooling". Odhaduji, že zde se bude lámat chleba. Kam až sahá onen "amount of freedom"? Má-li finský učitel celostátním kurikulem předepsáno učit "climate change", smí učit, že nic takového, čím klima-alarmisté straší, neexistuje?
- Bořivoj Brdička29. 2. 2016
Pan Kocourek se prostě rozhodl, že se mu nebude líbit vůbec nic. Budiž, je to pro nás možná typické. Čeho je moc, toho je ale příliš. Někdy si už začínám říkat, jestli za tím není ještě i nějaký jiný, než čistě osobní zájem. Učit děti věřit, že změna klimatu neexistuje, to se zcela jistě v žádné finské škole stát nemůže. Ne proto, že by snad existoval nějaký centralizovaný příkaz. Prostě proto, že obsah výuky vzniká jako konsensus v rámci uč. sboru. EU je jen jedním z mnohých fenoménů, které se uplatňují. A pro odpůrce revolučních změn ještě jedna uklidňující informace. Předměty dosud nezrušili. Vše nabíhá zvolna a fénomény nejsou plánovány jako jediná forma. Zavádějí se velmi podobně jako nám známé projekty, jenže ne jen jeden den v roce, ale několik týdnů v každém pololetí.
- Ivan Ryant29. 2. 2016
Já se Finům samozřejmě vůbec nedivím. Prostě si jen konečně všimli mé učebnice (http://digifolio.rvp.cz/view/view.php?id=4555) a pochopili, že celé všeobecné vzdělání je jen přesahem informatiky. Nutnou podmínkou úspěchu je ovšem kategorický imperativ: ICT musí být vždy jen nástrojem, a nikdy účelem. Jak prosté!
- Jaroslav Vávra29. 2. 2016
Poznámky k publikovanému článku: 1) při pochopení 'vzdělávání založeném na fenoménech' je nutné vycházet a rozumět fenomenologii. Jev v tomto pojetí není 'atmosférická porucha'. Podle mne jde ve všeobecném vzdělávání/poznávání o další dimenzi - 'transcendenci'/'imanenci', o poznávání se ztotožněním (embodied) a zakotvením (embedded). O nepřekročitelnosti "dvorku s fakty" v této souvislosti nemá smysl mluvit. 2) o problematickém přístupu české pedagogiky ke vzdělávání (česky rozuměj k didaktice) je možné najít text zde na tomto portále: http://clanky.rvp.cz/clanek/c/G/13907/reakce-na-vyzkumnou-zpravu-o-tvorbe-gymnazialniho-kurikula-z-roku-2011.html/ 3) další český text o 'vzdělávání založeném fenoménech' z 29.3. m.r. je zde: Finsko: Žáci budou spolurozhodovat o podobě vzdělávání - See more at: http://www.blisty.cz/art/76958.html#sthash.JmwzaQzt.vsObPKHf.dpuf
- Miroslav Melichar29. 2. 2016
Revoluce? Bude jistě zajímavé sledovat finský vývoj. Text vyznívá místy velmi dramaticky a opravdu revolučně, ale přiznejme si, že podobně by šlo psát i o změnách v českém školství.My jsme již přece o podobnou revoluci pokusili. My jsme přece předměty "zrušili" již dávno! Vyučovací předměty ve školách již podle rvp/švp nemáme. Současně začal být prosazována digitalizace - zde na portále rvp.cz (jasně propojeném s reformou) hlavně ve formě tzv. DUMů. (Abych předešel chybnému výkladu mé poznámky: Finům přeji, aby jim reforma vyšla!)
- E Kocourek1. 3. 2016
Pan Brdička se jako obvykle mýlí. Něco by se mi líbilo, a velice. Ona naznačovaná situace, kdy "education governance is highly decentralised, giving (...) municipalities significant amount of freedom to arrange schooling". Líbila by se, ale nevěřím, že ve Finsku taková situace je, navzdory líbivým řečičkám finských ministerských úředníků. Ono totiž takové decentralizované školství, ve kterém by si to obce mohly řídit dle vlastní úvahy, by se ministerským úředníkům sakramentsky těžko likvi..., totiž pardon, "reformovalo". Abych předešel chybnému výkladu mé poznámky:Panu Brdičkovi přeji, aby ho pozvali do Finska a tam ho chvíli nechali reformovat školství.
- Bořivoj Brdička1. 3. 2016
Z pohledu řízení resortu je to prosté. Jste-li schopni zajistit, aby neexistovaly formální rozdíly mezi školami a aby všichni učitelé získali potřebnou kvalifikaci a stále se zdokonalovali (ale opravdu, nikoli sběrem razítek do dokumentového portfolia), pak si decentralizaci můžete dovolit. Pokud jde o mě, žádnou reformu nežádám. Mně by stačilo, kdyby naše školství prostě šlo s dobou. Potíž je v tom, že "budoucnost už je tu, jen ne rovnoměrně distribuovaná." (William Gibson (https://cs.wikipedia.org/wiki/William_Gibson))
- E Kocourek1. 3. 2016
Decentralizace z pohledu řízení resortu! Prosté, výstižné, geniální!! Skláním se před panem Brdičkou a jeho schopností stručně, čtyřmi slovy - z pohledu řízení resortu - vyhmátnout podstatu sporu. Samozřejmě, je-li pro vás školství jakýsi resort, pak musíte páchat všechny tyhle vylomeniny. Jenže jsou lidé, kteří pamatují, že alespoň v U.S.A. školství kdysi resortem nebylo. Možná, že z nich se rekrutují ti inovátoři, kteří nepotřebují, aby je Ministerstvo vodilo za ručičku.
- Jan Maršák1. 3. 2016
1. Text článku poněkud přehlíží skutečnost, že i v českém školství po zavedení RVP si školy mohou vytvářet ve svých školních vzdělávacích programech (ŠVP) vyučovací předměty (nikoli vzdělávací předměty) podle svých potřeb a podle potřeb svých žáků. Tyto vyučovací předměty mohou vznikat ze vzdělávacích oborů vymezených v RVP, a to různou kombinací a různou strukturací vzdělávacích obsahů těchto oborů. Jedinou podmínkou je, že ve vzdělávacícm obsahu povinných vyučovacích předmětů musí být reflektován veškerý vzdělávací obsah oborů z RVP (definovaný v RVP vymezenými očekávanými výstupy, resp. učivem). Pojetí (koncepce), struktura, způsoby propojování různých oborů z RVP při vytváření vyučovacích předmětů je tak plně v kompetenci škol. Předměty jsme tedy na školách nezrušili, jak píše (poněkud s nadsázkou) ve svém komentáři výše pan doktor Melichar, ale jejich pojetí jako "tradičních akademických předmětů" ano. Přitom je ale jen na škole, zda se bude ve svém ŠVP držet "tradičních akademických předmětů" (tedy vyučovací předměty budou plně kopírovat vzdělávací obory z RVP) či nikoli. 2. Ad Ivan Ryant: Pane inženýre, jestliže všeobecné vzdělání je jen přesahem informatiky, pak ovšem informatika přesáhla svým rozsahem a významem marxismus leninismus. 3. Ad Jaroslav Vávra: Že by pro pochopení vzdělávání založené na fenoménech bylo nutno vycházet a porozumět fenomenologii je sice možné, ale proč bychom měli vzdělávání zakládat na fenoménech. Navíc, když ani není jasně vysvětleno, co se myslí fenoménem (tedy česky jevem) a sama fenomenologie je plná takových magických slov jako "transcedence/imanence", "ztotožnění", "zakotvení" ap. 4. Ad E Kocourek: Stejně jako finský učitel, tak i český učitel jistě smí, pane doktore, při výuce tématu "klimatická změna" učit o tom, že nic takového, čím straší klima-alarmisté, neexistuje. Ovšem musí při tom bezpodmínečně zmínit názory velkého českého klimatologa (ale také ekonoma, fyzika, geologa, genetika a politologa) V. K.
- Ondřej Neumajer1. 3. 2016
Děkuji dr. Maršákovi za upozornění. Četl jsemto po sobě minimálně třikrát a přesto mi "vzdělávací předměty" unikly. A i připomínka dvouúrovňového kurikula (RVP/ŠVP) a možnosti dělat věci jinak již dnes je na místě. ON
- Pavlína Hublová2. 3. 2016
S ohledem na komentáře č. 9 a 10 byl upraven text článku (označeno hvězdičkou). Děkujeme za upozornění.
Seriál
Finsko v roce 2015
- 1.Chyby globálních reforem školství podle Sahlberga
- 2.Stanou se nám Finové nedostižným vzorem?
- 3.Finové opět reformují školství – ruší předměty a intenzivně zavádějí digitální technologie