Druhá část popisu stávajících změn ve finském školství se věnuje aktuální reformě, která příkladným způsobem do výukového procesu implementuje digitalizaci.
O tom, že Finové už zase reformují své v Evropě vůbec nejlepší školství, se mluví již několik měsíců. Je zřejmé, že se jim vůbec nelíbí začínající náznaky stagnace (měřeno výsledky PISA), a tak se rozhodli zavádět změny. Vše nasvědčuje tomu, že pro nás vzdělávací technology se stanou v blízké budoucnosti již zcela nedostižným vzorem. V nové koncepci se jim podařilo propojit nejnovější vědecké poznatky pedagogiky s využitím moderních technologií. Zavedli si pro to nový pojem „Phenomenal Education“ či v delší variantě „Phenomenon Based Learning“, tedy česky „jevově orientované vzdělávání“.
V jednotlivostech se jistě o zcela nové myšlenky nejedná. Fenomén je zde prostě chápán jako probírané téma, které je voleno s ohledem na zájem žáků. To znamená, že podstatou je konstruktivní výuka integrující badatelské aktivity a projektové metody nasazené povinně minimálně v několika týdenních blocích v každém pololetí celé základní školní docházky. Podobná snaha stála původně i za naším RVP. Ten však bohužel nakonec uvízl jednou nohou ve století 20. a dodnes se z něj nevymanil. Finové však v Evropě asi jako první dokázali na řídící úrovni dosáhnout konsenzu jdoucího napříč předměty a do své reformy přímo integrují
Archivní diskuze převzatá z rvp.cz. Přidávání nových komentářů není k dispozici.
E Kocourek6. 12. 2015
Finsko jako vzor pro Česko! Finsko a jeho příkladně nízká míra rozdílů v kvalitě škol! Všichni žáci nezávisle na socio-ekonomickém zázemí mají stejné podmínky pro vzdělávání! - To je samozřejmě sen každého českého ministerského úředníka. Co na tom, že v Česku se takový stav nikdy nedocílí - důležité je o tento nedostižný cíl usilovat! V rámci usilování může Ministerstvo nabrat dvakrát víc úředníků! A co dvakrát - desetkrát víc úředníků! Až na každou školu připadne alespoň jeden úředník, který ji bude buz..., totiž pardon, který tu školu bude mentorovat. A pokud ani pak nebudou všechny školy v Česku stejné (což samozřejmě nebudou), nasadíme ministerského úředníka na každého učitele.
Ještě jsme nestačili zapomenout, jak byla dávána za vzor nedostižná finská firma Nokia. Je možné, že na osudu oné vzorové finské firmy se nějak podepsali vůbec nejlepší absolventi onoho v Evropě vůbec nejlepšího školství?
"Všichni již dobře víme, že je nevyhnutelné se po cestě, kterou nám ukazují Finové, nakonec vydat. Čím déle budeme váhat, tím hůře pro nás." -- Víme, nevíme, jak se to vezme. Já se třeba domnívám, že nějakou představu, jak postupovat, má (nebo si dokáže vymyslet) každý český učitel, který se o tyhle záležitosti zajímá. Vydat se po šílené finské cestě je "nevyhnutelné" ne proto, že je to přínosné pro školy, ale proto, že to má dvě klíčové ministerské vlastnosti - bude to dobře vypadat v novinách (moderně: v mediích) a lze na to vyplácat neomezené množství peněz. Čím déle budeme váhat, tím více se odloží kýžené mrhání penězi.
Neodsuzuji finský postup od A do Z - obsahuje některé dobré a podnětné nápady. Odsuzuji to, co podle mne nevyhnutelně podle finského vzoru nastane při napodobování v Česku - snahu napodobit úplně všechno na 110 procent, s důrazem na ty nejnesmyslnější prvky finského vzoru.
Bořivoj Brdička6. 12. 2015
Pane Kocourku, vy máte nějaké zprávy z ministerstva? Skutečně se chystá vydat finskou cestou? Ke mně se to tedy ještě nedoneslo. Zatím bohužel ani nejmenší náznak. I ta šílená inkluze je v našem podání na hony finské vzdálena.
Bořivoj Brdička14. 1. 2016
Narazil jsem na americký výzkum, který trochu poodhaluje důvody vedoucí k preferování psaní na klávesnici. Američané při přechodu na počítačové rozhodné plošné testování zjišťují, že se rozdíly mezi žáky zvětšují. Při zkoumání příčin dospěli k závěru, že problém způsobuje rozdílná schopnost pracovat na počítači. Výsledky těch, kteří nemají dost příležitostí s počítačem pracovat, se zhoršují. Tento hendikep je třeba vyrovnávat.
http://hechingerreport.org/online-writing-tests-widen-achievement-gap/
Hlavní pozornost je pochopitelně věnována řízení reformy, které je nejdůležitější podmínkou úspěchu. Pro pochopení základního nasměrování zamýšlených změn stačí přeložit pár vybraných vět: „Moderní vzdělávací prostředí podporuje osobní rozvoj žáka, dává mu prostor nastavit si vlastní cíle a posuzovat smysl výukových aktivit. … V otevřeném vzdělávacím prostředí může žák budovat poznání ve spolupráci s celým světem, klást otázky a vytvářet vlastní obsah. Je v něm možné realizovat různé výukové procesy. Podporuje současné didaktické teorie propojující osobně a sociálně orientované poznávání (Konektivismus - teorie vzdělávání v prostředí sociálních sítí). Nabízí žákům kognitivní nástroje podporující myšlení.“
Budování nového moderního vzdělávacího prostředí začíná vytvořením modelu, který mapuje procesy odehrávající se v pozadí. Pro aktuální finskou reformu lze najít jeho schematické znázornění v doprovodné studii How to Create the School of the Future [1].
Model výuky podle Phenomenal Education [1], str. 15
Postup realizace reformy
Druhá část webu Phenomenal Education se věnuje aplikaci jevově orientovaného vzdělávání. Vysvětluje, že poznávání má vždy začínat sdíleným pozorováním dění ve skutečném světě v rámci komunity. Pozorování přitom nesmí být omezeno jedním úhlem pohledu, ale musí být holisticky rozprostřeno tak, aby byl jev sledován z různých úhlů, takže dochází k překračování hranic předmětů. Základem Phenomenal Education je odhalování problémů přirozeně propojených se světem, v němž žáci žijí, které je nutí klást otázky a nacházet odpovědi. K tomu samozřejmě potřebují umět zpracovávat informace, tedy být informačně gramotní.
„Má-li nová informace přímou souvislost s hledaným řešením problému, je její okamžitý vliv na danou výukovou situaci a dopad na výsledek zřejmý. Dlouhodobé zpracovávání nových informací ve vhodných výukových situacích vede k hlubšímu poznávání. Učení se pouze čtením učebnice či zapamatováním pouček (teorie) bez kontextu většinou k pochopení souvislostí (jevu) nevede. Jevově orientovaný přístup výrazně zvyšuje autenticitu vzdělávání.“
Jak jsem již konstatoval, vlastně to pro nás není nic nového. O tom, jak by měla vypadat škola pro 21. století, mluvíme již docela dlouho. Snažíme se na různých úrovních popsat proces, kterým musíme projít, chceme-li k ní dospět – např. Difuze technologií ve škole 21. století, Profil Škola21, Americké modely integrace technologií do výuky. Finové jdou stejnou cestou. I oni se snaží popsat proces transformace tradiční školy na moderní jevově orientovanou pomocí profilově definovaných indikátorů. Následující obrázek ukazuje začátek tabulky Phenomenon Based Learning Rubric, v níž je na vodorovné ose 5 úrovní naplnění cílů reformy (omezený pokrok, počátek, rozvoj, akcelerace, pokročilý stav) a na svislé oblasti, v nichž je proces sledován (holistický rozměr, autenticita, kontext, badatelské řešení problémů, vývoj poznání).
Digitalizace jako základní pilíř reformy školství
Následující odstavec uvozuje poslední část webu Phenomenal Education zabývající se třetím pilířem finské reformy, a sice digitalizací (srovnej s modelem TPCK): „Naše společnost i hospodářství jsou vysoce digitalizované, ale vzdělávací instituce zatím v tomto vývoji dokázaly udělat jen první kroky. Digitalizaci vzdělávání nelze udělat bez pořízení počítačů, tabletů a interaktivních tabulí – jenže ve skutečnosti, i když se to na první pohled může jevit jinak, vede nepromyšlený nákup zařízení často k pravému opaku, ke zpomalení procesu digitalizace. Digitalizace školy musí vždy zahrnovat zavedení nových, mnohem efektivnějších procesů, které jsou informačními technologiemi umocněny. Nelze jen prostě nahradit pero či tabuli elektronickým ekvivalentem. Technologie musí vždy přinášet přidanou hodnotu vedoucí k naplňování výukových cílů.“ (viz Technologická transformace vzdělávání podle Prenského)
Je to již 6 let, co jsem se pokoušel vyprovokovat naše učitele k zamyšlení otázkou Jak dlouho ještě budeme psát rukou? Nikdo to nebral vážně. Bohužel se zdá, že v našich končinách se dosud mnoho nezměnilo, i když dnes máme Comenia Script. Jak vidno z Inspekcí vybraného citátu ze Spiegelu, i němečtí kognitivní psychologové se zatím asi přesvědčit nedají (natožpak naši). Jiní se však na věc dívají mnohem racionálněji. Například The Independent konstatuje, že Finové jen racionálně posunují výukové cíle směrem ke kompetencím pro 21. století. Výuku psaní rukou z učebních plánů nevyškrtávají (v tom se Spiegel mýlí), jen ji nastavují jako nepovinnou, zatímco psaní na klávesnici se stává povinným.
Závěr
Osobně na finském záměru nejvíce oceňuji snahu o konsenzus. Reformu doprovází nejen školení většiny učitelů, ale důraz je kladen též na dialog mezi nimi. Cílem je dospět ke kolaborativní kolektivní implementaci změn. Dříve citovaná studie [1] naznačuje, jakým procesem má finské školství během transformace projít: „Změnit zavedenou praxi chce čas. Nestane se to automaticky nastavením jednoho parametru. Je třeba ovlivňovat všechny aspekty proces vedoucí ke škole budoucnosti ovlivňující. V centru zájmu musí být žák, nikoli učitel, učebnice či formální výukové postupy. Tím hlavním je personalizovaný proces vlastního učení.“ [1]
Zakladatel Anywhere Anytime Learning FoundationBruce Dixon na základě osobní zkušenosti s finským vzdělávacím systémem konstatuje, že „vliv digitalizace je patrný na celé společnosti i na ekonomice, přičemž finská vláda investuje do vědeckého zkoumání jejího dopadu na různá odvětví“ [2]. Odtud podle něj s největší pravděpodobností přichází hlavní podnět vedoucí k reformě školství. Připomíná pak ještě jednu zásadní charakteristiku, která je finskému školství vlastní a je nedílnou součástí i současné reformy. Je to příkladně nízká míra rozdílů v kvalitě škol znamenající de facto, že mají všichni žáci nezávisle na socio-ekonomickém zázemí stejné podmínky pro vzdělávání. I to je něco, co pro nás navzdory propagované inkluzi zatím zůstává nedostižným snem.
Hádám, že všichni již dobře víme, že je nevyhnutelné se po cestě, kterou nám ukazují Finové, nakonec vydat. Čím déle budeme váhat, tím hůře pro nás.
Literatura a použité zdroje
MATTILA, Pasi; SILANDER, Pasi. How to Create the School of the Future [online]. 2015. [cit. 2015-11-25]. Dostupné z: http://nebula.wsimg.com/57b76261c219f5e7083e9978cd2cd66d?AccessKeyId=3209BE92A5393B603C75.
DIXON, Bruce. What If the Finns Got it Right, Again? [online]. 2015. [cit. 2015-11-25]. Dostupné z: http://modernlearners.com/what-if-the-finns-got-it-right-again/.
